Petr Zámorský: Zatím jsem nepoznal žádné tak vyhrocené derby jako Hradec Pardubice. Je to unikát
Český rozhlas Hradec Králové dnes ráno přivítal ve svém studiu velmi zajímavého hosta. Je to chlap jako hora! Hokejový obránce týmu Mountfield Hradec Králové, český reprezentant v ledním hokeji Petr Zámorský. Jaká byla letní příprava? Jak se těší na novou hokejovou sezónu? A přebolela už porážka v utkání o 3. místo na mistrovství světa?
Co by takto brzy ráno normálně dělal hokejista, už byste byl na ledě?
Na ledě bych ještě nebyl, ale teď máme přípravné období, takže začínáme ráno trošku dřív. Takže by byla pravděpodobně nějaká příprava v posilovně. Až potom by následoval ostřejší trénink na ledě.
Dělá vám problém vstávání a rovnou se po ránu vrhnout na trénink?
Když není den po zápase, tak mi to až takový problém nedělá. A ten den po zápase, kdy se špatně usíná a člověk toho mnoho nenaspí, tak je to ranní vstávání těžší.
Jsem vděčný rodičům, že mne vodili soboty, neděle v šest hodin ráno na zimní stadion. Jim patří obrovský dík.
Petr Zámorský, český reprezentant v ledním hokeji
Včera proti Vídni Hradec Králové vyhrál 5:1. Tři góly dokonce nasázeli vaši spoluhráči na konci první třetiny, něco tam padalo i v oslabení. Jak hodnotíte výsledek?
Výsledek je super, každá výhra určitě potěší. Ale přeci jen, jsou to přípravné zápasy. Je nás hodně, sestava se teprve krystalizuje, jsou tam nějací kluci na zkoušku, takže výsledek není v přípravě až tak prvotní. Jdeme do zápasu z plného tréninku, většina hráčů je unavených. Tedy výsledek není úplně prvořadý, ale jak říkám, každá výhra samozřejmě potěší.
Čtěte také
Co vás teď čeká dál? První kolo extraligy se hraje 14. září, to nastoupíte proti libereckým tygrům. Bude ještě nějaký další přípravný zápas? A potom ještě asi tři zápasy v Lize mistrů.
V neděli nás čeká Eisbären Berlín. To bude poslední přípravný zápas. A další týden už začínáme Ligou mistrů, první zápas hrajeme tuším v hlavním městě Walesu Cardiffu, pak se přesouváme do Švédska.
Máte ve skupině severské týmy, švédský a finský. Vy jste hrál nějakou dobu ve Švédsku, takže víte, do čeho jdete. Berete to jako výhodu?
Čeká nás švédská Frölunda, hrál jsem tu soutěž dva a půl roku a nečeká nás tedy vůbec nic jednoduchého. Vždy, když jsme hráli v Göteborgu, tak se mi moc dobře nehrálo, protože je to skoro každoročně finalista Ligy mistrů i švédské ligy. Je to velmi kvalitní soupeř.
V přípravě máte za sebou dva východočeské turnaje. Dochází ke změnám v týmu, který již opustili Matěj Zabloudil, Jaroslav Dvořák, Štěpán Matějíček. Co podle vás ukázaly Mountfield cup a Memoriál Zbyňka Kusého? Jak prověřili tým, jak se vám hrálo?
Tak ani jeden zápas jsme nehráli v ideálním složení. Vždycky se to nějak míchalo, byli mladší kluci. Bylo to víceméně takové zkouškové období, kdy člověk není čtyři měsíce na ledě, takže se to do toho dostává. První zápasy jsou vždy takové těžší. A my jsme ukázali, že jsme dobře připraveni na sezonu jak kondičně, tak systémem, co bychom chtěli hrát z loňské sezony. Chtěli bychom se posunout krůček dál a myslím, že je to na dobré cestě.
To je dobře, že jste v kondici. Zajímavé je, že na jednom turnaji jste porazili svého východočeského rivala Pardubice 4:2, na druhém jste s ním naopak prohráli 2:7. A v extralize na něj narazíte už ve čtvrtém kole 22. září na jejich ledě. To si říká o odvetu.
Jak říkám, byla to příprava a zápas v Pardubicích byl po těžkém tréninku, byl to těžký týden. Hrálo tam hodně mladších kluků, naopak Pardubice hráli skoro v nejlepší sestavě. Takže ten výsledek si úplně neodpovídá realitě. Ale ve čtvrtém kole extraligy si to rozdáme.
Východočeské derby. Vy pocházíte ze Zlína, ale určitě jste už poznal, že to je velká věc, když hraje Hradec Králové proti Pardubicím.
Samozřejmě, za dvě sezony, co tady jsem tady už vím, že je to velká událost. Když jsem byl ve Zlíně nebo kdekoliv jinde, tak jsem nepoznal až takové derby. Všichni se na něj těší, je to vyhrocené, tým tím žije týden dopředu. Je to něco unikátního, hráči si ten zápas vždy užijí.
Petr Zámorský má v současné době v Hradci Králové na dresu číslo 24 a žluté tkaničky na bruslích. Má to nějaký skrytý význam, je to nějaký talisman?
Neřekl bych, je to spíš takový zvyk. Jako malý klučina jsem si je nasadil a prostě mi to vydrželo až do dnešních dnů. Každou sezonu si říkám, že už je vyhodím, ale potom zjistím, že mám ještě 20 párů z loňské sezony, takže je dojedu. Nějak se mne pořád drží, tak uvidíme.
Jaké byly vaše hokejové začátky? Vybrali vám tento sport rodiče nebo jste chtěl být hokejistou od malička?
Pamatuji si, že mne rodiče vodili na víc kroužků a na víc sportů. Bylo nějaké plavání, fotbal tam také byl. Ale hokej mi učaroval nejvíc. Bavil mne od začátku. A jsem vděčný za to, že mne rodiče vodili soboty, neděle v šest hodin ráno na stadion. Jim patří obrovský dík. Ten sport mne hned zaujal a musím říct, že mě baví dodnes.
Jak jste jako kluk snášel náročné tréninky, nekňoural jste někdy?
Je to dřina. Pamatuji si, že když jsem začínal, tak ve Zlíně byla jen jedna ledová plocha. Takže tréninky začínaly v 5:45 ráno třeba dvakrát týdně. Potom do školy, která se bohužel, přiznávám, musela někdy ošidit, protože byla velká únava. Trénink ošidit nešel. Bylo to těžké, ale vzpomínám na to moc hezky, jsou to krásné vzpomínky. Měli jsme super kolektiv.
Kterými kluby a zeměmi jste prošel, než jste zakotvil v Hradci Králové?
První tři roky mé profesionální kariéry jsem odehrál ve Zlíně, pak jsem byl půl roku ve Finsku, dva a půl roku ve Švédsku, půl roku jsem to zkoušel i v Americe. Tam se mi moc nelíbilo, tak jsem se vrátil zpátky do Švédska. Potom přišla Sparta Praha. To byla taková kratší záležitost a teď už začínám třetí sezonu v Hradci Králové.
Tak se dá říci, že vám přestup do Hradce Králové přinesl štěstí, ne?
Ano, přinesl mi štěstí. Možná to bylo i tím, že jsem se tady od prvního momentu cítil dobře. Prostě všechno sedlo, super organizace. Líbí se nám tady s rodinou, jsme absolutně v klidu. Sedlo si to všechno tak, jak to má být. A já doufám, že to tak bude pokračovat i nadále.
Čtěte také
Kde se vám líbí v Královehradeckém kraji?
Dvůr Králové nad Labem. Protože mám malou dceru, tak jsme v tamní zoologické zahradě už párkrát byli. Ale celkově mám rád zdejší přírodu, ale i historické centrum Hradce Králové. Všechno je tu krásné. Když je čas, tak se snažíme poznávat a výletovat.
Kolik má vůbec hokejista v létě volna, než se musí vrátit zpátky do tréninkového procesu?
Já jsem to měl letos takové trošku nestandardní, protože jsem byl ještě na mistrovství světa, které bylo letos později, než bývá normálně. Takže mezi posledním zápasem na mistrovství a novým prvním tréninkem jsem měl nějakých sedm týdnů volna. Tři a půl týdne jsem si dal volno úplně, věnoval jsem se rodině, byli jsme na dovolené. A potom jsem začal nějakou suchou letní přípravu a potom se už šlo znovu na led.
Na světovém šampionátu jsme byl už potřetí za hlavní seniorskou reprezentaci?
Ano, bylo to potřetí.
Dopsání na soupisku tentokrát přišlo docela na poslední chvíli. Byly to nervy? Jak jste to prožíval?
Bylo to těžké. Po dlouhé sezoně a velké porci zápasů, odehrál jsem tuším nějakých 80 možná 90 utkání, čekat na zapsání do sestavy, jestli se vám splní přání nebo pojedete domů, tak je to složité. Letos jsme měli podle mě tým extrémně nabitý hvězdami, takže jsem byl rád, že jsem se do něj dostal.
Čtěte také
Nakonec z toho bylo ono nepopulární čtvrté místo, všichni si moc přáli medaili. Vnímáte v takové chvíli tlak a očekávání fanoušků? Jak se s tím dovedete poprat?
Ten tlak k tomu patří. Jsme profesionálové, tak za ty roky už bychom s tím měli umět pracovat. Nejhorší bylo, že každý v týmu věděl, že jsme tam přijeli pro medaili, každý ji chtěl urvat. Byla tam veliká touha a bohužel o kousek, o jeden gól nebo jedno prodloužení, jedny nájezdy, to nevyšlo. To je hokej a musí se jít dál.
V sezóně je hezké, že máte po porážce za dva dny další šanci vše napravit. Co se týče mistrovství světa, tak neúspěch bolí déle.
Petr Zámorský, český reprezentant v ledním hokeji
Dokážete hned hodit za hlavu porážku? Nebo naopak o výsledku ještě potom dlouho přemýšlíte?
Co se týče mistrovství světa, tak to bolí déle, protože medaili z MS nemá doma každý. Každý ji moc chtěl. V sezóně je na druhou stranu krásné, že když se hraje třeba v pátek, prohrajete, tak máte další šanci to v neděli napravit. Není tam tolik prostoru nad tím moc přemýšlet nebo si lámat hlavu. V sezóně je hezké, že máte za dva dny další šanci.
Těšíte se, až extraliga odstartuje? Začne takový pevný řád a režim?
Ta příprava je něco jiného, je to hlavně o kondici. Prostě se co nejlépe připravit. Takže už se teď všichni moc těšíme na první extraligový zápas, až to vypukne.
Vypukne to 14. září, kdy na domácím ledě nastoupí Hradec Králové rovnou proti mistrům z Liberce. Tak my přejeme, ať se daří, budeme to vše samozřejmě pečlivě sledovat a budeme také fandit. Naším hostem byl hokejový obránce Petr Zámorský. Moc děkujeme za návštěvu.
Děkuji mockrát, mějte se hezky, na shledanou.
Související
-
Žena, která píská hokejové zápasy!
Hokejový rozhodčí nemá lehký život, na tom se asi shodneme. Často si od fanoušků vyslechne své a málokdy se zavděčí oběma týmům i fanouškům. A představte si, že záp...
-
Jak „ulovit“ k mikrofonu hokejové hvězdy dobře ví reportér a bývalý „štiplístek“ Pavel Petr
Na cestách po celém světě, ale také u nás - tentokrát se “sporťákem” Pavlem Petrem. A dozvíte se nejen to, jaké to je “lovit” v Kanadě k mikrofonu hokejové hvězdy.
-
Hradecký obránce Filip Hronek sní hokejový sen o NHL. A teď...
Osmnáctiletý odchovanec královéhradeckého hokejového klubu, obránce Filip Hronek, podepsal smlouvu s Detroitem a v příští sezóně by tak měl působit v zámoří. Kláře ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.