Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem

V liturgickém roce začíná velikonoční okruh Popeleční středou, po níž následuje 40denní postní doba a pak Svatý týden. Slavnostním vzkříšením začíná 50 dnů doby velikonoční, nejprve je to 40 dnů do svátku Nanebevstoupení Páně a pak deset dnů, které završí svátek Letnic neboli Seslání Ducha Svatého či Boží hod svatodušní. Ten zakončuje velikonoční okruh.

Typické mazance, beránky, ale také zvláštní dorty a zákusky s velikonoční tematikou přichystali na svátky cukráři. Ve svých výrobcích nešetří pravou vanilkou, čokoládou a pistáciovými oříšky, protože Češi se prý již začínají více orientovat na kvalitu.

Velikonoční vajíčka prospívají srdci, uvádí údajně německá lékařská studie, podle níž trocha čokolády denně, nejlépe černé, přispívá ke snížení krevního tlaku a k omezení rizika srdečních chorob. Autoři studie asi deset let sledovali 19.357 lidí ve věku od 35 do 65 let. U skupiny, která jedla nejvíc čokolády (v průměru 7,5 gramu denně), zjistili nižší krevní tlak a o 39 procent menší riziko srdeční nebo mozkové mrtvice než u skupiny, která jí jedla nejméně (v průměru 1,7 gramu denně).

Dříve než se vrhnete na čokoládová velikonoční vajíčka nebo na čokoládu vůbec, je ale dobré vědět, že stogramová tabulka černé čokolády obsahuje v průměru 500 kalorií.