Milan Halousek: Jednou budou lidé létat na dovolenou do orbitálního hotelu na oběžné dráze Země

Jaké jsou první dny roku 2024 ve vesmíru nad našimi hlavami?
Docela hektické. Na Měsíci je v tuto chvíli docela čilý provoz, před pár dny tam přistála americká sonda Nova-C Odysseus. Na tom je zajímavé především to, že jde o sondu soukromé společnosti. A Američani se vrátili na měsíc po dlouhých 52 letech, naposledy tam přistáli v prosinci roku 1972, výsadkový modul Apollo 17. Od té doby Američané na Měsíci se svým strojem nebyli. Až teď.

Milan Halousek

je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů.

Takže to není NASA?
Už to není NASA. Je to vlastně poprvé, co na Měsíci přistál stroj soukromé společnosti. Vše, co tam bylo doteď, i ty nedávno přistávající stroje, jako byl třeba japonský Slim, tak to zase připravovala japonská organizace pro kosmonautiku Jaxa, zase státní organizace. Nova-C Odysseus měl tedy trošinku problémy při přistání, malinko se jim sonda překotila více, než bylo plánováno.

Hlavní záležitost, která nás čeká v pilotované kosmonautice, je návrat lidí na Měsíc po více než 50 letech, program Artemis.
Milan Halousek, člen České astronomické společnosti

Obě dvě poslední sondy, které teď na Měsíci přistály, tak přepadly. Jedna dokonce až na hlavu, to je zmíněný japonský Slim. Ten měl přepadnout na záda, to bylo plánované, ale on se překotil trochu víc, dopadl v podstatě až na hlavu, a nevysílal. Protože solární panely byly bohužel ve velice nevhodné pozici. Tyto sondy létají na Měsíc pouze na čtrnáctidenní život. Jeden měsíční den je 14 pozemských dnů, po tu dobu sonda pracuje, potom přijde čtrnáctidenní měsíční noc, kdy teplota klesá k -130 stupňům a tam vše zmrzne. A už pak většinou nefunguje.

Čtěte také

Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti

Ale Slim snad onu měsíční noc ve zdraví přežil?
Za poslední dva dny se jim povedlo japonskou sondu oživit. A americká také vysílá, sice pomalým tokem, hlavní anténa je zakrytá. V každém případě máme obrázky už i z americké sondy. A velikým překvapením po té měsíční noci bylo, že se v neděli ozvala japonská sonda Slim. Nikdo tomu nevěřil, ale povedlo se.

Jak to vypadá s návratem člověka na Měsíc. To je program Artemis, který spolu průběžně sledujeme.
To je hlavní záležitost, která nás čeká v pilotované kosmonautice nebo ve výzkumu Měsíce. Návrat lidí na Měsíc po více než 50 letech, program Artemis. V tuto chvíli se připravuje mise Artemis II, což bude pouhý prostý oblet Měsíce, desetidenní mise. Bude tam už ale čtyřčlenná posádka, dva Američané, Američanka a Kanaďan. Bude to v podstatě jen oblet Měsíce. V podstatě jednodušší program, než bylo Apollo. Problém je ale v tom, že taro mise se měla uskutečnit na konci letošního roku, ale termín už se teď posunul o celý rok dále. Bude to až konec roku 2025. A bohužel díky tomu se posouvá samozřejmě i další, hlavní mise Artemis III.

Kosmonautika se bude zrychlovat, jak na nízkooběžné dráze, tak i na Měsíci, na Marsu. Bude to stále dynamičtější. Věřím tomu.
Milan Halousek, člen České astronomické společnosti

S tím přistáním lidí na Měsíci.
Ta bude zase posunutá z konce roku 2025 na konec roku 2026. Všechno nám to poměrně hodně sklouzává a dostáváme se ke konci desetiletí, na které, a to je důležité, vyhlásili útok na Měsíc i Číňané. Takže se možná znovu dočkáme souboje o Měsíc, dříve to byl Sovětský svaz - Spojené státy, teď to možná budou Spojené státy - Čína, uvidíme. Američané si jistě nebudou chtít nechat tohle vítězství znovu sebrat. Ale Čína jde v tuhle chvíli, řekl bych, dopředu lépe, dynamičtěji a rychleji než Američané.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

Teď se přesuňme z Měsíce na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Protože tam je stálá lidská posádka a pořád se tam něco děje.
Je tam expedice číslo 70, neboli sedmdesátá stálá posádka od podzimu roku 2000, kdy se tam začaly posádky střídat. Nyní tam pracuje sedmičlenná posádka pod vedením dánského kosmonauta Mogensena. A teď jsme přesně v období, kdy se posádky budou střídat. Už příští týden přiletí nová čtveřice, která vystřídá část posádky. Potom se vystřídá další trojice. Létá se tam na půlroční pracovní cesty. V tuhle chvíli s jednou výjimkou, protože v posádce je Oleg Kononěnko, to je rekordman. Ruský kosmonaut, který je už teď pozemským rekordmanem v délce pobytu ve vesmíru. V kumulu, v tzv. kumulované délce.

To znamená, že by tam nebyl soustavně?
Není to jeden let, on je už na své páté misi. Má nalétáno více než 880 dní. Tedy je to člověk, který má nejvíce života stráveného ve vesmíru. Pokud vše půjde tak, jak to má jít, tak na konci své mise letos na podzim bude mít nalétáno přes 1 100 dní během pěti misí. To je neuvěřitelně vysoké číslo. To je hodně přes tři roky života strávené na oběžné dráze ve stavu beztíže.

Čtěte také

Milan Halousek: Mars si teď prohlížíme, jako bychom tam stáli. Máme dokonalé fotky, video i zvuk

Kdo byl nejdéle ve vesmíru během jedné jediné mise?
Tento rekord také drží ruský kosmonaut, Valerij Poljakov. Ale ne na této veliké Mezinárodní kosmické stanici, on prožil svých 437 dní nepřetržitého pobytu na předcházející orbitální stanici Mir. A Mir byl relativně malý proti Mezinárodní kosmické stanici. On tam byl dokonce jednu část letu sám, jeho kolegové odlétli a on na stanici zůstal úplně sám. Psychicky to muselo být hodně náročné. On byl lékař, takže většinu experimentů dělal sám na sobě. Jak čistě medicínských, tak i psychologických. Je to rok a čtvrt nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Já si myslím, že jako normální pozemšťané si to neumíme vůbec představit.

Zkoumá se tak, jaké vlivy mají dlouhodobé pobyty ve vesmíru na lidský organismus?
Lidstvo to totiž bude potřebovat. Jakmile se začne blížit další etapa kosmonautiky, to znamená cesty na Mars, tak se tam dostáváme do hodně vysokých čísel. Šest až sedm měsíců trvá cesta na Mars. Potom posádka na Marsu prožije nějakou část svého života, v podstatě minimálně rok a půl, než se zase na svých cestách kolem Slunce dostanou planety Země a Mars do vhodné pozice pro přelet zpátky. A pak zase cesta sedm měsíců domů. Takže bude mise dlouhá téměř tři roky.

Milan Halousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Já jsem si myslel, že budeme jednou na Mars létat na dovolenou.
Myslím, že spíše než na Mars bude na dovolené létat na oběžnou dráhu kolem Země nebo na Měsíc. Ale asi zejména na tu oběžnou dráhu kolem Země, protože se plánuje několik nových orbitálních stanic ve výškách kolem 400 km. Opravdu nejen orbitální vědecká stanice, ale orbitální hotel. Na ten doletíte za tři nebo čtyři hodiny. Bude to krásné, ale krátké.

Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti, byl dnes naším hostem. A těším se na příští setkání.
Děje se toho ve vesmíru pořád hodně. A kosmonautika se bude ještě zrychlovat, jak na nízkooběžné dráze, tak i na Měsíci, na Marsu. Bude to stále dynamičtější. Věřím tomu.