Docent Jan Schmidt získal Cenu Josefa Hlávky: Věda a výzkum jsou ale v medicíně týmovou záležitostí

Nejdříve velké blahopřání k ocenění. Cenu Josefa Hlávky každoročně dostávají talentovaní studenti, absolventi vysokých škol a vědci do 33 let. Co to pro vás znamená?
Pro mě Cena Josefa Hlávky znamená nejen velkou čest a závazek, ale i radost. A vnímám to samozřejmě nejen jako ocenění mé osoby, je nutné zmínit, že věda a výzkum se dnes v medicíně nedá dělat sólo. Vždy potřebujete kolem sebe kolektiv, tým celé řady dalších lidí. Já bych zde rád zmínil minimálně alespoň pana prof. Suchánka, přednostu naší kliniky, a kolegyni, kamarádku, paní docentku Jouklovou, kteří oba dva velmi významně přispěli k získání této ceny.

V medicíně směřujeme od náhrad z cizorodých materiálů k tomu, abychom dali tělu možnost regenerace vlastními tkáněmi.
doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D., Stomatologická klinika LF HK UK a FN HK

Měl jste připravenu nějakou děkovnou řeč?
Neměl, tam ani nebyl velký prostor pro děkování, nebo mluvení. Jsou různé kategorie a řečnili spíše zasloužilí lékaři a profesoři, v mé kategorii se neočekával žádný proslov.

Čtěte také

Korunky, můstky a zubní implantáty. Digitální technologie posouvají moderní stomatologii stále vpřed

Jak dlouho už pracujete na Stomatologické klinice ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a čemu všemu se tam věnujete?
Na Stomatologické klinice v Hradci Králové pracuji od roku 2017. A primárně se věnuji především konzervačnímu lékařství a endodoncii. Tedy když to řeknu laicky, zhotovování výplní a ošetřování výplní kořenových kanálků. Dále se podílím na ústavní pohotovostní službě, která se věnuje ošetřování úrazu, otoků, krvácení a lékařské zubní pohotovostní službě.

V čem spočívá váš výzkum a vědecká práce?
Dlouhodobě se zabýváme kmenovými buňkami zubní dřeně. Můžete si to představit jako drobné dutiny uvnitř zubů, ve kterých jsou buňky. A mimo jiné tam jsou i buňky kmenové, které jsme schopni po vyjmutí následně diferencovat, tedy nutit je k tomu, aby se vyvíjely nějakým směrem. Například směrem k chrupavce, ke kosti, ke svalu nebo k tuku. Celkově se výzkum zaměřuje na regenerační postupy a regenerační terapii ve stomatologii. Vedle toho se věnujeme i vývoji inovativních nástrojů pro šetrnější chirurgická ošetření, například pro šetrnější vyjímání zalomených kořenů z kosti nebo i vývoj nových léčivých prostředků.

Zubní kaz nebo parodontóza nejsou dědičné. Jde spíše o stravovací a hygienické návyky. Mezizubní kartáčky jsou zásadní.
doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D., Stomatologická klinika LF HK UK a FN HK

Obecně v medicíně čím dál více směřujeme od artificiálních náhrad, což znamená náhrad, které jsou z nějakých cizorodých materiálů, které vkládáme do těla, k tomu, abychom byli schopni naopak dát tělu možnost, aby regenerovalo nějaký defekt vlastním směrem, tedy vlastními tkáněmi. 

Čtěte také

Není důležité kolikrát denně, podstatný je výsledek! Vše o čištění zubů s MDDr. Janem Schmidtem

Když máme ošetřovat zub s hlubším kazem, tak dříve jsme ze zubu museli vyndat obsah dřeňové dutiny a nahradili jsme ho kořenovou výplní. Dnes již máme materiály, které jsou schopny stimulovat kmenové buňky třeba k tvorbě zuboviny, tedy dát jim takové podmínky, aby pomohly zacelit hlubší defekt zčásti i vlastní silou. Kombinujeme tedy přirozené regenerativní schopnosti zubu s cizorodými materiály, které do zubu vkládáme.

Vědecký výzkum je většinou během na dlouhou trať. Často se výsledky nedostavují ihned, ale musí se na ně čekat.
To jste řekl velmi pěkně. Je to jednoznačně běh na dlouhou trať. Často se výsledky nedostavují roky, někdy i dekády. A ono ocenění je pro nás i určitým potvrzením, že to dává smysl nejen nám vědcům, ale i nadaci a odborníkům, kteří v ní zasedají. Takže to nás potěšilo.

doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D., Stomatologická klinika LF HK UK a FN HK|foto:Vladimír Šigut, Archiv Forum UK

Bál jste se také někdy jako dítě jít k zubaři? Protože stomatologie je opředena nejrůznějšími mýty, je to nepříjemné a bolestivé.
Já měl to štěstí, že jsem se zubaře nikdy nebál. Měl jsem výbornou paní doktorku a rodiče mě na to vždy připravovali. Není dobré děti strašit doktorem, protože pak se logicky předem bojí a je to škoda. Mezi mýty, o kterých mluvíte, často zaznívá, že zubní kaz nebo parodontóza jsou dědičné. Ale nějaká dědičnost se týká velmi marginální skupiny lidí, řekněme méně než 1 procenta. A u toho zbytku jde spíše o stravovací a hygienické návyky, protože zubní kaz vzniká na plochách zubů, které nejsou adekvátně očišťovány. Ve chvíli, kdy například rodiče nepoužívají mezizubní kartáčky nebo prostředky mezizubní hygieny, tak je velké riziko, že obdobně nebudou o mezizubní prostory pečovat jejich potomci. Což pak vede ke vzniku zubního kazu.

Praxe a výzkum se navzájem velmi pěkně doplňují. V ordinaci máte radost na dennodenní bázi, věda je cesta k novým postupům.
doc. MDDr. Jan Schmidt, Ph.D., Stomatologická klinika LF HK UK a FN HK

Musíme si zkrátka pečlivě čistit mezizubní prostory.
Přesně tak. Je důležité si uvědomit, že téměř všichni používají klasické kartáčky, ale zubní kaz nejčastěji vzniká na ploškách, které nahlížejí do mezizubního prostoru. Tam je ten problém. Velká část pacientů stále nepoužívá mezizubní kartáčky a prostředky mezizubní hygieny. Kyž se jich ptám v ordinaci, jestli si myslí, že kaz vznikne, když si třeba nějakou plochu zubů nebudou rok nebo dva čistit, tak všichni odpovídají ano. A když se zeptám, kdy naposledy použili mezizubní kartáček, tak odpoví, že nikdy. Tak je nasnadě, že se plocha zubu časem zkazí. Mezizubní kartáčky jsou zásadní pro to, aby nám zuby co nejdéle vydržely.

Čtěte také

Zuby pod drobnohledem umělé inteligence. Při dentální hygieně pomáhá vyhodnotit rentgenové snímky

Proč jste se stal stomatologem, co vás k tomu vedlo?
Od mládí jsem tíhnul k biologii a k chemii. Jako malý kluk jsem měl malou chemickou laboratoř, pak mě začali fascinovat bezobratlí a postupně to začalo být stále více zaměřeno na humánní medicínu. A vzhledem k tomu, že mě bavila i práce se dřevem nebo s kovem, tak ona řemeslnost se ve stomatologii kloubí právě s medicínou. Tedy byl to asi přirozený vývoj. A to, proč dnes pracuji i ve vědě a výzkumu, byla náhoda i štěstí, že jsem měl možnost potkat lidi, kteří mě pro to nadchli. Náš pan přednosta, profesor Suchánek, nadchl celou řadu lékařů pro vědu a výzkum. Byl jsem k tomu veden v rámci pregraduálního studia, a to mělo opravdu velký vliv.

Jste praktik a vědec zároveň. Je asi důležité být v ordinaci a na klinice si doplňovat vědeckou práci.
Ono se to navzájem velmi pěkně doplňuje. V ordinaci máte každý den pacienty s konkrétními problémy, vy jim pomáháte a dělá to radost na dennodenní bázi. Nicméně věda, to je zase cesta k tomu, abyste mohli přinést pacientům nové postupy. Když je pak přenese do praxe, tak pomáháte nejen svým pacientům, ale zprostředkovaně ten efekt multiplikujete přes další lékaře, kteří zase pomáhají daleko většímu počtu pacientů. Takže to je velmi pěkné.

Čtěte také

Ve zdravém těle zdravý zub! Krásný chrup nezískáte jedním ošetřením, ale jen pravidelnou péčí

Zmínil jste zájem o bezobratlé ve vašem dospívání. Vaši oblíbenci jsou prý mravenci, kteří se dají normálně chovat doma v teráriu.
Formikaristika je specifický obor v rámci teraristiky. Je to obor, který se věnuje chovu mravenců. Jsou to taková drobná, malá terária o velikosti třeba 10 na 10 cm, kde můžete chovat malé domácí kolonie. Oni jsou velmi organizovaní a efektivní, což mě na nich vždy fascinovalo. Pozorovat mravence, může sloužit v podstatě jako alternativa ke krbu nebo k televizi. Čas od času se na ně podívám, je to uklidňující. Začínal jsem s kolonií s jednou královnou a momentálně mám kolonie asi o 300 jedincích.

Oni jsou také čistotní.
Velmi, to je naprosto nezbytné. Občas si lidé myslí, že hmyz je v tomto ohledu nečistý a úplně se jim nelíbí, ale zrovna mravenci jsou velmi čistotní a efektivní. Je radost je pozorovat.

Říká Jan Schmidt, oceněný lékař Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. A my k ceně Josefa Hlávky pro mladé vědecké pracovníky ještě jednou moc blahopřejeme.