Získá „Nobelovku pro vodu“ projekt Jiřího Malíka, který vrací vláhu do krajiny u Zdoňova?
Budeme si povídat o záchraně vody v české krajině, protože v Česku pokračuje suché období a vědci z projektu Intersucho ho označují dokonce jako nejhorší za posledních 500 let. Naším hostem je Jiří Malík, předseda spolku Živá voda.
Vy jste ochránce přírody, vodař i horolezec. Spolu se spolkem Živá voda jste vytvořili model Zdoňov, což je projekt, který má vrátit vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Náchodsku. A tento váš plán patří mezi šest nejlepších na světě. To byla nějaká soutěž vodních projektů?
Nevím, jestli patří mezi šest nejlepších na světě, ale je mezi šesti nejlepšími ve Stockholm Water Prize, což je něco jako Nobelovka pro vodu.
Jak jste se dostali do této soutěže?
Spolupracujeme tady i s hradeckými lidmi ze sdružení Mluvme spolu. A je napadlo, že by mohli mě, respektive náš spolek, přihlásit do této soutěže. A nějak jsme tedy prošli. Uvidíme, jestli to třeba náhodou také nevyhrajeme.
Čtěte také
Už samotná účast mezi šesticí nejlepších je veliký úspěch. Víte, jestli byli už někdy Češi v této soutěži tak vysoko?
To vůbec netuším.
Můžeme úplně jednoduše popsat, co jste v modelu Zdoňov vymysleli a naplánovali? Jakým způsobem by se tam měly vodní plochy obnovit?
Je to vlastně studie proveditelnosti na poměrně obrovském území 20 km čtverečních. Mapovali jsme celé povodí, takže nás nezajímal ani katastr, zpočátku ani vlastníci, i když jsme tam s jedním hlavním vlastníkem byli domluvení předem, protože má většinu pozemků. A tomu se to nakonec velice líbilo, takže jsme se dohodli, že zkusíme něco vymyslet. Udělali jsme veškerá opatření samozřejmě tak, aby to zemědělcům sebralo co nejméně z pozemků, ale navrhujeme obnovu hydrologického režimu, složitě řečeno. Jednoduše meandry znovu, kde jsou narovnané, tak budou zatočené, tůně a mokřady atd. A dokonce se pokusíme vyjít i do orné půdy, abychom pozemky rozdělili a zadrželi vodu všude, kde je to možné. Navrhli jsme dokonce nějaké nové lesy a meze. Takže se jedná o komplexní změnu krajiny.
Chceme vytvořit krajinný plán, jak zadržet vodu v celé České republice. A to by mohl být pilotní projekt pro Evropu.
Jiří Malík, předseda spolku Živá voda
Vy v obci Zdoňov žijete od dětství, takže chcete vlastně obnovit, jak to tam vypadalo před lety. Byly tam nějaké potoky a říčky, po nichž už dnes není ani památky?
Ano i ne. Teď už ve Zdoňově nežiji, ale žil jsem. Bydlím v Teplicích nad Metují, to je kousek. A chceme se do jisté míry vrátit k takové krajině, která byla ještě před scelováním zemědělských pozemků. Kdy ještě tekly skutečně potůčky, byly tam mokřady, bažiny, atd. Hlavně chceme i odstavit do jisté míry meliorační zařízení, systematické odvodnění, které nám zásadně vysušuje krajinu. Protože já jako dítě pamatuji, že jsme se tam chodili koupat, byť už do narovnaného toku, ale celoročně tekoucího. A po nějakých 35, 40 letech jsme ve stavu, kdy už tam voda neteče dlouhé měsíce vůbec nebo teče třeba jen nějakých 400 metrů a pak voda mizí. A vůbec do hlavního toku zdoňovského potoka nedoteče. Toto bychom rádi napravili. Pomůžeme tím nejen zemědělcům, kteří budou mít třeba pítka pro krávy apod., ale samozřejmě i přírodě, zvířatům a lidem.
Čtěte také
Vtip je ještě v tom, že je to podle vás jakýsi univerzální vzor, který by se měl dát snadno provést a vybudovat kdekoliv, jak u nás v Česku tak i v Evropě. Co je tedy hlavním klíčem?
To je podobné, jako když někdo vynalezl kolo. Tak my jsme se pokusili dát nějak dohromady záležitosti, jak komplexně napravit krajinu. A máme několik nápadů, takové chytré know-how. Na rozdíl od všech ostatních se snažíme zapojit i veřejnost. To znamená, že oni by nám mohli pomoci, říkáme jim lokální koordinátoři, replikovat náš model kdekoliv. Máme na to metodický pokyn, který teď vyrábíme, budeme mít školení. Dostali jsme na to i peníze, tedy nikoliv od státu, od státu jsme neviděli zatím ani korunu, ale od Open Society Foundations a jeho aktiv. Tedy teď proškolíme v Broumově prvních asi 60 lidí ve třech vlnách koncem června a v červenci. A ti budou moci po celé republice zadarmo náš model využít. Ale budou zavázáni, že to udělají tak, jak jsme jim řekli. Když tento plán dovedeme do konce, tak chceme krajinný plán, jak zadržet vodu v celé České republice. A to by mohl být pilotní projekt pro Evropu.
Čtěte také
Jak to v tuto chvíli tedy vypadá s realizací projektu?
S realizací to vypadá dost obtížně, protože to samozřejmě představuje značné finanční objemy. Míříme k tomu, že ta opatření děláme pro ministerstvo životního prostředí, pro jeho operační program, který dnes překvapivě umožňuje, a to je vynikající věc, až stoprocentní dotace na záležitosti obnovy krajiny. A samozřejmě musí to odsouhlasit zastupitelstvo, vlastníci atd. Takže je to běh na dlouhou trať, nicméně my se tu snažíme předbíhat. Třeba i ve Zdoňově a různě někde jinde. Už se lidé přidávají a dělají tůně u sebe. Kdy k tomu třeba dnes nepotřebujeme stavební povolení, tak plánujeme nějaké drobný akce. V tom místě to pomůže, ale je nutné problematiku řešit komplexně.
Našim akcím neříkáme brigády, ale podle dřívějších akcí Z máme akce V, akce Voda. Nebo také tůňbuilding. Nikoliv teambuilding.
Jiří Malík, předseda spolku Živá voda
A jedna taková brigáda se chystá už na víkend od 12. do 14. června. Kdo může přijít pomoci a kam?
Ano, bude to o víkendu od 12. do 14. června. My tomu tedy neříkáme brigády, ale podle toho, že v minulosti byly akce Z, tak my tomu teď říkáme akce V, akce Voda.
Nebo také tůňbuilding. To se mi líbí, nikoliv teambuilding, ale tůňbuilding.
Ano, tůňbuilding, to jsme vymysleli na minulé akci. Takže tůňbuidling bude ve Zdoňově v katastru Libná. To je obec, která byla kdysi de facto úplně srovnaná se zemí. Takže tam je možnost právě oné obnovy celkem dobrá.
Nechceme mít jen krajinný plán, ale obnovit malý vodní režim republiky. Protože ten velký máme narušený klimatickou změnou.
Jiří Malík, předseda spolku Živá voda
Projekt Zdoňov má být tedy univerzálně využitelný i na jiných místech republiky a v Evropě. Už se spolek Živá voda zajímal také o jiná území ve východních Čechách?
Když jsme chtěli obnovovat labišťata, stará ramena Labe u Opatovic, tak to nedopadlo na vlastnících, ale už jsme měli nějakou studii proveditelnosti hotovou. Hlavní věc je, aby byl plán na to, aby se to systémově opravilo. Nechceme mít jen krajinný plán České republiky, ale podle něj, když se potom bude realizovat, můžeme obnovit malý vodní režim České republiky. Protože ten velký máme dnes narušený klimatickou změnou.
Motto vašeho spolku zní, že naším největším pokladem je voda. Vy se ochraně přírody věnujete mnoho let, proč jste si vybral právě vodu?
Dělal jsem dlouhá léta vodaře na Správě CHKO Broumovsko, takže jsem k tomu přirozeně inklinoval, byť původem jsem geodet. Ale všechno se to nakonec hodilo, jak se ukázalo. Jako malé dítě jsem měl takovou malou promítačkou a tam byla pohádka O větru a vodě. Stromy pokáceli, krajina vyschla a babička plakala, protože vyschnul pramen. A já jsem vlastně zjistil, že teď v dospělosti dělám přesně to, co pak udělali pionýři s červenými šátky, že sázeli stromy. To je docela zábavné.
Naším hostem byl Jiří Malík, předseda spolku Živá voda. Děkujeme za návštěvu a přejeme hodně úspěchů. Ať se daří vašemu spolku realizace všech vašich plánů.
Související
-
Jaroměř chystá kroky k zadržení vody v krajině, která by se tak přiblížila své přirozené podobě
Jaroměř bude chtít po zemědělcích ekologičtější a hlavně k půdě šetrnější způsob hospodaření. Jde o jeden z kroků, kterými chce město přispět k zadržení vody v krajině.
-
Voda je součástí našich životů. Jak dobře ji ale známe?
Voda, základ života. Odborníkům to není třeba opakovat, ale i laická veřejnost už začíná tušit. V Česku je nedostatek vody.
-
Hradec chce do projektů na zadržení vody v krajině v následujících letech investovat až 60 milionů
Navýšení výsadby nové zeleně, oprava jezírek, parků nebo vybudování nádrží na dešťovou vodu v okolí bytových domů. To všechno jsou plány královéhradecké radnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
