Lenka Martinková vyvíjí nové funkční smart textilie: Učím materiály reagovat a měnit své vlastnosti

8 fotografií

Jaký materiál je podle vás úplně nejlepší?
Takhle se na to já vůbec nedívám. Pro mě textilní vlákno představuje chemickou látku, kterou mohu brát jako speciální povrch, který vybízí k možnosti ho nějak funkcionalizovat. Nějak ho použít a využít. Nedíváme se na to jako na oblečení nebo módu, to už vůbec ne. Vidím jej z hlediska chemického jako vlákno obsahující funkční skupiny, co s ním teoreticky můžu udělat. Co ten materiál mohu naučit. Co na něj můžu navázat, jaké funkční vlastnosti mu dodat.

Ing. Lenka Martinková

ze společnosti INOTEX, spol. s r. o., je ambasadorkou projektu Rozsviťme vědu a inovace v KrálovéVědeckém kraji. Společnost získala Cenu města Dvůr Králové nad Labem za rok 2020 za dodávku speciálně upravené textilie v první vlně pandemie. Ing. Lenka Martinková se o vývoj upravené textilie zasloužila.

Vymýšlíte materiály, které zadrží teplo, jsou voděodpudivé, nehořlavé, samočistící. Potom také nanomateriály, doplníte mě ještě?
Zabývám se hodně vývojem materiálů takzvaných smart textilií. To jsou materiály, které umí aktivně reagovat na změnu okolních podmínek změnou svých vlastností. A to reverzibilně. Mění třeba barvu, paropropustnost, hydrofobitu a hydrofilitu.

Organická chemie mě baví. V přírodních vědách platí přírodní zákony a člověk si nemusí vše pamatovat. Věci jdou milosrdně odvodit.
Ing. Lenka Martinková, ambasadorka projektu Rozsviťme vědu a inovace v KrálovéVědeckém kraji

Používáte záhadná cizí slova. To my laici asi nepochopíme, co to přesně znamená.
Znamená to, že textilie umí něco změnit, abychom viděli a zaznamenali nějakou změnu. Třeba v atmosféře umí detekovat přítomnost škodlivých chemických látek nebo přítomnost UV záření. Detekuje změnou vodivosti třeba přítomnost vlhkosti. A my to uvidíme jednoduše změnou barvy. Nebo změnou vodivosti, kterou můžeme změřit. Nebo textilie sama začne něco dělat, začne hřát nebo naopak chladit. Existují textilie s termoregulační schopností podle toho, jak se mění okolní teplota.

Čtěte také

Následovník profesora Holého. Mladá vědkyně je na stopě nejúčinnějšího léku proti pikornavirům

Neříká se tomu funkční prádlo?
Tohle je určitě funkční prádlo. Ale je rozdíl, jestli ta textilie jen něco umí, třeba nehoří nebo odpuzuje vodu nebo olej. A může také měnit svoje vlastnosti. Reverzibilně. Dokáže nárazově zregulovat změny teploty a vliv kolísání teplot. Když přejdu do prostředí s vyšší teplotou, tak se textilie zchladí. A naopak.

Vy jste prý vymyslela speciální funkční ponožky s eukalyptem? Je to pravda?
Tohle je zase trošku z jiného soudku. Tam se jedná o funkcionalizaci textilie aplikací materiálů enkapsulačním postupem. To znamená třeba esenciální oleje nebo speciální funkční látky jsou uzavřeny do malinkých kapslí, běžným okem je nevidíme, je to pár mikrometrů, ale formou těchto kapslí se nanáší na textilie a při používání nebo při tření se ta speciální látka postupně uvolňuje. Třeba eukalyptus. To znamená, že ponožky uvolňují aktivní složku pomalu během používání. Ta složka může být léčivá nebo pečující o pokožku. A uvolňuje se i během spánku.

Čtěte také

Kateřina Marešová vyvíjí maso v laboratoři: Když zvládneme vypěstovat krávu, tak už potom cokoliv

Vy jste zmínila kapsličky, malé kuličky. Co v nich ale je? Chemie?
Jsou v nich enkapsulované aktivní látky. Představte si, že si třeba koupíte v lékárně nějaké léčivo, které je uvnitř kapsle, aby neuteklo. Ta kapsle ho v podstatě chrání. Ale pomalu se rozbíjí nebo polopropouští a materiál se postupně uvolňuje. Znamená to, že jde o rovnoměrné a postupné uvolňování aktivní látky.

Určitě také zkoumáte, aby to neškodilo zdraví.
Samozřejmě. Enkapsulujeme látky, který potřebujeme, aby přispívaly našemu zdraví. Třeba skvalen, eukalyptový nebo levandulový olej. Neenkapsulujeme látky, které by poškodily zdraví.

Kolik let už se textilní vědě věnujete?
Vypadá to hrozně, ale jsem na tomto poli aktivní už 35 let. Vystudovala jsem organickou chemii a tohle mě baví a vždy bavilo. Protože v přírodních vědách platí přírodní zákony a člověk si nemusí všechno pamatovat. Spousta věcí jde milosrdně odvodit. Není to o biflování letopočtů.

Čtěte také

Od pájky po neuronovou síť. Senzory týmu hradeckých vědců hlídají přes matraci srdce i dech pacientů

Jaké vlastnosti musí mít člověk, který chce ve svém oboru uspět?
Myslím si, že v sobě musí mít pokoru. Zbavit se egoismu nebo přílišného sebevědomí a vědět, že výzkum se z 95 procent nepovede. A když se povede jedno procento, tak se to považuje za úspěch. Nenechat se tím odradit. Kdyby vše fungovalo, tak bychom byli všichni geniální. Ale je potřeba se poučit i z věcí, které nevyjdou. Na základě toho zkoušet a přemýšlet, protože i negativní výsledky jsou výsledky.

Jste jednou ze 13 ambasadorek projektu Rozsviťme vědu a inovace v KrálovéVědeckém kraji. Jste na to pyšná? Je to možná i popularizace textilního oboru. Vnímáte to tak?
Samozřejmě, jsem na to hrdá. Ani jsem s ničím takovým nepočítala. A vnímám to tak, že je to dobrodružná disciplína. Ani se to běžným lidem třeba nezdá, ale opravdu je to zajímavá věc. Vymyslet novou úpravu, čekat, jak to dopadne, to mě vždy bavilo, jak je to napínavé. A baví mě to pořád.

8 fotografií

Mluvili jsme o funkčních materiálech. Ale vy se také podílíte na zkvalitňování nanomateriálů.
Na tom se podílíme především, protože naším úkolem je funkcionalizace textilních vláken a využití nanomateriálů pro tuto funkcionalizaci. Příkladem nanotechnologie může být přídavek nanočástic stříbra. To jsme vyvíjeli ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Takový materiál potom odvádí elektrostatickou elektřinu. A když je hodně vodivý, tak má i schopnost vyhřívání. Při vloženém napětí. Ve spolupráci s ovocnáři v Holovousích jsme vyvíjeli i možnost využití elektrovodivých přízí pro vyhřívání ovocných sadů a předcházení sezónním mrazíkům.

Neuvěřitelné. Kolik času to představuje od nápadu k samé realizaci?
To je různé. Nějaké zadání se splní bezvadně a něco jiného se nám zase naopak nepodaří splnit.

Ing. Lenka Martinková spolu s Pavlou Kindernayovou ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Na co jste nejvíc pyšná za těch 35 let praxe?
Teď jsme v období koronaviru vyvinuli ve spolupráci s Centrem organické chemie funkční barvení na bázi fotokatalytického barviva produkujícího singletní kyslík přímo na vlákně, který má antimikrobiální účinky. A dokázali jsme, že má i antivirální účinky. Tady je hlavní, že tato účinnost je stálá v opakovaných cyklech praní při 70 stupních Celsia i s termodezinfekcí, čili hodí se pro nemocnice. Původně to bylo vyvíjeno pro oblečení lékařů a sester nebo i pro funkční lůžkoviny. A tohle má budoucnost. Teď se snažíme převést koncovou aplikaci také na potahové materiály nábytku nebo pro vybavení veřejných budov či do dopravních prostředků. Tohle je významný výsledek. Materiál, který zabíjí veškeré viry a bakterie.

Celý rozhovor s Lenkou Martinkovou, vizionářkou, vědkyní a specialistkou na nové textilie si můžete poslechnout v našem audioarchivu.