Na Trutnovsku někdo zastřelil vlka s GPS obojkem. Ochranáři přišli o data monitorující pohyb zvířete

Čtěte také

Vlk je v Krkonoších už zase doma. Dvě smečky se podle zoologů pohybují v našich nejvyšších horách

Nejen o tomto zabití vlka jsme hovořili s expertem na velké šelmy Miroslavem Kutalem z Mendelovy univerzity v Brně. Popište prosím podrobněji ten zatím poslední zjištěný případ postřelení.
Toho vlka jsme sledovali asi dva týdny. A po té době jsme zjistili, že jeho lokace je více jak 24 hodin neměnná a data přicházejí stále z jednoho místa, což bylo podezřelé.

Tak jsme na to místo vyrazili s veterinářem a bohužel ten náš neblahý předpoklad se naplnil. Vlk byl zraněný a silně krvácel.

A v důsledku onoho zranění, které bylo způsobeno střelnou zbraní, nebyla jiná možnost, než to zvíře utratit. My bychom pravděpodobně bez toho GPS obojku nikdy nezjistili, že k tomuto pytláctví došlo.

Myslím si, že místo toho, abychom se báli vlků, pokud se tedy držíme faktů, tak je to spíše naopak. Vlk se musí bát člověka.
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy, Mendelova univerzita v Brně

V minulých letech se v Královéhradeckém kraji objevily další dvě úmrtí vlků spojená s člověkem. Jak se to stalo?
Měli jsme ještě dva případy, kdy byl jeden vlk nalezen v katastru obce Heřmánkovice. Jeho tělo bylo už v silnějším stadiu rozkladu a až rentgenem se zjistilo, že tam byly střepiny po střelné zbrani. Další případ byl letos v Šonově, kde bylo nalezeno další mrtvé zvíře. To bylo upytlačeno pomocí oka nebo jiné takové podobné smyčky.

Čtěte také

V Božanově na Broumovsku přišel chovatel při opakovaném útoku vlků o své poslední ovce a končí

Už bylo řečeno, že vlk postřelený na Trutnovsku, měl GPS obojek. Takových šelem je v Česku víc. K čemu data ze sledovacího zařízení slouží?
My hlavně využíváme data k vyhodnocení prostorové aktivity daného zvířete. Jak daleko se pohybuje a jak často loví. Speciálně u tohoto zvířete jsme chtěli sledovat i vyšší interakci vlka s člověkem nebo účinnost nějakých preventivních opatření. Protože se pohyboval právě v oblastech s častějším výskytem hospodářských zvířat.

Bohužel, tohle všechno nyní padá. V důsledku onoho upytlačení nejsme schopni dál zvíře sledovat a přinést nějaké výsledky. Ty mohly například pomoci chovatelům ovcí v této oblasti.

Čtěte také

Díky filmu Vlci na hranicích často „vítači vlků“ změnili svůj názor a tvrdí, že už rozumí i farmářům

Pojďme ještě na závěr říci, jestli se máme případného setkání s vlky ve volné přírodě podle vás bát?
Myslím si, že z těch případů, které máme, pokud se tedy držíme faktů, tak je to spíše naopak. Vlk se musí bát člověka. Byly zde v Královéhradeckém kraji zaznamenány minimálně tři případy, kdy vlk doplatil na setkání s člověkem smrtí. A zároveň neevidujeme v celé České republice, ani v širším prostoru, nějaké další případy agresivního chování vlků vůči lidem.

Ty případy jsou extrémně vzácné, kdyby k tomu mělo dojít. Každopádně by se neměl člověk, když v přírodě uvidí vlka, k němu přibližovat. Maximálně může pořídit nějakou fotodokumentaci a tohle setkání reportovat buď nám nebo Agentuře pro ochranu přírody a krajiny.