Cesta poděkování, úcty a pokory ctí novodobé válečné veterány. Zastavila se i na jičínském hřbitově

Čtěte také

Vlčí máky, od Velké války trvalý symbol a připomínka všech válečných veteránů a padlých na bojištích

Věnce položili v Kostelci nad Orlicí, v Týništi nad Orlicí, v Hradci Králové a poslední jejich zastávkou v našem kraji byl Jičín.

Andrea Něničková dorazila spolu s manželem na jičínský hřbitov. Společně jsme našli hrob štábního praporčíka Ivo Klusáka. „Je to jeden z našich novodobých válečných veteránů. Patřil mezi našich pět zahynulých veteránů v roce 2014, kteří zahynuli rukou atentátníka.“

Mají s sebou věneček, na kterém je uveden letopočet, je tam i česká a francouzská vlajka, a také nápis Sergej Jan Ingr. „Nemůžeme jakoby umrznout ve 2. světové válce a v letech krátce po ní, kdy generál Ingr zakládal v exilu ještě 3. protikomunistický odboj. Ta kontinuita musí být zachována. Proto jsme se také začali věnovat otázce novodobých válečných veteránů.“

Čtěte také

Den válečných veteránů slavíme skoro 20 let. Pamětníků druhé světové raketově ubývá

Členové military spolků už zapálili svíčku a sundali pokrývky hlavy. A teď na hřbitově tiše vzpomínají. „Jsme Cestu poděkování, úcty a pokory zakládali, tak mně bylo líto těch rodin padlých vojáků, aniž bych je znal. Když se vcítíte do toho, že matka ztratila syna nebo manželka muže, a teď mají číst nějaký hnůj od některých hloupých lidí tohoto státu, jak já říkám, tak to je něco strašného. To je hyenismus,“ vysvětluje Petr Něnička.

Manželé vyrazili z Vlkoše a mají za sebou už hodně dlouhou cestu. Měli možnost setkat se také s pozůstalými rodinnými příslušníky válečných hrdinů. Jak je vnímali? „Byla to velmi příjemná setkání. Protože to byla setkání na popud z jejich strany. My je sami nikdy neoslovujeme.“

„Oni většinou sami narazí díky sociálním sítím na fakt, že my ty hroby objíždíme,“ dodává Andrea Něničková.