Příběh Věrky Dvořáčkové: Do závislosti spadnete rychle, návrat je cesta dlouhá a vlastně i doživotní
V cyklu Neobyčejné příběhy obyčejných lidí vám dnes nabídneme vyprávění Věry Dvořáčkové, prezidentky náchodského Klusu neboli Klubu lidí usilujících o střízlivost. O tom, co její pětadvacetileté abstinenci předcházelo, natáčela redaktorka Jiřina Šmídová.
Věrka Dvořáčková by si před pětadvaceti lety dala místo kávy raději něco ostřejšího. Její příběh je o tom, že do závislosti lze spadnout rychle, ale i tom, že bez alkoholu se dá žít. Cesta je to ale dlouhá a vlastně i doživotní.
Čtěte také
Začátky pití. Věrčiny děti byly tou dobou v pubertě, Petrovi bylo 14 a Lence 16 let. A právě dcera máminy opilosti spíše zneužívala. Věra cítila, že sama boj s alkoholem nezvládne a chtěla se léčit. Dokonce odmítla ambulantní léčbu a v protialkoholní léčebně v Želivi zvolila hned tu nejtvrdší variantu.
Dnes Věrka už 25 let abstinuje a jak sama říká, stále se doléčuje. Ale pomáhá i ostatním a vede dokonce náchodský Klus - skupinu lidí po léčbě. Pro terapeutku Janu Jančíkovou je Věra pravá ruka. Dodává sílu dalším, má, jak sama říká, skvělou rodinu, která ji podporuje.
Vyhrát nad alkoholem je jen část dlouhé cesty
Že nebude léčba ze závislosti lehká, to Věra věděla. Připravila se i na to, že po léčbě bude fungovat mezi přáteli a v rodině, kde alkohol bude, co ale bylo nejtěžší - získat zpátky důvěru dcery.
Celý Věrčin příběh na cestě od závislosti zpět do života si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
(Další díl nového projektu Českého rozhlasu Hradec Králové s názvem: Neobyčejné příběhy obyčejných lidí)
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
