Břečťan a recepty na výrobu domácích ekologických pracích prostředků i aviváží od Jarmily Koutové
Zveme vás do radioporadny, která voní čistým prádlem, ale tak trošku jinak, než jsme zvyklí z reklam. Budeme se totiž bavit o tom, jak si vyrobit vlastní prací prostředky přímo z přírody. Budeme hledat odpovědi na to, jak skloubit tradici našich babiček s moderní vědou a přitom ušetřit rodinný rozpočet i naši planetu.
O své recepty na domácí gely a také rady, jak využít sílu kaštanů nebo břečťanu se s námi přijela podělit lektorka a odbornice na ekologickou domácnost Mgr. Jarmila Koutová.
Než se pustíme do receptů a rad, musím se zeptat za všechny, kteří mají doma drahou pračku, opravdu ji břečťan nebo domácí sliz nepošle do předčasného důchodu?
Určitě ne, protože prací prostředky, které si vyrobíte sami doma, neobsahují žádné chemické látky Tudíž nepoškozují pračku a ještě si můžete vlastně pračku doma i ekologicky vyčistit. Pokud občas perete i na 90 stupňů třeba na vyvářku utěrky, tak to určitě není problém. Pračka tím určitě neutrpí.
Důležité je vybrat si tmavozelené listy břečťanu. Starší listy mají daleko větší obsah saponinů než ty, které právě nově narostly.
Mgr. Jarmila Koutová, lektorka a odbornice na ekologickou domácnost
Jak dlouho se věnujete ekologickému praní?
V podstatě zhruba 9 let. A přivedla mě k tomu babička, která vařila domácí mýdlo, ale další prostředky z bylin nevyráběla. Vrátila jsem se k tomu díky mým dvěma dětem, které obě mají alergie potravinové, ale i kontaktní právě na prací prostředky a kosmetiku. To mě přimělo pátrat po tom, jak jim pomoci a nezatěžovat jejich organismus více, než je nezbytně nutné.
Čtěte také
Když se zaměříme na přírodní vědy, co to jsou konkrétně saponiny?
Saponiny jsou v podstatě přírodní látky, glykosidy, které se vyskytují především v rostlinách, ale nově se objevily dokonce u některých živočichů, třeba v mořské okurce. A je velká škála rostlin, ve kterých jsou, překvapivě třeba i v čaji. Onu svíravou chuť čaje způsobují právě saponiny.
A jsou to ony látky, které vytahují špínu. Saponiny jsou v podstatě přírodní emulgátor a mají i spoustu bioaktivních účinků. To znamená, že jsou prospěšné našemu zdraví. Ale zase s nesmí překročit dávkování, protože saponiny ve větších dávkách mohou rozbíjet buněčnou stěnu červených krvinek.
Tedy dávkování saponinů opravdu musí být s rozumem a musí se dodržovat jistá zásadní pravidla pro jejich užívání.
Vezmete si bavlněný pytlíček, do něj dáte 12 listů břečťanu, hodíte to do bubnu pračky a perete. Ideálně při teplotě 40 až 60 stupňů.
Mgr. Jarmila Koutová, lektorka a odbornice na ekologickou domácnost
Tak pojďme na to, jak si vyrobit takový čistící přípravek třeba z břečťanu?
Břečťany jsou v podstatě úplně nejjednodušší cestou, jakou si můžete zvolit při ekologickém praní. Protože břečťan je stálozelená bylina nebo rostlina, kterou můžete sbírat v podstatě celý rok. To znamená, že si nemusíte jako u kaštanu nebo u mydlice dělat nějakou zásobu.
Čtěte také
Pokud máte tedy břečťan na zahradě nebo roste někde v místě, kudy chodíte na procházky, tak si ho můžete nasbírat v případě vždy na aktuální praní a nemusíte ho nikde skladovat ani sušit lístečky. Sbírají se listy a důležité je vybrat si ty tmavozelené. Ty mají daleko větší obsah saponinů. Staré listy na rostlině mají větší obsah saponinů než ty, které nově narostou.
Takže si vyberete tmavé listy a v podstatě pro lenochy je variantou, že si vezmete bavlněný pytlíček, do něj dáte 12 listů břečťanu. Hodíte to do bubnu pračky a perete.
Chcete říci, že hodíme 12 lístečků břečťanu do špinavého prádla, otevřeme pračku a je vše je čisté?
Ano. Ovšem ještě je důležité, aby byla prací teplota ideálně pro břečťan 40 až 60 stupňů, což teplota, při které pračka běžně normálně pere znečištěné prádlo. Takže se určitě nemusíte bát. Jediné co u břečťanu nedoporučuji, používat jej na bílé prádlo, protože může způsobit lehké zešednutí. Ale barevné a tmavé prádlo určitě bez problémů můžeme v břečťanu prát.
Jak můžeme při ekologickém praní využívat kaštan? A jak si vyrobíme domácí přírodní aviváž? Poslechněte si rozhovor Pavly Kindernayové s Mgr. Jarmilou Koutovou, lektorkou a odbornicí na ekologickou domácnost v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
