Detektivní pátrání i skládačka puzzle. Historici vás přivedou na cestu tvorby vlastního rodokmenu
Hosty Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně byli v pátek 13. března po 10. hodině dopoledne historici a vysokoškolští pedagogové Jindřich Kolda a Martina Bolom Kotari, kteří zájemce zasvětili do tajů genealogie. Dozvěděli se, jak se sestavuje rodokmen a vysvětlili jsme si také, co se skrývá za pojmem genetická genealogie.
Máte oba vytvořen svůj rodokmen jako archiváři a historici?
Jindřich Kolda: Znáte to, kovářova kobyla vždy chodí bosa a v továrně na žárovky se pracuje obvykle potmě. Takže já za sebe mohu říci, že rodokmen sestaven nemám. Mám samozřejmě základní přehled, že jsme nebyli ani šlechta, neměli jsme žádné panství a vždycky s námi osud pěkně zamával. A mává. Sbírám v podstatě celoživotně materiál ke svému rodokmenu.
Martina Bolom Kotari: Mně Jindřich v podstatě sebral odpověď z úst, já jsem na tom velmi podobně. Mám sesbírány dokumenty, které byly k dispozici. Provedla se výzkum v matrikách. Maminka mě už léta prosí, jestli bych to mohla dát do nějaké formy, aby se mohla chlubit mezi svými kamarádkami. Já jí to léta slibuju, ale zatím k tomu ještě nedošlo.Čtěte také
Co je na genealogii a sestavování rodokmenu nejkrásnější?
Martina Bolom Kotari: To objevování. Nikdy nevíte, na co narazíte, co zjistíte, kam vás cesta dovede. Je to velmi kreativní, protože ten příběh, který vy třeba potom vtělíte do textu, tak se nejprve zrodí ve vaší hlavě a tam roste. Vy si jej připravujete a pátráte po dalších detailech, které vám chybí A už si představujete čtenáře, který třeba ten příběh, který vy napíšete, bude číst a vy mu chcete sdělit něco, co překročí třeba délku vašeho života. To jsou nádherné věci.
Jindřich Kolda: Nikdy to není rutina. Nedostanete se v podstatě do nějaké jednotvárnosti, protože stále objevujete něco nového, stále korigujete své předchozí objevy, stále se nějakým způsobem posunujete. Pokud samozřejmě tu historii děláte poctivě. Je to taková detektivka, detektivní pátrání na celý život.
Martina Bolom Kotari: Ono v historii vše souvisí se vším. A skutečně je to takové pátrání, můžete si to také představit, jako třeba když skládáte puzzle. Máte různé dílky a teď se je snažíte do sebe zasadit, aby pasovaly. A odhadnout, jaký bude výsledný obraz. Vaše nazírání se proměňuje, až dojdete k nějaké komplexní skládačce.
Čtěte také
Pokud někdo teď zatoužil vědět, jak je to s jeho předky, s čím bychom měli začít?
Martina Bolom Kotari: Začít musíte nejprve u sebe doma. To znamená, ideální je shromáždit jakékoliv dokumenty, které se vám podaří najít. Rodné listy, oddací listy, úmrtní listy, ale i doklady typu vysvědčení, nejrůznější smlouvy, pokud třeba máte staré řidičské průkazy, občanské průkazy, cokoliv, kde jsou jakékoliv informace genealogického charakteru.
A dají se odtud získat základní data o vašich rodičích či prarodičích. Teprve potom můžete jít do matrik. Je to z toho důvodu, že matriky jsou přístupné, ale jsou tam stanoveny lhůty, které nahlížení do nich omezují. Třeba u matrik narozených je ta lhůta 100 let. Ale to není 100 let od data narození vašeho předka, je to 100 let od posledního zápisu, který v té matrice byl učiněný.
To znamená, první krok je, když chcete sestavit svůj rodokmen, projděte si šuplíky, projděte si vše, co máte doma, shromážděte doklady. Pokud si rodokmen nechcete sestavovat sami, nemusíte. Obrátíte se na někoho, kdo jej pro vás bude připravovat. Přineste mu vše, co jste našli, on si to projde, vytahá příslušná data a odrazí se od toho. Potom začne hledat ve veřejných písemnostech.
Čtěte také
Jindřich Kolda: Já bych ještě možná Martinu doplnil jednou záležitostí, vyhledejte si nejstaršího žijícího člena rodu. Pamětníka, který vám prozradí příběhy, projděte s ním i rodinné fotografie. On bude vědět, kdo byl kdo. A pak teprve nastává fáze, která se opírá o prameny úřední povahy.
To je fáze, které se někdy běžný zájemci o genealogii lekají. Ale není to vůbec nutné. Tady máme v první řadě samozřejmě matriky, které jsou v zásadě vedeny odpradávna ve třech základních řadách, to znamená matriky křtěných, popřípadě narozených, matriky oddaných a matriky zemřelých.
Přičemž ty první dvě skupiny vám vždy přinesou vodítko, o které se můžete posunout dále. Obyčejně v nich najdete informace o rodičích dotyčného, o otci a jeho rodičích, včetně rodného jména jeho matky. Máme tam samozřejmě i bydliště, máme tam povolání rodiny a pak pochopitelně povinné údaje, jméno faráře, jméno porodní báby atd.
Celý rozhovor Lady Klokočníkové s historiky a vysokoškolskými pedagogy Jindřichem Koldou a Martinou Bolom Kotari o genealogii si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
