Herec Martin Pechlát: Cestování je má láska. Těším se na místa, kde jsem ještě v rámci Evropy nebyl

Kastelán Josef v Poslední aristokratce, režisér Jindřich v Okupaci nebo Prvok ve filmu Prvok, Šampon, Tečka a Karel. To jsou všechno filmy, ve kterých ztvárnil výrazné role vynikající český herec, držitel dvou Cen Thálie a také Cen Alfréda Radoka Martin Pechlát.

Čtěte také

Divadelní i filmová herečka Taťjana Medvecká: Také rozhlas je nádherné médium, kam se ráda vracím

Milovníkům seriálů se zase určitě vybaví jeho role ve Volze, Národní házené nebo seriálu Táta v nesnázích. Méně už je známé, že začátky jeho kariéry jsou spojené s Hradcem Králové, kam nedávno přijel jako člen filmové delegace na premiéru filmu Šviháci.

Na Hradec Králové určitě máte vzpomínky, protože jste působil v místním divadle?
Ano, byl jsem tady skoro tři sezóny v Klicperově divadle, hned po škole, čerstvě, když jsem absolvoval. Takže to byla doba mého mládí. Byla tady skvělá parta, skvělí kolegové Petr Jeništa, Filip Rajmont, Honza Sklenář. Takže jsme si to užívali jak po umělecké stránce, měli jsme napilno v divadle většinou pod vedením pana Morávka, ale i lidsky jsme si sedli. Bylo to tedy skvělé období.

Vy jste v Hradci působil v době, kdy jste už byl ženatý a čekali jste dcerku. Co rozhodlo o tom, že jste šel do Prahy? Byla to právě ta rodina?
Ano. Trefila jste hřebíček na hlavičku. Byla to rodina. Protože jednu dcerku jsem měl, druhá byla na cestě a už jsem to odtržení od rodiny začínal hůř snášet. Už jsem chtěl být víc doma, takže jsem odešel.

Čtěte také

Herečce Ljubě Krbové učarovalo cestování: Nejlepší pozdrav je úsměv. A domluvíte se opravdu s každým

Když se řekne Martin Pechlat, většina lidí si vybaví film Účastníci zájezdu a vaši jedinečnou roli mladého muže, který tam stále plave pod vodou. Jak vzpomínáte na tuto roli? Nepřisuzují vám ji i po těch mnoha letech?
Jak vidíte, tak jste mi ji i vy připomněla. Takže ano, je to asi taková ikonická role, která se se mnou táhne. Ale já už jsem si na to zvykl. Pochopil jsem, že ten film je stal svým způsobem fenoménem, že ho mají lidé rádi. Tak jsem samozřejmě rád za to, že má trvalou diváckou pozornost a že jsem v něm mohl hrát.

Co vás čeká v roce 2026? Na co se těšíte?
Teď mě bude čekat zkoušení s Dušanem Pařízkem v Divadle X 10, kde budeme dělat hru od Sofie Andruchovič. Je to takové ukrajinské téma. Tak na to se moc těším, že to bude náš malý příspěvek k nějaké spravedlnosti světa. Potom se moc těším v létě na otáčivé divadlo v Českém Krumlově, kam se po několika letech vrátí inscenace Da Vinci od Petra Zelenky. Má to skvělou atmosféru. To tedy bude mé pracovní těšení se. A pak jsem sám zvědavý, kolik bude volna. Těším se, že ho využiji k nějakému cestování. Cestování je moje láska. Těším se, že si třeba zajedeme někam na místa, kde jsme ještě v rámci Evropy nebyli.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18. hodině a v neděli po 11. hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.