Kronikářka Alena Křivská: Upsala jsem duši Trutnovu. A chci Trutnovany zavést do časů Karla IV.

6. leden 2020

Hostem ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové je trutnovská kronikářka Alena Křivská, která nedávno představila a pokřtila svoji vlastivědnou publikaci Já, Konrád, kdysi Mikulášův z Trutnova. Nejen tuto knížku, ale také její autorku vám dnes představíme. 

Jak jste v Trutnově přivítali rok 2020? Protože, když jste kronikářka, tak jste u toho určitě musela být.
Jistě, byl to opět slavnostní a velký silvestrovský ohňostroj. Moc se mi líbil.

Alena Křivská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A už jste to zapsala do kroniky?
Určitě, každý rok to píši.

Mým snem bylo zavést Trutnovany do doby Karla IV. A Konrád z Trutnova je tehdejší jediný rodák, o kterém něco víme.
Alena Křivská, kronikářka města Trutnova

Tak pojďme k vaší knížce. Jmenuje se Já, Konrád, kdysi Mikulášův z Trutnova. Skrývá se v ní nějaký Konrád.
Ano, je to nejstarší známý rodák z Trutnova, o kterém něco víc víme. Je z doby Karla IV. Kdy se přesně narodil, ani kdy zemřel přesně nevíme, můžeme to jen odhadovat. Ale víme, že pamatuje tři lucemburské krále a tři arcibiskupy ze 14. století.

Čtěte také

Čím vás on tak zaujal, že jste o něm napsala knihu?
Mým snem bylo vždy zavést Trutnovany do doby Karla IV. A Konrád z Trutnova je jediný člověk, jediný rodák, o kterém něco víme a dá se o něm něco napsat.

Co o něm tedy víme, kdo to byl?
Byl to nejdříve klerik, potom kněz, který to dotáhl v Praze velmi vysoko. Stal se notářem samotného arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.

Bylo těžké se o Konrádovi něco dozvědět?
Bylo i nebylo. Ale každý badatel má své cestičky, po kterých jde. Takže jsem šla po té své a vykouklo to na mne.

Historické publikace

Už máte nějaké ohlasy na knížku? Je určená jak pro odborníky, ale i pro laiky. A především pro Trutnovany.
Ohlasy jsou velmi pěkné. Kniha se líbí a prodává.

Četl jsem, že ji chválil i prof. Vladimír Wolf, což je člověk, který je velice úzce spjat nejen s Trutnovem, ale i s Hradcem Králové.
Pan profesor Wolf byl především můj rádce a kamarád. Musím bohužel už mluvit v minulém čase, protože den před Štědrým dnem nás opustil.

Alena Křivská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

On to byl také děkanem Pedagogické fakulty univerzity Hradec Králové. Tam jste se s ním potkala?
Ne, já jsem se s ním potkala za velice milých okolností na redakční radě sborníku Rodným krajem, asi tak před 20 lety.

Vy jste ale studovala na Univerzitě Hradec Králové, ne?
Jenomže dávno předtím. V té době ještě pan profesor Wolf nesměl na univerzitě působit.

Trutnovské náměstí přes podloubí

Vaše láska k historii se zrodila kde?
Láska k historii mě provází od dětství. Milovala jsem ji vždy a zvláště dobu Karla IV. A mé práci v Trutnově, jak píši a o čem píši, předcházelo badatelské úsilí vypátrat nejstarší dějiny děkanského kostela sv. Václava ve Světlé nad Sázavou, odkud pocházím. Z Vysočiny, z Opatovic u Světlé nad Sázavou.

Trutnovské trojvěží - kolorovaná kresba trutnovského výtvarníka Miloše Trýzny

Jak jste se z Vysočiny, kde jste se narodila, dostala do našeho kraje, do Trutnova?
Může za to další láska. V roce 1980 jsem se provdala za Ladislava Křivského, který pracoval na hvězdárně v Úpici. Nastěhovali jsme se do Úpice, a jak šel čas, poznala jsem, že také existuje Trutnov, město draka.

A Trutnov se vám tedy také už zapsal do srdce?
Ano, ten se mi zapsal do srdce už jako paní učitelce, protože jsem pracovala léta letoucí s pověstí o trutnovském drakovi. Učila na prvním stupni základní školy v Úpici a malým dětem jsem pověst vyprávěla.

Připomeňte nám také pověst o trutnovském drakovi.
Je to pověst o drakovi, který je ve znaku Trutnova. Drak byl chycen, zahuben a s velkou slávou převezen do Brna, kde visí na radnici dodnes.

Znak města Trutnova

Máte ráda pověsti a legendy?
Ano. Velice. Moc mne zajímá ona dávná historie. Víte, na Trutnovu i na všech městech i těch našich nejmenších vesnicích je zajímavé, jak hluboko sahá jejich historie. To jsou dlouhá staletí, kdy můžeme sledovat, že tam existovalo osídlení a co se tam dělo.

Konkrétně v Trutnově, jak daleko do historie sahá tamní osídlení?
První písemná zmínka je v roce 1260, ale jak víme, první zmínka je v určitém roce, ale samozřejmě osídlení muselo existovat již dávno před tím. Ale ta první zmínka je nejhezčí.

Historická fotografie náměstí v Trutnově

Od té doby se také píše kronika?
Tak to určitě ne. (smích) Od kdy se píše kronika v Trutnově přesně nevím, protože můj předchůdce pan Antonín Just ji psal osmapadesát let a již předtím se psala. Ale jak asi víte, ze 16. století je velice oblíbený a známý kronikář Šimon Hüttel.

Čtěte také

Vy jste tedy pokračovatelkou trutnovské kroniky. Když to tak řeknu, kronika města Trutnova patří teď vám. Vy se o ni staráte a zapisujete nejdůležitější události. Jak jste k tomu dostala?
V době, kdy došlo k výměně kronikáře, jsem pracovala v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Tam jsem byla oslovena a kývla jsem na to.

Věděla jste, co to obnáší?
Vůbec ne.

Píší se kroniky stále ručně?
Už nastala změna, píše se teď na počítači a potom se vytiskne. Jdeme s dobou.

Ovšem kroniky psané rukou mají svůj půvab a kouzlo.
Mají veliký půvab. Ovšem město si to tak prostě rozhodlo.

Kronika, to je veliká a dravá řeka událostí. Já velice ráda píši o nových akcích, o změnách k lepšímu, o slavnostech.
Alena Křivská, kronikářka města Trutnova

Co jste do kroniky za ty roky zapsala za významné události, co vám uvízlo v paměti?
To je veliká dravá řeka událostí. Vypíchnout se dá mnoho a mnoho věcí. Velice ráda píši o nových akcích, o změnách k lepšímu, o slavnostech. O to hůř se potom píše o negativních událostech. Bohužel jsou zde i věci, které píši velice nerada, ale do kroniky patří také.

A poslední událost, kterou jste zapsala?
Je to onen silvestrovský ohňostroj.

Jakub Schmidt a Alena Křivská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kronikářka města Trutnova Alena Křivská byla dnes naším hostem. Děkuji za návštěvu a přeji vám, abyste do kroniky města Trutnova zapisovala jen samé pozitivní a milé věci.
Děkuji vám. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.