Mr. MOSS aneb Mechováci sobě. Tahle kapela rozhýbe děti, babičky i puberťáky. Prostě všechny
Dnes vám v Českém rozhlase Hradec Králové představíme jednu královéhradeckou kapelu a dva skvělé muzikanty. Kapela se jmenuje Mr. MOSS a našimi hosty jsou zpěvačka Nicol Kupka a také Michal Dvořáček.
Tak vás tady vítám. S Michalem se známe spoustu let. My jsme se potkali už v mládí, když to tak řeknu, u muziky. To byla kapela Dimenze?
Ano, ale to bych raději nepřipomínal. To byla taková kapela jako Srdce na dlani, klukovská, takový boyband. Holky na to letěly, to je pravda.
Jaké byly tvé úplně první hudební začátky? Protože musíme říct, že Miloš Dvořáček, známý to královéhradecký muzikant, je tvůj strýc.
Je to strejda a jeho brácha Láďa, to je můj taťka. A začalo to úplně jednoduše. Já jsem za nimi jezdil na osadu vycházejícího, my říkáme smradu, ona to je osada Vycházejícího slunce a tam jsem s Wabi Daňkem chodíval na ryby, ten mě učil rybařit. Tak jsem si tam k muzice přičichl, hrozně mě bavilo, když jsem je viděl, jak džemují a hrají. Taťka měl doma basu a na tu jsem brnkával. Naši mě k tomu vedli. Podařilo se to tak, že mi koupili kytaru a potom jsem začal chodit na klavír. Kolikrát jsem předstíral, že zvracím, abych na něj nemusel jít, protože nebavily ty hodiny nauky a noty. Ale hrát mne na něj bavilo.
Naše muzika s lidmi hýbe a to jsme rádi. Protože co víc si přát, když hraješ a lidi tančí a zpívají si. To je radost.
Michal Dvořáček a Nicol Kupka, kapela Mr. MOSS
Hudební nauka, to bylo strašné.
To bylo šílené. A já jsem měl paní učitelku, která vždycky, když jsem začal etudu, tak si u toho zdřímla, pak se probrala a řekla, Michale, výborně, perfektní. Takže to byla sranda. Takhle nějak to začínalo. Pak jsem dostal od rodičů počítač a začal jsem si v něm pomalu skládat, dávat si k sobě různě stopy, a tak pomalinku se ta muzika rodila.
Já se musím omluvit, protože jsem trošku netaktně dal nejdříve slovo Michalovi. Ale my tady máme ženu. Omlouvám se, Nicol. To bylo tím, že se s Michalem známe.
Úplně v pořádku, stejně mě kluci vnímají trošičku jako chlap. (smích)
Vy jste to špatně vyskloňovala, jako chlapa. (smích) Jako chlapa, Nicol. Musíme totiž říct, odkud pocházíte!
Z Floridy. Rodiče tam během komunismu emigrovali a já jsem se tam narodila. A teď už jsem zase zpátky tady v České republice.
Rodiče pocházejí z Hradce Králové?
Máma je z Českých Budějovic, táta se narodil v Ostravě, ale jinak vyrůstal tady v Hradci Králové.
Už jako malá holka jste si na Floridě zpívala?
Vždycky jsem milovala hudbu, začala jsem ve sboru, rodiče mě k tomu vůbec nevedli. Já jsem úplně opačný případ než Michal. Sama jsem prosila, abych se mohla přihlásit do sboru a šla jsem z jednoho sboru do dalšího. V 18 letech jsem tady v Hradci byla v první kapele a od té doby pořád. První byla rocková, pak druhá metalová.
Takže tvrdá muzika na začátku. Ale před tím byly sbory. Já jsem také zpíval v chlapeckém sboru Boni Pueri v Hradci Králové. A hodně jsme do Ameriky jezdili. Takže to tam trošičku znám. Jaká je Florida, nestýská se vám po ní?
Je tam vedro a poslední dny je tady taky vedro, takže se mi vůbec nestýská. (smích)
Pojďme představit kapelu, která se jmenuje Mr. MOSS.
Michal Dvořáček: Ano, jako pan Mech. Ono to je trošku pojmenované podle Hradce. Pardubáci říkají Hradečákům Mechováci. Takže jsme si z toho udělali takový fór. Proto Mr. MOSS. Kapela funguje v podstatě něco přes dva roky. Už se nám tam vystřídaly tři zpěvačky. Na začátku to byla úplně poprvé Bára, kterou tímto zdravíme. To je taková charismatická dredařka, která s námi hrála, složili jsme spolu spoustu písniček, bylo to velmi příjemné období. Ale ona se nakonec rozhodla nás opustit. Pak u nás byla Kája Mouchová, kterou opět zdravíme. Také jsme se rozloučili v dobrém. No a teď jsme s Nicol a vypadá to velmi nadějně. Tak doufám, že se nebudeme loučit, protože ten roční cyklus právě teď dobíhá. (smích)
Nicol Kupka: Já právě jen čekám, než mě vyhodí. (smích)
Jak to u vás v kapele chodí? Jak se Nicol s partou chlapů vypořádává? Takže si po písničce o tom řekneme něco víc, ale teď si vás poslechneme. Co to bude, Michale? Mr. MOSS On the Sky?
On the Sky, přesně tak. Je to taková premiéra této skladby, protože my ji máme úplně nově natočenou. Takže to je světová premiéra.
Přiznám se, že se v těch hudebních žánrech už moc neorientuji. Mně se buď něco líbí, nebo nelíbí. A tohle, musím říct, bylo takové hravé.
Tomuhle žánru se říká elektroswing, dalo by se říct. Protože to vychází v podstatě ze swingových kořenů 30. lét minulého století. A je to doplněno o různou elektroniku, různé elektronické prvky. Takové ty různé hračičky, srandičky a elektronické blbůstky.
Ale přesto tam muzikantský základ musí být. Muzikanti skvělí musí být.
Michal Dvořáček: Určitě. Já jsem šťastný za kapelu, kterou máme. Protože já jsem dřív měl kapelu Enter, takovou tvrdou, tak mi zůstali bratři Škaloudové, kteří obstarávají onu rytmickou sekci velmi dobře. Emil Gasonov, kytarista, dechy krotí skvělý Aleš Tichý, který výborně zpívá a rapuje. No a samozřejmě Nicol, prostě naše krásná zpěvačka, tak to je paráda.
Nicol Kupka: Nevím, jestli tak krásná.
Půvabná.
A já tam tak pobíhám vzadu a občas něco pustím a zmáčknu jeden tón na klávesách. (smích)
Čtěte takéMr. MOSS
Je to možná o živém koncertování. Protože tohle, když se začne hrát v nějakém klubu plném lidí, tak ti z toho musí šílet.
Je to naše velká výhoda, protože jsme neznámá kapela, nikdo o nás moc neví. Což se, věřím a doufám, změní, ale to uvidíme. Dá Bůh. Ale je to, jak říkáš. Kapela ty lidi rozhýbe a je jedno, jestli to jsou děti, babičky nebo teenageři. Prostě to s těmi lidmi hýbe. Máme tam samozřejmě skladby, které jsou víc hozené do tanečního feelingu, jsou takové tvrdší, ale s lidmi to hýbe a to jsme rádi. Protože co víc si přát, když hraješ a lidi tančí a zpívají si. To je radost, když se na ně člověk dívá z pódia.
Nicol, vás baví jaká muzika? Už jsme říkali, že jste prošla mnoha žánry, od sborového zpěvu po metal.
Nicol Kupka: Ano, já jsem spíš metalista. Ale vyrůstala jsem na muzikálech a baví mě jazz, swing a takové věci. Takže bylo docela zajímavé, když mě kluci viděli v hospodě, jak zpívám, hned se ozvali.
Michal Dvořáček: My jsme se s Nicol potkávali tady v klubu naší bývalé zpěvačky Káji Mouchové ve Čtyřce na Velkém náměstí, to je takový podzemní hudební klub, kde nesvítí slunce. Hodně se tam scházejí muzikanti. A my jsme měli zrovna trable, protože Kája nemohla na jeden koncert a já jsem byl v takové pošmournější náladě. Přišla ke mně Nicol a říká, co ti je, tak já to v pohodě odzpívám. Tak říkám, ty? To ne, neblázni. Protože jsem ji znal jako metalistku v černém. Druhý den jsme si zavolali a já se ptal: fakt bys to zkusila odzpívat? Moc bychom to potřebovali. No a Nicol přišla na dvě zkoušky a už bylo jasné, že to bude dobré. Tak to vzniklo.
Nicol, co ten život v kapele? Kolik je tam celkem chlapů kolem vás?
Nicol Kupka: Pět plus ještě zvukař. Vlastně máma zvukař.
Michal Dvořáček: Zvukař máma. To je důležité, to jsem zapomněl. To je náš zásadní zvukařský článek.
Jsou na vás kluci hodní?
Nicol Kupka: Moc. Jsou až moc galantní, mi přijde. Dá se to přežít s chlapama.
Michal Dvořáček: Nicol má výhodu v tom, že je to trošku chlap. Nemyslím to ve zlém, ale opravdu jsme se velmi dobře sžili. Funguje to skvěle.
Ještě musíme pozvat na koncerty, protože je to hlavně o živém hraní. Kdy vás uvidíme tady v Hradci Králové?
Pro Hradečáky je naprosto ideální festival Divadlo evropských regionů. Pátek 28. června, hrajeme, myslím, od 21:30 hodin. Takže tam se těšíme. Den poté přejíždíme do Trutnova, kde je Dolce fest. Tam hrajeme někdy v odpoledních hodinách. A pak přejíždíme ještě ten samý den 29. června, na Pecka fest, tam se taky na všechny moc těšíme. Tam to rozbalíme.
Tak ať je to jiskření mezi vámi, tedy pódiem a vaším publikem, co největší. To vám přeji.
Děkujeme. A moc děkujeme za pozvání. Mějte se krásně, ať se daří, ahoj, na shledanou.
Související
-
Kameraman Michal Dvořáček pozoroval z okna auta život kolem rallye Dakar. Co všechno viděl?
Většinu času v dakarské doprovodné koloně strávil navigátor, kameraman a režisér v jedné osobě Michal Dvořáček společně s Vlastou Korcem.
-
Dakar za oponou. Kameraman Michael Dvořáček potřetí natáčel v zákulisí nejtěžší rallye světa
Minulý týden dojela do cíle letošní Dakarská rallye, nejnáročnější závod na světě. A opět se jej zúčastnil jako kameraman pořadů Dakar za oponou Michael Dvořáček.
-
Jsme týmoví hráči. Máme rádi okolo lidi. Smějí se zpěváci Lída Helligerová a Miloš Dvořáček
Zpěváci a muzikanti Lída Helligerová a Miloš Dvořáček byli v pátek 10. května po 10 hodině hosty Lady Klokočníkové v přenosu z kavárny District 5 v Havlíčkově ulici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
