Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour

Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour

Dnes se zatouláme na Lombok, což je ostrov Indonésie. Odtamtud se nedávno vrátil zpátky domů parkourista, freerunner a velký cestovatel Lukáš Kulda z Červeného Kostelce. 

Lukáši, vy jste tady byl u nás už dvakrát. A povídali jsme si o tom skákání, tedy parkouru.
Už jsme tady byli dvakrát s Honzou Jenkou s projektem Jump and Travel, což je cestovatelský a parkourový projekt. A právě parkour je o tom, že překonáváte překážky. Je to taková víceméně gymnastika, ale venku skáčete ze střechy na střechy atd.

Lukáš Kulda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy už jste s tím projektem také proletěli skoro celý svět, ne? A natáčeli jste filmy a videa.
Nedávno jsme to počítali a je to snad 35 zemí, co jsme za tři roky procestovali, což je neuvěřitelné.

Film o Vietnamu také získal nějaké ocenění.
Vyhráli jsme první místo v kategorii Cestopisy na mezinárodním filmovém festivalu outdoorových filmů. A teď se snímkem z Peru také soutěžíme. Dostali jsme se do finální osmdesátky s celkem 1600 filmů. 30. listopadu by se mělo uskutečnit vyhlášení výsledků, tak držte palce.

Děti jsou tam strašně divoké. Ale za ty dva měsíce jsem je trochu srovnal. Snad se mi i povedlo, že jsem je dokázal něco naučit.
Lukáš Kulda, parkourista, freerunner a cestovatel

Ale teď už tedy Lombok. Vy jste vystudovaný učitel? Protože vím, že jste v Indonésii učil. Jak to je?
No, úplně učitel nejsem. Studuji tělovýchovu a sport na Karlově univerzitě v Praze, ale jestli bych chtěl být učitel, to úplně ještě nevím. Do Indonésie jsem spíš jel, když jsem se rozhodl, že bych chtěl někomu pomoci. Původně jsem tedy chtěl do Afriky, ale pak jsem si to trošku rozmyslel. A našel jsem tenhle projekt v Indonésii, kam učitelé nebo rádoby učitelé přijedou a dva měsíce učí děti angličtinu. A já tím, že dělám i parkour, trošku jezdím na skejtu, tak jsem je tam tohle všechno učil, což ty děti neuvěřitelně zajímalo. Byla to úžasná zkušenost.

Pojďme upřesnit, kde ostrov Lombok vlastně vůbec leží. Protože, když se řekne Lombok, tak spousta lidí neví. Je to zkrátka Indonésie.
To byl problém. Doma jsem říkal, že jedu na Lombok a že je to v Indonésii. Ale Lombok je vlastně u Bali. A Bali určitě všichni znají. To je hodně známé turistické místo. Od ostrova Bali, nějakých 20 minut letadlem nebo 3 hodiny lodí leží ostrůvek Lombok, který je skoro stejně velký.

Takže se přiletí vlastně na Bali?
Ano, na Bali. A pak se přesunete na Lombok. To už je kousíček. Letadlem nebo lodí.

Co vás překvapilo jako první, když jste tam přistál? Když se řekne Bali, člověk vidí hned krásné pláže, bílý písek, turistický ráj na Zemi. Tak si představuji i Lombok.
Já si myslím, že Lombok je dokonce ještě větší ráj na Zemi, protože tam mají nádherné bílé pláže, moře, hory, jsou tam dokonce sopky. Ale je to víceméně bez turistů, což je úplně skvělé. Zatím je to neturistické a to mě dost překvapilo. Tak krásné místo je zatím neobjeveno.

Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour

Proč tam nejezdí turisté?
Asi to většina lidí zatím nezná, neví, že existuje nějaký Lombok. Většina turistů jezdí na Bali a odtud si udělá třídenní, čtyřdenní výlet na Lombok a vrátí se zpátky. Nikdo nemíří přímo na Lombok.

Jak tam žijí místní lidé? Nebo jaké mají možnosti vzdělávání?
Ze začátku, když jsem tam letěl, tak jsem si myslel, že budou žít v nějakých malých baráčcích na plážích, budou tam jíst na zemi, atd. A my jsme tam přiletěli a z letiště vedla dálnice a silnice dokonce hezčí než u nás. To mě trošku zaskočilo a překvapilo. Že je to tam tak civilizované. Ale zároveň na první pohled například jídelny a různá stravovací místa vypadají dost nehygienicky. Ovšem ovoce, maso a vůbec všechny potraviny jsou neuvěřitelně čerstvé.

Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour

Čerstvý ráj na Zemi.
Bylo skvělé, že tam si prostě ovoce utrhnete. Zrovna, když jsem tam byl já, tak byla mangová sezóna. Takže jsem si každý den trhal ze stromů čerstvé mango. To bylo úplně úžasné.

Lukáš Kulda učil dva měsíce na Lomboku tamní nespoutané děti angličtinu, skateboarding i parkour

Lukáši, nevíte tedy ještě, jestli budete učitel. Tak jakou máte představu, co byste chtěl dělat?
To je hodně těžké, toho je tolik, co teď dělám, že ani nevím, co si vybrat. Teď hlavně dostudovat, to je důležité.

Vy jste tedy na Lomboku učil dva měsíce děti angličtinu. Proč je tam vůbec potřeba angličtina?
To jsem si nejdřív také říkal, ale je tam důležitá proto, že Bali, které je známé a už hodně přeplněné turisty, a ten turismus se bude určitě přesouvat na okolní ostrůvky, což je i Lombok. Dokonce v roce 2021 se tam má jet závod MotoGP, což přiláká strašně moc turistů, myslím si.

Na Lomboku se pojede závod motorek MotoGP?
Přímo na Lomboku. Staví tam trať, my jsme byli u toho, když se zrovna začínalo stavět a je to obrovská slavnost. Takže angličtina tam je pro ně určitě důležitá. Protože s přesunem turistů se to tam rozjede, bude potřeba angličtina, budou postavené hotely atd.

A místní lidé v nich budou chtít samozřejmě pracovat.
Oni v nich mohou potom pracovat. Takže už jen kvůli zaměstnání bude angličtina zapotřebí.

Jak to vypadá v tamní škole? Když to porovnáme s naší školou?
Hned první den, když jsem tam přijel, děti mě ani neznaly a už tam na mě naskákalo 80 dětí. Už na mě lozily a všechny si se mnou plácaly. Ptaly se, jak se jmenuji a kolik mi je a odkud jsem. Bylo úplně úžasné, jak mě přivítaly. Ale potom ve třídě to bylo docela náročné, protože ty děti jsou strašně divoké. Oni vám tam lezou po skříních, po stropě. Někdo přiběhne s fotbalovým míčem uprostřed hodiny, začne hrát fotbal. Nebo tam leze štír a děti ho začnou zašlapávat a házet po sobě. Je úplně neskutečné, co se tam děje. Ale za ty dva měsíce jsem si na to zvykl, trošku jsem je dokonce i srovnal. Musím říct, že se snad i povedlo, že jsem je dokázal i něco naučit.

Spojili své dvě nejolíbenější aktivity a vytvořili projekt Jump N Travel

A nejen angličtinu jste je naučil.
Nejen angličtinu, ano. Přivezli jsme tam s kamarádem šest skateboardů. Děti ho opravdu vůbec neznaly, z těch 80 dětí asi 2 říkaly, že to viděly v televizi, nebo u nějakého turisty na pláži. Tak jsme přinesli skateboardy do školy a oni z toho byli úplně nadšení. Že to jezdí, má to čtyři kolečka. Tak jsme se tam vozili ve dvojicích a byl to neuvěřitelný zážitek. Ty děti měly neskutečnou radost, že něco takového mohou zkusit.

Přespali jsme na Rinjani, druhé nejvyšší sopce Indonésie. Viděli jsme nádherný západ i východ Slunce. To bylo neuvěřitelné.
Lukáš Kulda, parkourista, freerunner a cestovatel

Ještě mě zajímají vaše cestovatelské a poznávací zážitky. Protože jste toho jistě hodně viděl a zažil. Na sopce jste prý dokonce spal.
Učili jsme 4 dny v týdnu od pondělí do čtvrtka, a pak jsme měli pátek, sobota a neděle volno. Takže jsme cestovali vlastně celý ostrov. A byli jsme také samozřejmě na sopce Rinjani, což je druhá nejvyšší sopka Indonésie. Má 3700 metrů. A tam jsme dokonce i jednu noc přespali, viděli jsme nádherný západ slunce. Dokonce se nám tam asi ve čtyři ráno snažila dostat do stanu opice, což byla hrůza, ta noc byla strašná. Ale když jsme potom vstali, tak východ Slunce tedy stál za to. To bylo neuvěřitelné.

Také jste snad rybařili na moři.
(smích) To nebylo dobré. Rybolov a pěstování rýže, to je vlastně takový základ na Lomboku. Plus ještě pěstování tabáku. My jsme si to chtěli vyzkoušet, tak jsme jeli rybařit, mysleli jsme si, že to bude super výlet. Jen mi nedošlo, protože já nemám moc rád kolotoče, že na lodi to bude kolotoči docela podobné. A po deseti minutách na moři mi bylo tak strašně špatně, že jsem se snažil už jen pět hodin spát. Mořská nemoc, to bylo strašné. Takže nikdo nic nechytil, jen já chytil mořskou nemoc.

Kdo by chtěl vidět něco z vaší dvouměsíční cesty, tak teď může na fotografické výstavě v Červeném Kostelci. Kde tam přesně?
Je to v Městské výstavní síni v Červeném Kostelci. Výstava začala 2. listopadu a potrvá až do 24. listopadu denně od 9 až do 17 hodin.

A výtěžek z prodaných obrázků a fotografií by měl jít také zpátky na Lombok?
Přesně tak, výtěžek jak z dobrovolného vstupného, tak z prodeje fotografií půjde na Lombok na podporu vzdělávání. Abychom těm dětem mohli koupit třeba nové lavice, vymalovat atd.

Jakub Schmidt a Lukáš Kulda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak to jsem moc rád, že i takový podtext má vaše dvouměsíční krásné dobrodružství na Lomboku. Moc děkuji Lukáši za návštěvu a zajímavém vyprávění. Zase vás tady rád uvidím.
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Spustit audio

Související