Vezmeme vás za jedním z největších tuzemských ovocnářů, který má na své zahradě nejen desítky druhů běžného ovoce, ale například i muchovníky nebo mandloně.
Jaroslav Matejsek z Vršovky na Náchodsku dříve pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Holovousech. Práce pro něj byla vždy koníčkem a tomu se věnuje i po odchodu do důchodu. Na své zahradě má i spoustu unikátních odrůd ovoce. Přesvědčil se o tom reportér Václav Plecháček.
Na východě Čech, ale i v jiných částech republiky, chybí mladí pěstitelé jablek. Mezi těmi stávajícími už převažují starší ovocnáři a jejich nástupců je málo. Proč není zájem o pěstování jablek a co mladé odrazuje? To zjišťovala redaktorka Kateřina Kohoutová u Lubora Zeleného, odborníka z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovoce Holouvousy.
Co všechno roste na zahrádce je těžké byť i jen vyjmenovat. Jablka, hrušky, broskve. Spousta angreštů, meruňky, švestky. A to není zdaleka všechno.
„Třešně, višně, maliníky, ostružiníky. Ořešáky, tady lískové ořechy, pekany, rakytníky a mandloně. Tak asi 15 druhů. Mám tu i stromky, na kterých roste třeba i pět různých odrůd. Protože z důvodu místa nemůžu pěstovat pro každou odrůdu jeden strom. U jedné hrušky mám dokonce na stromě 12 odrůd. Stačí mi to po dvou větvích, abych měl na výstavu a něco na ochutnání pro vnučky," doplňuje Jaroslav Matejsek.
A hned vysvětluje: „Nepotřebuji mít od jedné odrůdy metrák ovoce. Takže hrušní je tady celkem 35 odrůd, jabloní bylo asi 150 odrůd, teď už jich je jen asi 90. Meruněk jsem měl 43 odrůd, teď jich je asi 10. Zredukoval jsem to, protože mám operovanou páteř a také umělé koleno. Tak už nemohu kleknout, nemůžu se tolik ohnout. tak musí člověk dělat jen to, co stihne."
Na zahradě je také několik řad hroznového vína. A každá s jinou odrůdou.
„Specializuji se na rané odrůdy hroznového vína. Ta tady mají šanci dozrát. Jsou odolnější proti mrazu a také proti některým houbovým chorobám. Aby člověk nemusel používat tolik chemie."
Každý z nás už někdy určitě o změně klimatu nebo také o globálním oteplování něco slyšel. Ale co si budeme povídat, většina z nás o tom spíš nechce nějak víc přemýšlet a radši tak nějak doufáme, že to za nás někdo nebo něco, třeba nějaká nová technologie, vyřeší. Dneska vám moc rádi představíme člověka, který ale o změně klimatu naopak asi hodně přemýšlí, možná i díky tomu nebo kvůli tomu, co dělá. Je to biofarmář z Broumovska Jan Kozderka.
Jaroslav Mejnek, také vysvětluje, proč má jednotlivé hrozny obaleny v síťkách: „Já sáčkuji hrozny od roku 1990. Když jsem měl přednášky a ukazoval jsem to zahrádkářům, tak se mi smáli. Ale já říká, to je tak lukrativní ovoce, že se mi vyplatí dát na každý hrozen sáček, Když mohou v Austrálii, na Novém Zélandě nebo v Číně sáčkovat každou hrušku, proč já bych nemohl sáčkovat každý hrozen."
„Dělá to manželka, loni sáčkovala 300 hroznů a letos jich bude možná přes 600. jsou na to vosy, sršně, ptáci. Bez toho sáčkování by toho člověk moc nevypěstoval," usmívá se.
Letošní sklizeň je již v plním proudu. "Počítám, že budeme sklízet až tak do poloviny října. I když nevíme, co s úrodou udělá ještě srpen. Zatím je letos vše tak o tři týdny dříve nez obvykle."
Jablečné sady v Královéhradeckém kraji už vypadají zadumaně. Většina zimních jablek je ve skladech, stromy čeká odpočinkový mezičas. Letos to neměly jednoduché
Ovocnáři a zelináři bojují se škodlivým hmyzem a plevelem. Právě vysoké teploty přejí i v Královéhradeckém kraji rozvoji některých škůdců, kteří zemědělcům ničí úrodu.
Všichni, kdo mají zahradu, už se do toho naplno pustili. Sekají, plejí, sází. U ovocnářů v Zemědělském družstvu Dolany na Náchodsku teď vrcholí řez zimní stromů.
