Část vzácné „neolitické venuše“ našli archeologové v Jičíně. Fragment levé paže z vypálené hlíny
Práce na výstavbě nového multifunkčního pavilonu v oblastní nemocnici Jičín za 318 milionů korun bez DPH pokračují. Stavební firma začala pokládat základy budovy. Hotová už je část záchranného archeologického výzkumu, při kterém archeologové nalezli část unikátní neolitické plastiky.
„Stavební firma v loňském roce nejprve zdemolovala starý pavilon A, který již přes deset let nikdo nevyužíval, a nyní začíná stavět novou budovu. Stavební práce vyjdou na 318 milionů korun. Počítáme také s pořízením náhradního zdroje elektrické energie a soutěžit budeme i vybavení nové budovy,“ uvedl náměstek pro investice Pavel Bulíček.
Čtěte také
Záchranný archeologický výzkum na místě budoucího multifunkčního pavilonu A v jičínské nemocnici začal v září loňského roku. Archeologové zdokumentovali přes sto zahloubených objektů, z nichž většinu tvořily sídlištní jámy z mladší doby kamenné, konkrétně spadající do kultury s lineární keramikou (5 600-5 000 let před Kristem).
„Z tohoto období se podařilo zachytit půdorysy dvou neolitických takzvaných dlouhých domů, přidružené zásobní a odpadní jámy a v tomto prostoru fungovalo i několik dílen na výrobu kamenné industrie. Z dílen byla vyzvednuta celá řada polotovarů kamenné broušené industrie (sekery, ruční mlýnky, brousky) včetně primárních surovin. Soubor zprostředkovává ucelený pohled do jednotlivých fází tehdejšího výrobního procesu,“ popisuje výsledky výzkumu archeolog jičínského muzea Jiří Unger.
Věstonická venuše to není!
Největším překvapením pro archeology byl však nález zhruba sedm centimetrů velkého fragmentu levé paže z vypálené hlíny. Na jeho povrchu je patrné zdobení svislými rýhami. Kus sošky vznikl v období neolitu, zhruba před 7 000 lety.
S nálezem části plastiky neolitické venuše v areálu Oblastní nemocnici v Jičíně jsou a zřejmě dál budou spojené další otázky. Čím je toto zpodobnění ženy odlišné od známé keramické plastiky Věstonické venuše, i to se dozvíte z rozhovoru, který s archeologem Regionálního muzea v Jičíně Jiřím Ungerem natočila Vlaďka Wildová:
„Antropomorfní neolitické sošky jsou na našem území nacházeny především na Moravě v prostředí kultury s moravskou malovanou keramikou, v Čechách jsou známy pouze asi čtyři desítky různých torz a fragmentů,“ přibližuje její význam Jiří Unger.
Čtěte také
A pokračuje: „Další zachycenou komponentou je žárové pohřebiště z přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné, konkrétně se jedná o tzv. slezskoplatěnickou kulturu (800-450 př. Kr.). Doposud bylo odkryto šest hrobů, které jsou tvořeny souborem různého počtu keramických nádob, z nichž obvykle jedna sloužila jako urna, kam byl vsypán popel zemřelého, ostatní nádoby pravděpodobně obsahovaly potravinové milodary či byly použity při pohřebních rituálech.“
Tyto nálezy patří do stejného časového období jako artefakty, které archeologové objevili před zahájením stavby lékárny a nového vjezdu do areálu nemocnice. Ty se nachází několik desítek metrů od současného staveniště.
Čtěte také
„Pokud tyto nálezy zkombinujeme se staršími nálezy z okolí nemocnice, tak zde vidíme poměrně rozsáhlou vesnici z mladší doby kamenné a pohřebiště tzv. kultur popelnicových polí,“ dodává jičínský archeolog.
Ve dnech 11. března až 17. dubna se v Regionální muzeum a galerii v Jičíně uskuteční výstava, kde si zájemci budou moci prohlédnout artefakty ze záchranných výzkumů v roce 2021, tedy i s těmi, které byly objeveny pod jičínskou nemocnicí.
Související
-
Překvapení pro archeology. Hrad Kost v Českém ráji přepíše svou historii. Je asi o 100 let starší
Hrad Kost v Českém ráji je pravděpodobně o téměř 100 let starší než je známo. Jeho historie se tak asi bude přepisovat. Důvodem je odhalení zbytků věže ze 13. století.
-
Keltský hrob ženy z období laténu ve Sběři u Vysokého Veselí na Jičínsku můžete zkoumat na 3D modelu
Archeologové z Regionálního muzea v Jičíně odkryli při zemních pracech na Vysokoveselsku keltský kosterní hrob z mladší doby bronzové, ze 4. až 3. století před n. l.
-
Nevykradený bohatý ženský hrob z období stěhování národů našli archeologové v Sendražicích
Od konce února do července roku 2019, s krátkou přestávkou, probíhal záchranný archeologický výzkum při stavbě dvou rodinných domů v Sendražicích na Královéhradecku.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.