Nedobrovolné cesty Josefa Čapka. S Pavlou Apostolaki na posledních místech života slavného umělce

Začínáme od data 1. září 1939, kdy byl Josef Čapek zatčen gestapem v Želivě, kde byli s manželkou Jarmilou na letním bytě.

V hledáčku za protifašistické karikatury

Čtěte také

Na cestách se Zdeňkem Vackem, který se vydal autem ve stopách cestopisů spisovatele Karla Čapka

Spisovatel, malíř, grafik a ilustrátor Josef Čapek, kterého jsme si při natáčení pořadu s Pavlou Apostolaki připomněli například i několika knihami (Vzpomínky Jarmily Čapkové, Povídání o pejskovi a kočičce) z mého cestovatelského kufříku, byl gestapem sledován jako řada dalších intelektuálů.

Jeho protifašistické a protiválečné karikatury a aktivity byly známé především z Lidových novin. Hitlerovce provokoval například cyklus "Diktátorské boty". Když gestapo spustilo v roce 1939 další vlnu zatýkání pod názvem "Albrecht 1", nebylo proto těžké Josefa Čapek najít ani na lovu bažantů nedaleko Humpolce.

A tak začalo pro rodáka z Hronova nedobrovolné cestování nejprve převozem do Prahy na Pankrác.

Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen…

Už jen názvy těchto koncentračních táborů vyvolávají mrazení v zádech. Tábor v Dachau u Mnichova, kam byl Josef Čapek převezen s dalšími pankráckými vězni 9. září 1939 byl jen začátkem více než strastiplných pěti let, strávených v lágrech.

S Pavlou Apostolaki, která mnohá tato místa navštívila, připomínáme například, že v Buchenwaldu byl Josef Čapek přidělen do malířské a písmomalířské dílny. Dva oleje Josefa Čapka, které vytvořil v jednom z koncentračních táborů, zachránil Čapkův spoluvězeň učitel a malíř z Ostravy Josef Dobeš.

Poválečné hledání manžela

O posledních týdnech a dnech života Josefa Čapka existují jen kusé a nejasné informace.

Čtěte také

Studánka bratří Čapků aneb Po stopách jejich dětství a dospívání

Pavla Apostolaki popisuje některé momenty, se kterými se měla možnost seznámit na cestě po stopách věznění Josefa Čapka. A pomáháme si i svědectvím Jarmily Čapkové, která se vypravila hledat jakékoli podrobnosti o konci manželova života přímo do koncentračních táborů už v červnu roku 1945.

Nicméně stop existuje velice málo. Mapujeme tedy útržky zpráv ze Sachsenhausenu u Berlína, kde byl od roku 1942 do února 1945 a kde také pracoval v malířské dílně. A také z Bergen-Belsenu, kde nemocný tyfem údajně zemřel. Poslední věrohodná informace je ze 4. dubna 1945 - podle některých svědectví spoluvězňů byl Josef Čapek naživu ještě 13. dubna - ale všechno nasvědčuje tomu, že se nedožil osvobození koncentračního tábora. Britské jednotky měly do Bergen-Belsenu v Dolním Sasku dorazit 15. dubna…

Neúspěšné cesty

Pátrání a několik cest Jarmily Čapkové nepřineslo objasnění posledních dnů života Josefa Čapka. V roce 1947, kdy byla v Německu spisovatelova manželka od léta až do prosince, byl nakonec Josef Čapek prohlášen za mrtvého a úřední cestou byl datem jeho smrti stanoven 30. duben 1945.

Vyšehradský hřbitov, v dáli hrob Josefa Čapka|foto:Filip Jan Zvolský

Neobvyklé rozhlasové putování po jeho stopách tak končíme s Pavlou Apostolaki v Praze na Vyšehradě, kde je symbolický hrob Josefa Čapka.

Po stopách osobností

Pavla Apostolaki ale v rozhovoru pro pořad "Na cestách" prozrazuje, že putování po místech věznění Josefa Čapka není jediným - na místa připomínek různých osobností kulturního i politického nebo společenského života se vydává třeba také na známé hřbitovy. Příkladem je Vídeň.

Čtěte také

„Člověk, který si o sobě nic nemyslí, je teprve skutečný člověk.“ Putování světem Josefa Čapka

V pořadu si ale všímáme i tzv. "Dark turismu" což jsou výpravy na místa různých katastrof. Shodujeme se ale, že nejsme příznivci senzacechtivých "turistických" výprav kupříkladu do prostoru Černobylu, kde došlo v dubnu roku 1986 k havárii jaderné elektrárny.

Taková jsou tedy témata nejnovějšího vydání cestovatelského pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem", ve kterém je hostem novinářka a cestovatelka Pavla Apostolaki.

Naladit si nás můžete jako obvykle po 18. hodině v pondělí 17. dubna 2023 na stanicích Českého rozhlasu Hradec Králové a Českého rozhlasu Pardubice nebo si vyhledat záznam v rozhlasovém zvukovém archivu.

Petr Voldán