Jarmila Kořínková se zamilovala do rodokmenů. „Když vás genealogie chytí, je to láska na celý život“
„Tak jak nám zanechali naši předkové různé kroniky a zápisky s popsáním událostí, co se tenkrát udály, tak i já jsem zpracovala nejdůležitější data svých předků i současníků a různé zajímavosti z jejich života - rodu Mědílkových," píše paní Jarmila Kořínková v úvodu k prvnímu rodokmenu, který před lety vypracovala.
V něm shrnula všechny informace, které se jí podařilo dohledat o jejích vlastních předcích. Chtěla, aby její děti a jejich děti měly představu o tom, z jakých kořenů vzešly a jak jejich předkové žili, a aby chovaly lásku a úctu ke svým blízkým.
Její první rodopisné dílo narostlo do mnohem větších rozměrů, než si na začátku pátrání po stopách svých předků uměla představit.
Informace čerpala z archívních materiálů, z vypravování starších lidí, kteří si pamatují různé zajímavosti ze svého života a dětství, také z kronik a dochovaných dokumentů.
Práce jí trvala několik let a při tom se nepozorovaně zrodila její vášeň pro genealogii, která se stala jejím velikým koníčkem.
Jarmila Kořínková za poslední léta zpracovala už mnoho rodokmenů, především na přání přátel a známých. Dnes už je v této práci tak zběhlá, že sama pomáhá těm, kteří s genealogií začínají.
Vypracovala si svůj originální systém práce, v plné šíři využívá počítač, internet a je ráda, že zdigitalizovaných dat, ke kterým se dostane z pohodlí domova od počítače, stále přibývá a práce tak jde mnohem rychleji.
Ale také připouští, že doba, kdy musela podnikat výpravy do archívů a tam strávit celé dny, než našla údaje, které potřebovala, měla také něco do sebe. Bylo to náročné, ale dobrodružné.
Jarmila Kořínková genealogii miluje
Podle ní je to ideální koníček na důchod, protože žádá mnoho času. Je třeba se toho hodně naučit, pracovat systematicky a vytrvale, to bystří mysl.
Čtěte také
A je to také adrenalin, protože zajímavosti a překvapení, na která badatel při práci narazí, jsou často ohromující, poučná, ale i zábavná.
Genealogie se zabývá rodovými vztahy mezi jedinci určitého druhu. Název genealogie vznikl spojením dvou řeckých slov: genea = původ/rodová linie a logos = znalost. Zabývá se buď studiem jednotlivých osobností, nebo sledováním proměn jednotlivých druhů vztahů. Soukromý zájem v této oblasti bývá označován starším názvem jako rodopis. Zkoumá rodové souvislosti (příbuzenské vztahy) např. při studiu historických událostí, při sledování dědičnosti určitých znaků atp.
Rady do začátku
Nápověda pro všechny badatele, kteří se rozhodli věnovat rodopisu neboli genealogickému bádání, je k mání například na webu www.genea.cz. Tam najdete například postup, jak bádat v archivech a jaké prameny tam můžete nalézt.
Svoje rodinné bádání začněte u svých blízkých, rodičů či prarodičů. Určitě mají svoje rodné listy nebo třeba výpisy z matrik, které museli předkládat státní zaměstnanci v době protektorátu za druhé světové války. Cenné jsou staré rodinné fotografie, zápisky, deníčky atd.
Teprve když vytěžíte žijící členy rodiny a jejich dokumenty, musíte rozšířit svoje bádání. Nejčastěji do archivu, matrik a gruntovních knih. Když se na vás usměje štěstí, možná zjistíte, že někdo jiný už mohl zpracovat historii gruntů v dané vesnici nebo můžete spojit bádání s výsledky vzdálených příbuzných a známých.
Nejlepší je najít si do začátku už zkušeného badatele a požádat ho o „zasvěcení do tajů genealogie". Když se vám to podaří, máte na půl vyhráno.
Související
-
„Jsem desetkrát mladší než Dobruška. Ta letos slaví 700 let,“ směje se historik a písmák Jiří Mach
Dnes poblahopřejeme k významnému jubileu Jiřímu Machovi, který celý svůj život věnoval hledání a zkoumání historie. Sám se také na historii podílel nejen svými knihami.
-
Dějiny nastavují nejčistší, ale i nejtvrdší zrcadlo, říká...
Vášnivý sběratel a obdivovatel místopisu má rád na historii její světlé i stinné stránky. „Být historikem je tak trochu životní styl. A muzea mají schopnost provádě...
-
„Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“ Příběh historika a vlastence Františka Palackého
Dějepisec, historik, politik a spisovatel František Palacký získal za své vlastenectví již na počátku šedesátých let 19. století titul „Otce národa“.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
