Snažím se v hudbě růst, říká mladá zpěvačka Michaela Stejskalová, Talent královéhradecké kultury

Michaela studuje Střední zdravotnickou školu v Hradci Králové a texty k písničkám si píše sama.
Je mi čerstvě 18 let a dokonce vyšla i má písnička přímo v den mých osmnáctých narozenin a jmenuje se 18. Text k ní jsem si napsala sama.

Eliška Černá je pro mne velkou inspirací, také Terezka Mašková. I Ewa Farna je mým velkým vzorem. Mám moc ráda jejich písničky.
Michaela Stejskalová, zpěvačka, Talent královéhradecké kultury

Skládáte si také hudbu? Zkoušíte to?
Ze začátku jsem si dělala muziku třeba na ukulele nebo na piano, ale teď to dělám přes internetové stránky. Kupuji si licenci, je to takový rychlý způsob, ale budu to zase měnit, protože to má spoustu nevýhod. Takže stále něco zkouším.

Čtěte také

Práce je mým koníčkem, takže vše co dělám, dělám ráda. I odpočívání, směje se zpěvačka Kaczi

Vše začalo v roce 2024, kdy jste zvítězila na adventních trzích v Hradci Králové. S jakou písničkou?
Zpívala jsem tam tenkrát víc vánočních písniček a hledal se vánoční talent. Určitě to byly Vánoce na míru od Ewy Farné, Půlnoční od Václava Neckáře. A tím, že se mi povedlo vyhrát, tak jsem získala nominaci na Talent královéhradecké kultury, kde jsem byla také oceněna.

Na Velkém náměstí v Hradci Králové o adventu to bylo vaše první zpívání před velkým publikem?
Ne, první písnička mi vyšla už v roce 2021 a postupně jsem měla nějaké koncerty. Kamarádi a známí si předávali na mě kontakt a tak postupně koncertuji. Snažím se, abych v hudbě rostla.

Už jako malá holka jste si zpívala? Chtěla jste být zpěvačkou?
Vyloženě odmalička ne, já jsem vždy chtěla pracovat ve zdravotnictví, dlouho jsem chtěla být patoložkou nebo pracovat jako doktorka na urgentu. Nakonec jsem skončila na zdravotní škole jako sestra.

Čtěte také

„Dědeček říkal: mysli a jednej pozitivně. A budou se ti dít pozitivní věci,“ směje se zpěvačka Ella

Jako zpěvačka jsem začínala v roce 2019 a moc mi to nešlo. Tak jsem se přihlásila do ZUŠky, kam jsem chodila tři roky na klasický zpěv. Tam jsme můj hlas rozpohybovali. Následně jsem přešla do Hradce Králové k Elišce Černé na moderní zpěv a to už jsem dělala své písničky.

Eliška Černá, to je váš velký vzor a pomocník.
Eliška je úplně skvělá, máme spolu hodně projektů. Ona mě v tom hlase neskutečně posunula, jsem jí za to moc vděčná, strašně mi pomáhá, má skvělé nápady. Mám ji velmi ráda.

Eliška Černá z Rychnova nad Kněžnou, rocková zpěvačka, textařka a skladatelka. Absolventka mezinárodní konzervatoře v Praze. Co všechno vás Eliška učí?
Především hlasové techniky. Ohromně mi zvětšila rozsah zpěvu. Chodila jsem na klasiku, kde jsem získala základy, ale moderna je přeci jen o něčem jiném. Takže jsme začaly s Eliškou trénovat a natáčíme i nějaké videoklipy, spoustu písniček jsme nahrály.

Poslechli jsme si vaši písničku s názvem Jdu dál. Je k ní také krásný videoklip v kulisách uliček starého Hradce Králové.
V historických ulicích starého města jste to točila na telefon. Byly to takové bojové podmínky, protože jsme se sešly někdy v listopadu odpoledne, když už se stmívalo. Takže na to natáčení nebylo moc času. Bylo vidět, že se už stmívá, tak jsme jely klip na jeden záběr a měly jen pár pokusů.

Když jsem se v deváté třídě základní školy rozhodovala, kam jít dál studovat, uvažovala jsem i o studiu hudby, ale vyhrála zdravotní škola.
Michaela Stejskalová, zpěvačka, Talent královéhradecké kultury

Je to opravdu od začátku až do konce jeden záběr. To znamená, že stisknete nahrávání a pak už se to nestříhá, prostě to jede až do konce písničky. Většinou se tohle dělá složitými digitálními triky, ale vy jste to opravdu natočily na jeden záběr.
Ano, studia na to mají takové koleje, jedou s kamerou pozadu a pak to střihnou. Ovšem tak, že ten střih nepoznáte. Když jsme natáčely my, tak Eliška hezky riskovala, couvala, jezdila tam auta, přes cestu jsme přecházely, a ona stále pozadu a naznačovala mi, kam mám ještě jít.

Čtěte také

Je to zvláštní, když je najednou na jevišti mamka kolegyní. Směje se herečka a zpěvačka Anežka Malá

Vy jste z Velkého náměstí došly až před Klicperovo divadlo, kde končí váš videoklip. A to je kus cesty.
Říkaly jsme si, že máme štěstí, že je ta písnička poměrně krátká, má asi 2 minuty a 20 vteřin. Je to má nejkratší písnička.

Texty si píšete sama, co vás inspiruje?
Život. Vždy nějaká situace, která se mi stane nebo to, co vidím. Nebo mě prostě něco napadne. Ale pořád je to život. Již zmíněná Eliška Černá je pro mne velkou inspirací, také Terezka Mašková, kterou mám moc ráda. Byla jsem na jejím koncertě v pražské O2 Aréně a v Lucerně. Také Ewa Farna je mým velkým vzorem. Tyto dvě zpěvačky mám moc ráda. A jejich písničky.

Studujete na zdravotní sestru, což je životní poslání. Zpíváte si třeba, když na praxi odebíráte krev?
Občas mi tam něco projede. Většinou si jen tak pobroukávám. Když mám roušku, tak to není vidět. Když jsem se v deváté třídě základní školy rozhodovala, kam jít dál studovat, uvažovala jsem i o studiu hudby, ale vyhrála zdravotní škola.

Michaela Stejskalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jaké teď máte plány? Bude nějaký koncert třeba v Hradci Králové? Protože já bych si klidně na vaši písničku Jdu dál hezky zatancoval.
Právě tahle písnička bude znít teď v neděli v Třebši při fotbalovém charitativním zápase pro Libušku. Akci pořádají mladí kluci, kteří budou hrát proti starším chlapům pro dobrou věc. Já tam budu mít chvíli na vystoupení. Začíná to ve čtyři odpoledne.

Talent královéhradecké kultury roku, Michaela Stejskalová aneb Michale es, byla dnes naším hostem. Ať se vám daří. Moc děkuji za rozhovor.