Na „růžovou“ neděli patří na stůl sladký hrách a „družbance“. I o Zlaté růži si povíme v Krkonoších
Čtvrté neděli postní se odedávna říká „družebná"; původně to ale byla neděle „růžebná", či také růžová. Proč? A co dobrého se v tento postní čas připravovalo v Krkonoších? Na to se ptala reportérka Eliška Pilařová.
Čtěte také
V Krkonošském muzeu jsme s etnologem Liborem Duškem, znalcem všech velikonočních, předvelikonočních a vůbec lidových zvyků. Čtvrtá neděle postní, zvaná družebná. Jaro už je skoro na dosah. Končily přástky a chodívalo se na "námluvy".
Ostatně i latinské laetare, slova antifony úvodu mešního, znamenalo: raduj se! Naděje na spasení a brzký příchod jara už byla opravdu blízko. Nicméně, stále jsme v době postní.
Co bychom si dali tak dobrého a tradičního?
„Určitě koláče, zvané družbance. Ale velmi často měla čtvrtá neděle postní, v Krkonoších a v Podkrkonoší, atributy první neděle postní, zvané také pučálka. Takže hospodyňka dala naklíčit hrách. Celkově je tato luštěnina plná rostlinných bílkovin, pro horaly nepostradatelná."
Čtěte také
„A v některých domácnostech se hrách ještě hodil na pánvičku a trošku se osmahl. Přidala se třeba i cibulka."
Někde se hrách prý dokonce i sladil a přidávaly se do něj rozinky a pepř. Jako do perníku.
„Ano, mohla se tam přidávat i skořice. Někdo sladil hrách medem. Prostě sto lidí, sto chutí."
A co družbance? Prý je velmi často pekly budoucí nevěsty. Ale přijde mi, že koláče nejsou příliš postní jídlo.
Čtěte také
„Už jsem se také několikrát nad tím zamýšlel a dokonce bych si dovolil vyslovit tuto myšlenku. Družebné neděli se říkalo také růžebná. Právě tuto postní neděli světí v Římě pověstnou Zlatou růži. Růžebná a družebná, jsme přibližně v polovině postního období, tak si myslím, že lidé už si prostě dopřáli koláč."
I v kostelích už se mění fialová barva růžovou. A když byla řeč o Zlaté růži, kterou světí papež, tak to je takové vyznamenání v církevním světě. A pokud vím, tak u nás Zlatou růži vlastní bazilika na Velehradě, kterou jí udělil Jan Pavel II. A také chrám svatého Víta v Praze, který ji má ovšem z dědictví.
Takže na stůl růžový ubrus, zelenou pučálku a nějaký dobrý koláč.
„Určitě, tím nic nezkazíme," dodává Libor Dušek.
Související
-
Velikonoce. Tradice jarního období
Pořad o jarních velikonočních tradicích připravila redaktorka Vlaďka Wildová.
-
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižován...
-
Velikonoční nádivka se špenátem. Překlenutí mezi přísným půstem a slavnostním jídlem svátků
Správně bychom měli velikonoční nádivkou upéct na bílou sobotu. Ta už je ve znamení konce čtyřicetidenního půstu a právě v tento den bude patřit na stůl nádivka.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
5 nečekaných momentů inaugurace: Muskův pozdrav, senátor v kraťasech a Trumpův polibek
-
Soud přiznal Tempelovi odškodnění skoro 9 milionů korun. Požadoval desetkrát víc
-
Od Muska to byla cílená provokace, zdviženou pravici používali už Římané, popisuje expert na extremismus
-
Žák, který chtěl v Rudolfově střílet na učitelku, je v diagnostickém ústavu. Rozhodl o tom soud