Čas na kávu aneb Po stopách kaváren východočeského regionu
Káva má v Hradci Králové své voňavé chrámy. Kdysi i dnes, třeba s Mistrem republiky
Už čtvrté pokračování našeho kavárenského prázdninového letního seriálu pro milovníky černého voňavého nápoje nás tentokrát zavádí do Hradce Králové.
Pokud vás zajímá, kde vlastně hledáme podrobnosti o kavárnách, jejich atmosféře i podnikavých kavárnících minulých i současných, pozorně v úvodu poslouchejte kurátorku Muzea východních Čech Pavlu Koritenskou. Dozvíte se mimo jiné, že vedle různých písemných zdrojů se ještě najdou i pamětníci dávnějších hradeckých kavárenských časů.
Za pozornost ale určitě stojí i současnost. Zajímavých kaváren nabízí Hradec Králové spoustu. A působí tu i nemálo zapálených milovníků kávy, kteří se vypracovali až mezi špičku mezi kavárníky. Nejen u nás.
Jako třeba Jakub Fabián. Před pár roky se stal dokonce Mistrem republiky v přípravě kávy ochucené alkoholem - v roce 2014 vyhrál s mojí oblíbenou Irskou kávou. Účastník světového šampionátu baristů ve Francii mi také prozradil, kdy mu poprvé káva “zavoněla” a jak to má mladý kavárník s tradičním “turkem”.
Bouřlivý rozvoj kaváren samozřejmě přináší i konkurenci
Čím se snaží obstát u zákazníků v Hradci Králové “Café Na kole” si povíme také s Jakubem Fabiánem. Ale zastavím se ještě v jedné kavárně. Tam vládne další - dnes už známá - postava místního kavárenského prostředí. Patrik Lamka totiž navíc kávu i praží. Což je zase jeho trumf v boji o “kávomilce” v Hradci Králové.
Patrik Lamka toho má opravdu hodně co nabídnout a tak vám mohu slíbit, že se do jeho kaváren ještě určitě vrátíme.
Nicméně za týden se v našem letním kavárenském speciálu vydáme do Pardubic. Takže budete mít zase příležitost udělat si s námi na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové v neděli po půl sedmé večer “Čas na kávu”.
Váš Petr Voldán
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
