Náchodská výstava Móda za časů protektorátu vám ukáže zvláštnosti onoho neveselého období
Jak vznikl nápad uspořádat výstavu módx za Protektorátu? Čím byla móda za Protektorátu specifická? Šilo se v salónech, doma nebo se konfekce běžně kupovala? Jak fungoval nákup textilu a bot za přídělové lístky? Co obsahoval šatník dámy ve 30. a 40. letech 20. století? Co nesmělo chybět v pánském šatníku? Co bylo tenkrát módní?
Již v roce 2015 proběhla dohoda mezi městem Náchodem a Regionálním muzeem v Náchodě o vybudování pamětní síně, která by měla být věnována významným osobnostem Náchoda a Náchodska. Právě u této příležitosti se muzeum rozhodlo uspořádat sbírku mužského a ženského ošacení a doplňků z období 30. a hlavně pak 40. let 20. století.
Z Náchoda dnes za námi přijeli kurátorka sbírek textilu náchodského mueza Barbora Stehlíková a odborná poradkyně, restaurátorka textilu s licencí, Zuzana Červenková. Představte nám tu vaši výstavu. Co na ní všechno uvidíme?
Na výstavě módy za času protektorátu mohou návštěvníci vidět oblečení, textilní doplňky, oblečení jak dámské, tak pánské a dokonce se nám podařilo i pár dětských kousků.
Co vás k výstavě z tohoto nelehkého období vedlo? Protože já bych řekl, že jsou i veselejší období v módě.
Určitě máte pravdu. Veselejší období jsou, ale móda protektorátu je zajímavá tím, že došlo k velkému nedostatku jak textilních materiálů, kůží a podobně vlivem války a české ženy i velké módní oděvní salony byly nuceny pracovat z materiálů, které byly na trhu. Bylo to velmi omezené.
Jak výstava vznikala? Já jsem slyšel, že nejdřív proběhla taková výzva pro lidi z Náchodska, aby vám přinesli, pokud mají něco doma starého právě z této doby.
Přesně tak. Už v roce 2016 probíhala sbírka ve spolupráci s městem Náchodem kvůli připravované výstavní síni, kde měly být zastoupeny významné osobnosti Náchoda a Náchodska. Josef Škvorecký tam měl být znázorněn asi nejslavnější literární postavou, svým Dannym Smiřickým. A právě proto vznikla výzva pro širokou veřejnost, aby nám případně darovali textil z období 30. a 40. let.
A kolik toho nosili?
Byli jsme opravdu mile překvapeni, nečekali jsme, že se toho sejde tolik. Za ten rok jsme získali víc než 500 předmětů. Nejen oblečení, ale i dalších věcí. Obuv, doplňky a potom i třeba nějaké nádobí.
Určitě se k tomu musely vázat i nějaké příběhy, které vám možná ti lidé vyprávěli, když vám přinesli třeba šaty z té doby.
Je to pravda, že se rádi podělili. Obzvlášť když chodili na oficiální schůzky, tak nosili i fotografie. Takže se nám spoustu věcí podařilo zachytit i na fotografiích. A pro nás právě ty předměty, které za sebou mají příběh, jsou o to zajímavější. Získali jsme například tři chlapecké kabátky, byli to tři bratři a každý potřeboval své sáčko. Takže si na mamince každý vyprosil, aby je jim ušila každému zvlášť. A to byly ty blombajky.
Blombajky. To bylo prý v té době hodně populární. Kdo to neměl, tak nemohl jít ani do školy.
Ano. My máme i školní fotografie z roku 1942, kde všichni ti tři bratři je mají na sobě oblečené.
To je krásné. Jaká to byla práce pro vás jako pro restaurátorku? V jakém stavu to oblečení bylo? Musela jste hodně prát?
Samozřejmě to oblečení bylo v takovém stavu, podle toho, kde bylo uložené. Pokud bylo někde na půdě, bylo to horší. Pokud to lidé měli doma ve skříni, bylo to lepší. Musím říct, že ne všechno oblečení se pere. Restaurátorské postupy jsou samozřejmě zvláštní a jiné, než když se pere doma běžně prádlo. Takže většinou se textilní předměty tamponují speciální pěnou z anioaktivního tenzidu a vše se vytírá dionizovanou nebo destilovanou vodou.
Takže to je velká věda.
Restaurování textilu, a nejenom textilu, je velká věda. Studuje se na to dnes na několika vysokých školách. Určitě to není jednoduchá záležitost.
Ale vzala jste do ruky i obyčejnou jehlu a nit?
To je základ. Po čištění pak hned jehla.
Co jste se o té době protektorátu vlastně dozvěděly? Já jsem se dočetl o přídělových lístcích, které byly nejen na potraviny, ale právě i na šaty, na oblečení.
Ano. Šatenky se začaly vydávat v zimě roku 1939 a byly, což je také zajímavé, rozděleny do 7 kategorií. Protože byly upraveny zvlášť pro ženy, pro muže, pro děti různého věku a pak ještě speciálně byly pro kojence, na které bylo možné dostat i třeba pleny nebo vložky do kočárků. A na každého připadlo 100 bodů. Byly nepřenosné a platily po jeden rok. Takže když člověk buď ty lístky vyčerpal dřív nebo se nedej bože ztratily, tak se muselo čekat celý rok, než jste si mohl načerpat nové.
A co pak s těmi vystavenými věcmi bude dál?
Samozřejmě veškerý textil, který přišel v těch sběrných dnech, tak má svá inventární a přírůstková čísla, jsou běžnými sbírkovými předměty Regionálního muzea v Náchodě. Takže se vhodně uloží do dobrého depozitáře textilu. A to je také věda, uložit je správně.
Tak se přijeďte podívat do Náchoda. Výstava Móda za časů protektorátu se koná ve Výstavní síni Regionálního muzea v Náchodě až do 29. dubna 2018. Otevřeno je denně mimo pondělí od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 17:00 hodin.
Související
-
Chci projevit úctu a zachovat vzpomínky. Pro budoucí generace už bude Protektorát neuvěřitelný
Sokolka a župní vzdělavatelka Pavlína Špatenková chystá novou knihu o historii odboje v Sokolské župě Podkrkonošské-Jiráskově za 2. světové války.
-
Zahrát si s Karlem Hálou a zemřít. Swing Sextet Náchod dál rozdává radost ze skvělé muziky
V pondělí 27. listopadu přivítali v rozhlasové kavárně v Havlíčkově ulici Lucie a Tomáš Peterkovi úžasné muzikanty. Swing Sextet Náchod vzpomínal.
-
6 NaChodníku - šansonový sextet z Náchoda
V úterý 11. listopadu 2008 zavítala do studia Českého rozhlasu Hradec Králové část kapely 6 NaChodníku - šansonového sexteta z Náchoda, tvořícího autorskou muziku. ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.