Na slovíčko se saní aneb Zlatá éra legendárního Divadla Drak. 65. narozeniny slavné hradecké scény
Před pár dny skončil v Hradci Králové 29. ročník Mezinárodního divadelního festivalu REGIONY. Na malý okamžik se do této atmosféry ještě vrátíme a to s archivním pořadem o Divadlu Drak. V letošním roce totiž tato slavná scéna slaví pětašedesát let. Tak si pojďme společně s režisérem Pavlem Krejčím připomenout její začátky.
Divadlo Drak je domácí hradeckou scénou, jehož tvorba od počátku vychází nejen z tradice (východo)českého loutkářství, ale také z principu originální autorské tvorby pro děti i dospělé založené na imaginaci a neotřelé nápaditosti. Za svou historii bylo často průkopníkem nových metod a tvůrčích postupů a získalo četná ocenění u nás i v zahraničí.
Čtěte také
Inscenace Draku, hrdého dědice odkazu kočovných loutkářů, viděli během 65 let jeho existence diváci ve více než 650 městech a obcích nacházejících se v 38 různých zemích na pěti kontinentech (Evropa, Asie, Austrálie, Severní a Jižní Amerika). Tyto země mají v součtu 1 571 275 000 obyvatel, což představuje asi 21 % celosvětové populace, a mluví se v nich 34 různými úředními jazyky.
Jejich celková rozloha je přibližně 59 425 774 km, tedy asi 12 % zemského povrchu, resp. zhruba 40 % zemské pevniny. Celkový součet vzdáleností jejich hlavních měst od Hradce Králové činí 119 155 km, tedy zhruba trojnásobek délky rovníku či 200 000 x více, než kolik činí vzdálenost mezi Divadlem Drak a divadelní ubytovnou v Tomkově ulici nebo restaurací Na Hradě.
Pětašedesáté narozeniny Divadla Drak si připomínáme pořadem, který mapuje historii této slavné divadelní scény. V pořadu zazní ukázky z inscenací Faust, Pohádka z kufru, Tři volavčí péra, Žabák hrdina, Čaroděj ze země Oz, Enšpígl, Princezna s ozvěnou, Pinokio a Svět je velké divadlo.
Čtěte také
Z archivních nahrávek Českého rozhlasu můžete slyšet loutkoherce Jana Pilaře, Matěje Kopeckého a Borise Šlechtu, někdejšího jevištního mistra Jaroslava Hudouska, režiséry Jiřího Středu a Josefa Kroftu, bývalého ředitele Jana Dvořáka nebo herce a muzikanta Zdeňka Říhu. V pořadu dále hovořili pamětníci Jana Dražďáková, Jiří Vyšohlíd, Jan Bílek a Václav Poul.
Na přípravě pořadu se podíleli mistři zvuku Leoš Sedláček a Josef Zikmund. Ve spolupráci s dramaturgem Jaroslavem Pokorným připravil a slovem provází Pavel Krejčí. (repríza pořadu z roku 2018)
Související
-
Žijící legenda loutkového divadla Drak v Hradci Králové aneb Píseň života režiséra Josefa Krofty
U příležitosti nedožitých 80. narozenin režiséra Josefa Krofty jsme pro vás z našeho archivu vybrali pořad, který s ním před 12 lety natočila redaktorka Marta Růžičková.
-
Divadlo mám strašně rád, ale hudba mi dává křídla, usmívá se loutkoherec a muzikant Jiří Vyšohlíd
Hudba a divadlo se prolíná celým životem loutkoherce a jazzmana Jiřího Vyšohlída. Oslavil nedávno 80. narozeniny a tak bylo na co vzpomínat.
-
Ředitel Divadla Drak Tomáš Jarkovský: V divadle je to podobné jako v rozhlase, máme tam srdcaře!
Pavla Kindernayová přivítala ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové ředitele královéhradeckého Divadla Drak Tomáše Jarkovského. Má rád Vánoce a svátky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.