Mateřské mléko je vzácné. V hradecké fakultní nemocnici proto zkouší novou metodu jeho zpracování

Zdravotní sestra Michaela Fišerová přijímá v Mléčné bance královéhradecké fakultní nemocnice další průhledné lahvičky. Jsou plné bílé tekutiny. „Třikrát v týdnu jezdí sanitáři z dětské kliniky a dováží nám mateřské mléko. Jednou za 14 dní svážíme dvakrát, většinou v týdnu od externích dárkyň.“

8 fotografií

Jen tak se ale tohle mléko třeba k předčasně narozeným dětem nedostane.

To je lázeň? „Ano. Tady tomu se říká pasterizační lázeň, kde se vlastně lahvičky vloží do té lázně a po dobu 30 minut nad 62 a půl stupně ta pasterizace trvá.“ Následuje ještě chlazení a pak zamrazení.

Každá lahvička se testuje

„Tady jsou šokovaná mléka, která jsou zatím v karanténě a čekají na výsledky mikrobiologické kontroly. Potom budou vyřazena ta mléka, která budou mít pozitivní nálezy. Ta mléka, která budou negativní, budou vydané do klinického použití," ukazuje u velkého mrazáku vedoucí mléčné banky Miroslava Jandová.

Čtěte také

Mléčná banka v hradecké fakultní nemocnici hledá dárkyně mateřského mléka. Co musí splňovat?

Ročně spolu s kolegyněmi vydá až 1700 litrů mateřského mléka. „My jsme se dlouhodobě v našem výzkumu soustředili na bakterii Bacillus cereus, protože právě ta tvoří největší procento výskytu všech pozitivních mikrobiálních nálezů.“ Zmíněná bakterie může způsobovat například průjmy nebo zvracení.

I přes současné ošetření musí zdravotníci deset procent přijatého mléka vyřazovat. Pro srovnání - evropský průměr je 14 procent.

Mateřské mléko je potřeba pasterizovat po 30 minut v lázni zahřáté na 62,5 °C. Následuje ještě chlazení a pak zamrazení|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Miroslava Jandová si ale řekla, že zdejší číslo může být ještě nižší. „Věnovali jsme se testování vysokotlakých metod v našem dlouhodobém výzkumu. V literatuře je pospáno, zatím v rámci experimentu, že ty vysokotlaké metody jsou šetrnější k mateřskému mléku. A hlavně jsou účinné i na spóry.“

Čtěte také

Jako kluk se bál jehly. Teď vede tým lékařů, který pomocí dat z kapky plodové vody řídí těhotenství

Mléko se tedy nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj ale opakovaně působí veliký tlak. Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné. Po novém ošetření by se totiž vyřazovalo asi 5 procenta mléka.

„Mohlo by to zvýšit produkci. Samozřejmě, v tom je ten klinický benefit, že by bylo více mléka a dostalo by se i na ty fyziologicky třeba rozené děti, nejen na ty nedonošené. Protože mateřské mléko je vzácné. Takže určitě se nabízí využití i pro jiné mléčné banky a myslím si, že je to opravdu budoucnost,“ dodává vedoucí hradecké mléčné banky Miroslava Jandová.

Tlakem ošetřené mléko si navíc zachovává více prospěšných látek než po pasterizaci.