Muzeum hry. V Jičíně vás uchvátí interaktivní expozice. Ta nová ukáže i výbuch jičínského zámku

Jak byste představil vaše muzeum v Jičíně? Na co byste pozval lidi, kteří se do města přijedou podívat?
Naše muzeum působí v Jičíně kontinuálně od roku 1895, kdy bylo založeno. V průběhu historie se různě od něj oddělovala galerie, archiv, knihovna a tak podobně. Od roku 1987 je součástí muzea opět galerie, takže náš oficiální název zní Regionální muzeum a galerie v Jičíně. A máme takovou specialitu, podtitul je Muzeum hry. V roce 2002 jsme naši expozici inovovali a udělali ji velmi interaktivní.

PhDr. Michal Babík, ředitel Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Vystudoval historii na FF MU v Brně, pár let pracoval v Muzeu Českého ráje v Turnově. Do snažení všech úžasných lidí z kolektivu muzea se pokouší vnést řád. Jičínské muzeum je vyhlášené především díky své stálé výstavní expozici, která je interaktivní a nabízí několik způsobů čtení.

Návštěvník si tam může nejen přečíst popisky, texty a tak podobně, ale mnoho věcí si může vyzkoušet. Zahrát si třeba loutkové divadlo nebo postavit si v herně model města, jak sám uzná za vhodné. Orientace je silně na rodinu s dětmi, v ideálním případě říkáme, že do muzea přijde babička nebo dědeček se svým vnukem či vnučkou.

Mají z vaší expozice radost všechny generace?
Myslím si, že to funguje. Nicméně musím dodat, že expozice už je technicky 20 let zastaralá a jedním z našich plánů v současné době je expozici inovovat a modernizovat.

Čtěte také

Regionální muzeum v Jičíně plánuje úpravu a modernizaci stálé expozice. Jak se změní?

Jaké sbírky a oddělení pod jičínské muzeum spadají?
Sbírky máme oficiálně vedené dvě. Sbírku Regionálního muzea a galerie v Jičíně a potom sbírku bývalého muzea v Sobotce. Staráme se ale také o sbírku bývalého muzea v Libáni a v Kopidlně. Když to sečteme, tak máme zhruba asi 200 000 sbírkových předmětů, které jsou členěny na asi všem známé podsbírky. Archeologickou, historickou, sbírku pohlednic, fotografickou, etnologickou, galerijní a tak dále.

Slyšel jsem, že zvláště vaše archeologická sbírka je hodně bohatá.
Ta je bohatá. Řekl bych, že i etnologická sbírka je rozměrná. Ona archeologická sbírka samozřejmě souvisí s archeologickou činností a výzkumy, které máme na starosti a obstaráváme pro celý okres Jičín.

Čtěte také

Jičínské muzeum bude mít brzy konečně dostatek místa pro všechny své sbírkové předměty

Jak jste se ocitl v jičínském muzeu? Jste rodák z Jičína?
Ne, já jsem původem z Moravy, ze Šumperka. Studoval jsem v Brně a pak jsem se dostal hned po škole do Muzea Českého ráje v Turnově, kde jsem čtyři roky pracoval na pozici historika archiváře. Potom jsem rok strávil v soukromé sféře a od roku 2010 zastávám roli ředitele jičínského muzea.

Říkal jste, že jste historik archivář. Jaké období našich dějin vás nejvíc zajímá?
Úplně jiné, než se v našem muzeu v podstatě zkoumá. Dělal jsem magisterskou rigorózní práci na téma dějin evropské integrace, takže to nebyla úplně historie, která se objevuje v regionálních nebo vlastivědných muzeích. Ale spíše to byla evropská historie.

Čtěte také

Bronzové spony, svatební truhla, vitráže i kostěný hřeben. Poklady Regionálního muzea v Jičíně

Před lety jste vzbudili pozornost takovým oznámením, že se vám do jisté připravované knihy vloudily nějaké akty. Byla to vlastně taková pěkná reklama?
Ano, byla to forma guerillového marketingu. Ta kniha se jmenovala Archeologie kraje básníků a my jsme vytvořili fiktivní tiskovou zprávu, kde jsme médiím sdělili, že se v té knize objevily akty nahých žen. Tu informaci jsme den poté dementovali. Akci zaznamenala všechna média včetně České televize, mělo to ohlas a vyvolalo to i debatu. Hlavním cílem bylo upozornit na to, že muzejníci kromě toho, že dělají výstavy, tak umějí vydávat knihy a také se zajímavým způsobem prezentovat.

Hlavním motivem naší nové expozice by měl být motiv výbuchu jičínského zámku. V 17. století opravdu vyletělo do povětří jeho jedno křídlo.
Michal Babík, ředitel Regionálního muzea a galerie Jičín

Koho napadla taková reklama? A máte třeba další, podobné nápady ještě v rukávu?
Bylo to takové trošku kolektivní dílo, pracovali jsme na tom v podstatě 14 dní i v konotaci s autorem Jiřím Waldhauserem, který tu knihu vydával pod našimi křídly. A jestli budeme něco podobného opakovat? V žádném případě. Taková akce se dá udělat jednou za 10 let a možná i méně. To by potom bylo jen takové plácnutí do rybníku.

Napadlo mne, jestli náhodou něco podobného neplánujete v souvislosti s nadcházející novou inovací. Co tedy chystáte?
Chystáme novou stálou expozici. Jsme ve fázi, že máme hotovou studii, měla by kopírovat stávající prostory, měla by být opět interaktivní, opět v duchu muzea hry. A můžu asi prozradit, že takovým hlavním motivem té expozice by měl by být motiv výbuchu jičínského zámku, který opravdu v 17. století vybuchl. Téma toho výbuchu by se v nové expozici mělo nějakým způsobem projevit.

Co to tam tenkrát bouchlo?
Bouchlo jedno křídlo jičínského zámku. Souviselo to se sporem o dědictví, které mělo kolem roku 1620 připadnout Elišce Kateřině Smiřické.

Michal Babík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Takže vy interaktivně vyhodíte jičínský zámek do vzduchu. Celý rozhovor s Michalem Bábíkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.