Neslyšící Jakub Nosek se i přes svůj handicap projel bobem na olympijských hrách v Pchjongčchangu

14. březen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jakub Nosek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Reprezentant České republiky v jízdě na bobech a účastník Zimních olympijských her v Pchjongčchangu Jakub Nosek se dokázal i přes svůj handicap probojovat na olympijské hry v Pchjongčchangu. Neslyšící brzdař se bobům věnuje od roku 2014. A věnuje se také atletice, kde na Mistrovství ČR vybojoval bronzovou medaili ve skoku do dálky i v desetiboji. Nyní sbírá úspěchy s bobem.

Boby jsou závodní sáně, používané pro zimní sport zvaný bobování. Při něm sportovní družstva sjíždí úzkou, točitou, nakloněnou, ledovou trať na bobu, který pohání gravitace.

Naším hostem je skvělý kluk, hrdý Náchoďák a velký sportovec, atlet a bobista Jakub Nosek. Reprezentant, který se před pár dny vrátil z olympiády v Koreji. Nejdřív obrovská gratulace, protože dostat se na olympiádu, to je pro vás i splněný sen, ne?
Díky. Určitě je to splněný sen. Je to v podstatě, dá se říct, celoživotní práce, která byla teď naplněna.

Můžeme říct, jak jste jako bobisté dopadli? Díval jsem se na výsledky a Němci to vše vyhráli.
Němci to víceméně ovládli. My jsme s dvojbobem a s mým pilotem Dominikem Dvořákem skončili 17. A se čtyřbobem na 21 místě.

A tam rozhodovaly opravdu setiny sekundy, že jste nepostoupili do té finálové dvacítky.
S tím čtyřbobem. My jsme po prvním dnu, po dvou jízdách, byli 19. A ve třetí jízdě nám opravdu chyběla asi jedna desetina k tomu, abychom postoupili do finálové dvacítky.

03795075.jpeg

Desetiny rozhodují i v tomto sportu. Jak jste se ke sportu vůbec dostal? Začínal jste s fotbalem. Asi jako každý kluk.
Je to tak. Mé sportovní začátky byly fotbalové. Začínal jsem v bráně a zůstal jsem v ní až do nějakých 12 let, kdy jsem začal fotbal mixovat s atletikou. Tu dělám stále. A k atletice potom před 4 lety přišly boby.

Atletiku děláte opravdu výborně v Novém Městě nad Metují, všichni jsou tam na vás pyšní. Co přesně děláte v atletice za disciplínu?
Skáču do dálky. Dřív jsem házel oštěpem, ale měl jsem problémy s ramenem. Potom jsme od oštěpu upustili a začal jsem se víc věnovat skokům. Poslední dva roky se věnuji také desetiboji.

Můžeme připomenout vaše největší úspěchy v atletice?
Největším úspěchem v atletice na domácí půdě je třetí místo ve skoku dalekém před 2 lety a třetí místo v desetiboji, také před 2 roky.

fb-nosek-jakub-30-10_180207-120440_vman.jpg

Musíme o vás říct, že vy jste vlastně neslyšící. Jak dobře slyšíte?
Díky naslouchadlu slyším poměrně dobře. Je to otázka spíš porozumění. Ale když to mám vzít bez sluchadla, tak na pravé ucho neslyším nic, tam ani sluchadlo nenosím, protože to nemá význam. A na levé ucho je to tak 85 procent ztráty sluchu. To znamená, když si naslouchadlo sundám, tak bych slyšel jen z pár centimetrů, možná z půl metru. Nejlepší to je ve vodním prostředí, kde je vlhkost a ten zvuk se líp šíří. Takže tam občas slyším líp než ostatní.

Vy jste byl historicky prvním sluchově postiženým sportovcem, který startoval na zimní olympiádě.
Všichni mi to říkají. Média to také říkají, takže to asi bude pravda.

Jak jste se dostal k bobům? Protože atletika, to je královna sportu samozřejmě. Ale boby, ty mi moc nejdou dohromady s atletikou.
Jak se to vezme. První můj kontakt s boby byl ve druhém ročníku na FTVS, kdy mě oslovil pilot Radek Matoušek, který už letos jezdí za slovenský tým. Oslovil mě, jestli to nechci zkusit. Že je to kombinace síly, rychlosti, vysokých hmotností. Ale protože jsem chtěl dodělat školu, tak jsem mu to odmítl. Potom jsme se potkali o dva roky později v roce 2014 v létě. Měl jsem zrovna po republice v atletice. A Radek říkal, že mě chtějí vyzkoušet na trenažéru, ať to s nimi jedu zkusit. Zkusil jsem to, chytlo mě to a od té doby to jde pořád nahoru.

Nebál jste se?
Tak nějaký malý strach tam možná je. Boby v korytě na evropských drahách jedou od 120 do 140 kilometrů v hodině. V Americe letos dokonce překonali světový rekord 156 kilometrů v hodině. A ještě musím dodat, že na jediné přírodní dráze, která zůstala ve Svatém Mořici ve Švýcarsku, tam se jezdí kolem 150 kilometrů v hodině.

To jede podle toho, jak se najíte, ne?
Čím víc vážíme, tak tím rychleji to jede. Tím větší máme tu hybnost.

Boby tedy děláte čtvrtým rokem?
Začal jsem v létě 2014. Takže dejme tomu 3,5 roku. Čtyři sezóny jsem odjezdil.

Setkání s olympioniky Jakubem Noskem a Dominikem Dvořákem v Náchodě

Atletika a boby, co vás baví víc? Já vím, že takové otázky nemáte moc rád.
Je to pravda, já takové otázky dostávám pořád. Ale atletika to je čistá láska ke sportu. To už je od malička. Boby se k tomu přidaly. A protože jsem ve sportu takový nerozhodný, tak jsem poslední tři roky dělal v létě atletiku a v zimě boby.

Tedy teď se zase po zimní akci na olympiádě vrátíte zpátky k atletice?
Letos to bude asi trošku jiné. Letos bude trošku větší pauza, těch závodů nepojedu tolik, abych si trošku odpočinul. Protože, co si budeme povídat, to tělo dostává pěkně zabrat.

Jaká byla atmosféra pod pěti olympijskými kruhy? Člověk si to nedokáže ani představit. Jaké to bylo v Pchjongčchangu?
Bylo to úžasné. Atmosféra super, to se nedá s žádnou jinou sportovní akcí srovnat. To pochodování pod naší vlajkou, to je zážitek na celý život. Korejci to měli skvěle připravené. Dbali na organizaci a zajištěna byla i bezpečnost. Vlastně skoro našim očím neviditelná. Protože to měli připravené opravdu dobře.

Co to slavné tetování, které podle tradice vždy bobisté od roku 1994 mají, kde ho máte vy?
Já ho mám na žebrech.

Tetování bobisty Jakuba Noska

Ukážete nám ho? Fanynky by nám to určitě neodpustily.
Můžeme ho ukázat. To není problém.

Měl jste tam čas také fandit a sledovat ostatní sporty?
Byli jsme se podívat na hokeji, na úvodním zápase s Koreou. Takže ta atmosféra byla super. Přišla plná hala na Korejce a my jsme tam vytvořili takový dá se říct trošku český kotel. Potom jsme byli na biatlonu, zrovna jsme byli u stříbra Michala Krčmáře. Byli jsme ostatní podpořit, když to šlo.

Co vás ještě Jakube baví kromě sportu?
Já se zajímám o fotografování, o zdravou výživu. A teď o auta.

Vy jste vystudovaný fyzioterapeut?
Ano, jsem vystudovaný fyzioterapeut. To je věc, které bych se rád věnoval po ukončení sportovní kariéry. Uvidíme, kam mě život ponese dál.

Jakub Nosek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Když jste se zmínil o focení, nenapadlo vás někdy dělat také v modelingu? Protože vy jste pohledný chlap.
Modeling jako takový mě nikdy až tak nelákal. Ale když jsou nějaké nabídky na malou reklamu, tak to neodmítnu.

Co vás teď čeká ve sportu? Sezóna bobistům skončila.
Sezóna pro bobisty skončila, teď mám sportovní dovolenou, která bude trvat do konce března, možná nějaký ten týden navíc. Ať si tělo pořádně odpočne. A může začít zase od nuly pracovat. V atletice potom budou nějaké závody v létě. Pár závodů podle chuti.

Nové Město nad Metují, to je vaše srdeční záležitost. Proč jste nešel jinam? Měl jste určitě nabídky jít sportovat za jiné kluby a zůstal jste.
Zůstávám pořád v SK. To je srdeční záležitost. A v atletice asi jinam nepůjdu.

My vám samozřejmě Jakube držíme moc palce. Ať se vám daří, na co v životě sáhnete, jak se říká. Už jste toho hodně dokázal. Takže třeba za další 4 roky vás na olympiádě jako bobistu zase uvidíme.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související