Ilustrátor, spisovatel, učitel i skladatel hudby Petr Macháně: Nejraději dělám hned 3 věci najednou
Představíme vám všestranného člověka z Náchoda, jmenuje se Petr Macháně, ale znát jej můžete také pod pseudonymem Petr Potter. Je ilustrátorem, skladatelem, učitelem na základní škole, autorem knížky Začínáme s herectvím. Před lety pracoval i v Českém rozhlase, takže je to i bývalý kolega.
Kde jste pracoval v rozhlase? U nás na chodbě v Hradci jsem vás nikdy nepotkal.
Pracoval jsem v Praze, protože jsem tam 10 let bydlel, když jsem skončil studia na pražské konzervatoři. Studoval jsem skladbu a pracoval v rozhlase v oddělení umělecké tvorby, takže jsme tam nahrávali rozhlasové hry a četby na pokračování. Potkával jsem slavné herce, byl to zážitek.
Rozděluji si to. Chvíli hudba, pak kreslení a potom hodně čtu. Knížky, co mě mohou něco naučit. Večer se kouknu na film a jdu na kutě.
Petr Macháně, ilustrátor, skladatel, učitel a spisovatel
Jak vznikla vaše přezdívka Petr Potter?
To vzniklo úplně náhodou. Spolužáci z konzervatoře věděli, že mám rád Harryho Pottera. První díl filmu šel do kin, když mi bylo 11 let. A jednoho dne jsme si dali nějakou skleničku a kamarádka mi řekla omylem Petře Pottře. Tak to vzniklo.
Čtěte také
Muziku máte také rád. Tedy i z Harryho Pottera a vůbec z filmů skladatele Johna Williamse?
Přesně tak, to je takový můj životní idol. John Williams a jeho hudba nejen k Harry Potterovi, ale třeba k filmům E. T. mimozemšťan, Jurský a park atd.
Byla to možná i inspirace pro vaše studium na konzervatoři?
Ano, to byl můj hlavní motiv. Už jako kluk jsem měl malou televizi ve svém pokoje a bylo k ní i video. Tedy klasické VHSky a tam jsem koukal na všechny možné filmy, E. T., Star Wars a také Harry Potter. Najednou je člověk trošku starší a mladí ve škole mu říkají, co to je VHS? A teď už to téměř platí i pro cédéčka. Takže hudba Johna Williamse mě hodně oslovila a byla tím motivem, proč jsem se o muziku začal zajímat. Nejdříve jsem si pouštěl filmy, stále dokola některé scény, a nevěděl jsem proč. Pak jste na to přišel. Kvůli muzice.
Čtěte také
Jste ovšem také ilustrátor, skladatel a pedagog, co vás z toho nejvíc baví?
Víte, já jsem od malička takový hodně přelétavý. Měl jsme například vysílačku, pak jsem ji za měsíc zase prodal. Potom jsem měl papouška, ten odletěl. Tak jsem zjistil, že nejsem typ pro jednoho koníček nebo zálibu. Nejvíc mi vyhovuje, když se věnuji třeba třem věcem naráz. Koupil jsem si timer, časovač, protože mám ADHD a je potřeba občas vidět vizuálně odečet času. Tak si nastavím 45 minut a celou tu dobu skládám hudbu. Protože kdybych si časovač nenastavil, tak se do toho šíleně položím a zapomenu sám sebe, zapomenu jíst i pít. Tak si to takto rozděluji. Chvíli hudba, pak chvíli kreslení a potom hodně čtu. Knížky, co mě mohou něco naučit. Večer se kouknu na nějaký film a jdu na kutě.
Rád kreslím, snažím se ilustrovat knížky. V práci vždy jedu naplno, aby to děti zaujalo. A když pak najdu energii, tvořím své projekty.
Petr Macháně, ilustrátor, skladatel, učitel a spisovatel
Jaké předměty učíte?
Šestým rokem teď učím na Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka v Náchodě. Jsem tam učitel výtvarné a hudební výchovy. Na pokyn od ministerstva školství budu pomalu hudební výchovu obohacovat o filmovou a dramatickou výchovu a samozřejmě i tanec. Tanec jsem vzdal hned na začátku, protože mám o 30 kilo navíc. Tak bych možná břišní tance mohl děti učit, ale spíše to nechám na novou kolegyni. Ta mi s tím jistě pomůže.
Vy jste před lety s dětmi připravil písničku k výročí 770. let města Náchoda. A byli jste tenkrát u nás v rozhlasové kavárně. Jaký měla tahle píseň ohlas?
Ohlas měla velký, hlavně co se týká Náchoda a okolí. Nikdo nepočítal s tím, že bychom s dětmi přišli s takovou písničkou. Ona není profesionální, my jsme poloprofesionálové, ale promítlo se do toho hlavně nadšení dětí a stalo se to takovým Náchod songem, jak jsme si to pojmenovali. Snažili jsme se udělat něco za školu pro výročí našeho města, které máme rádi. Na YouTube má písnička asi 50 000 shlédnutí, což je dvojnásobný počet obyvatel Náchoda.
Čtěte také
S dětmi jste natočili i videoklip. To musela být zábava, každý tam měl svoji roli. A vy jste prý udělal pro děti ve škole casting.
Ano, chtěl jsem, aby si žáci vyzkoušeli, jak to vypadá u opravdového natáčení videoklipu. Takže jsme nejdříve zorganizovali casting ve školní aule, byli pozvání učitelé i učitelky, žáci měli za úkol nazpívat kousek textu. Kousek se projít, pohybovat se a pak jsme některé vybrali. A také jsme zjistili, že jsou skvělí třeba kameramani nebo skvělé asistentky, měli jsme tam i make-up artistky. Vyřádili se všichni, každý měl důležitou roli, bez které by to prostě nešlo.
Co děláte ještě kromě skládání muziky? Také malujete.
Ano, moc rád. Snažím se ilustrovat knížky. V práci se snažím vždy jet naplno, aby to děti zaujalo. A když pak najdu energii, tak si vytvářím své projekty. Občas mi napíšou známí nebo jejich známí a chtějí něco nakreslit. Třeba portrét. Nebo jim něco překreslím. A čekám na nějaký větší projekt. Za ten bych byl hodně rád.
Další projekt plánuji na ZŠ TGM v Náchodě v rámci hudební výchovy. Uděláme ministudio a budeme tvořit podcast. I videopodcast.
Petr Macháně, ilustrátor, skladatel, učitel a spisovatel
A jak je to s muzikou? Ta vás bavila tedy už jako kluka?
Ano. Když mi bylo asi 10 let, tak jsme byli v Hradci Králové v jednom velkoobchodě a prošel jsem kolem nějakého regálu a slyšel hrát hudbu Star Wars. Přišel jsem blíž a byly to elektrické keyboardy. Zůstal jsem úplně fascinovaný. Ještě to na displeji ukazovalo, co máte zmáčknout za klávesu, takže to mě strašně zaujalo a moc jsem si to přál k Ježíškovi. Ježíšek byl tak hodný, že mi to přinesl. Hned jsem si začal hrát a už to jelo.
Čtěte také
Začínáme s herectvím. Tak se jmenuje vaše knížka. Tu jste napsal z jakého důvodu?
Představte si, že na pokyny ministerstva školství se má teď hudební výchova obohacovat o hereckou nebo dramatickou a filmovou výchovu. Minulé léto o prázdninách jsem si začal uvědomovat, co vlastně všechno potřebuji, abych to děti naučil. A vzpomněl jsem si, že jsem pracoval v dabingovém studiu, dělal jsem ochotnické divadlo v Náchodě nebo jsem byl v rozhlase při natáčení rozhlasových her. Tak jsem to dal všechno dohromady a začal jsem si připravovat materiály. Udělal jsem si z toho strukturu a poskládal logicky, aby to dávalo smysl. A když to bylo hotové, mělo to asi 200 stran. Tak jsem si řekl, že by to mohlo pomoci i dalším učitelům. Nebo začínajícím hercům a herečkám. Nikdy jsem nic nevydal, ale poslal jsem text do Albatros média a oni mi asi za dva týdny odpověděli, že o to mají zájem a že to vydají. Jsou tam základy hraní, jak se odvázat na jevišti. Začíná to samozřejmě technikou, jak vlastně hrát, jak pojmout postavu. Pak je tam péče o hercovu duši, aby člověk z toho takříkajíc nezcvoknul. Je tam procházka divadlem, kde je vysvětleno, co se kde nachází a jak se to jmenuje.
Co chystáte v nejbližší době? Timer vám bude jistě určovat čas pro další aktivity.
Timer už je připravený, zrovna jsem vyměnil baterky. Další projekt plánuji na Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka v rámci hudební výchovy. Uděláme ve třídě takové ministudio a budeme tvořit podcast. I videopodcast. S různými informacemi o škole. Věřím, že pro děti to zase bude velká zábava. Už jsem koupil i teleprompter, který ukazuje, co máte číst. My jsme takoví poloprofesionální nadšenci.
Nadšenec, ilustrátor, skladatel, učitel a autor knížky Petr Macháně z Náchoda byl naším dnešním hostem. Moc děkuji za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
