Lesníci v Královéhradeckém kraji poctivě pokračují v zalesňování oblastí po těžbě kůrovcového dřeva

29. srpen 2022 08:43
Zprávy

V Královéhradeckém kraji pokračuje zalesňování ploch, které zůstaly holé po těžbě kůrovcového dřeva. Takových míst je ale méně než v minulých letech, a to třeba i na horách. S mikrofonem jsme se vypravili do Krkonošského národního parku nedaleko Špindlerova Mlýna. 

„Tady vnášíme listnaté stromy, jako jsou buky, jeřáby, javory kleny, a tím pádem podporujeme pestrost lesa.“ S Dušanem Havlíkem, vedoucím oddělení Péče o lesní ekosystémy Správy Krkonošského národního parku stojíme na jednom z míst, kde Správa KRNAP přírodě tak trochu pomáhá.

Čtěte také

Smrkové lesy na Náchodsku znovu trápí kůrovec. Jeho šíření se nedaří zastavit

Celkem chtějí ale v Krkonoších vysadit celkem zhruba jen 30 tisíc sazenic, většinu toho totiž zvládne les sám.

„Holin jako takových máme málo, protože přirozená obnova nám jde velmi nahoru. Necháváme to tedy spíš na přírodě a ta si sama ukáže, jaký druh dřeviny na daném místě chce mít.“

Všude to ale takto nefunguje, vysvětluje Dušan Havlík. „Samozřejmě zalesňujeme na lokalitách, kde ony mateční stromy zase až tak nejsou. Když se vykácí holina, jako třeba tady, že je tu opravdu matečních jedinců málo, tak tam nějakou sazeni vnést musíte.“

Čtěte také

Část lesů v CHKO Broumovsko zasáhla letos kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů

Holin po kůrovcové těžbě v Královéhradeckém kraji letos není mnoho. Například státní podnik Lesy České republiky se letos chystá zalesnit přes 380 hektarů a jen zhruba 15 procent z tohoto objemu se právě týká kůrovcovitých holin.

Ani v hradeckých městských lesích to není úplně zásadní téma, říká Lukáš Hýsek z vedení společnosti. „Bylo to něco kolem 5 hektarů, což není nijak velké množství.“

Krkonoše a Hradecko, ostatně i většina Královéhradeckého kraje, mají tedy společné to, že kůrovcových holin je minimum. Rozdíly jsou ve výsadbě.

Čtěte také

Kůrovcová kalamita neohrožuje jen stromy, ale i návštěvníky lesa. Lesníci nabádají k obezřetnosti

„Většinou máme kůrovce na stanovištích, kde to úplně pro smrk není vhodné, takže ho nahrazujeme jinou dřevinou, což je většinou dub. A dáváme ho do oplocení,“ popisuje Lukáš Hýsek.

To přinejmenším do některých částí Krkonoš smrk patří a správa tamního parku to podle Dušana Havlíka respektuje. „Když na určitých plochách už potřetí vnášíme listnáč a stále tam nejde a neroste, tak už ho tam znovu nedáme. Příroda si sama určí, jestli tam chce smrk nebo listnáč z jiného matečního stromu. Od jeřábu, javoru nebo buku.“

Lesníci napříč krajem věří, že se do budoucna podaří následky kůrovcové těžby odstranit a že návštěvníci lesů taková místa ani nepoznají.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz