Každý živý tvor potřebuje k životu komplexní soubor aktivit, říká zooložka Gabriela Linhart

Gabriela Linhart ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Gabriela Linhart ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co je nového v Safari parku ve Dvoře Králové a jaké tam je léto a jaké ještě bude? To by mohla být dnešní zásadní otázka, na kterou nám přijela do studia Českého rozhlasu Hradec Králové odpovědět zooložka Gabriela Linhart. 

Tak léto a prázdniny mě zajímají, jsou v plném proudu.
I léto v Safari Parku ve Dvoře Králové je v plném proudu. Můžu říct, že vlastně máme za sebou teprve polovinu hlavní sezóny, která se zatím jeví velmi pestře, barvitě, úspěšně.

Zooložka Gabriela Linhart

Lidé jezdí?
Lidé jezdí, máme plno návštěvníků a také zvířatům se daří.

Mám ráda všechna zvířata, ale někdy mám blíž k některé individualitě a nezáleží na tom, co to je. Takové osobní sympatie, jako mezi lidmi.
Gabriela Linhart, zooložka

Gabrielo, které zvířata máte vy v safari parku konkrétně na starosti? Protože my se tam potkáváme vždy u šelem, hlavně u psů hyenových. Tak jsou to především šelmy?
Mám na starosti šelmy, primáty, a potom takovou pestrou skupinu zvířat, starám se jak o hlodavce, hrabáče a některá další bezobratlá zvířata. Mám to pestré.

Takže od těch největších až po ty nejmenší, dá se říct.
Tak.

Dokážete říct, které zvíře máte v největší oblibě nebo to nejde? Jestli to je třeba onen hrabáč nebo lev?
Tak to nedokáži říct, opravdu ne. Vůbec ne, co do druhů. Někdy mám blíž k některému individuálnímu zvířeti a vůbec nezáleží na tom, co to je. Prostě takové osobní sympatie, jako to funguje mezi lidmi. Máma prostě ráda osobnost toho zvířete.

Řekněte, například lev, je to jako král zvířat osobnost?
K tomu také mám určitě blízko, ale možná bych mohla klidně jmenovat medojeda kapského, který je u nás poměrně novým zvířetem, co do druhu. Historicky u nás nebyli nějakou dobu chováni. A teď, asi čtyři roky máme samce, který je velice vtipný a vynalézavý. Než k nám přišel, tak ho předcházela taková docela zajímavá předzvěst toho, co od něj můžeme čekat. Že jsou hrozně chytří a že všem vždy utečou z výběhu a z chovného zařízení. Takže jsme studovali plno videí, jak se na něj připravit, co všechno zajistit. A musím říct, že nám dosud neutekl, zaklepávám to tedy ještě. Myslím, že je u nás rád, ale začátky byly opravdu docela zajímavé a krušné, protože on přišel napřed do karantény, měl k dispozici několik vnitřních boxů a v nich různé prolézačky, kmeny, větve, hračky, prostě plno předmětů, aby se tam nenudil. A když jsme přišli druhý den do práce, tak jsme zjistili, že on plno těch hraček a předmětů vpáčil do průchodů, které tam jsou.

Medojed kapský v Safari Parku Dvůr Králové

Kudy může chodit.
A kterými ho vlastně můžeme i oddělovat v jednotlivých sekcích. Prostě nechtěl, abychom mu úplně diktovali kde má být.

Takže on se sám oddělil od vás.
Přesně nám řekl, tak tady budou přepážky, vy mi nebudete určovat, kde já budu. Takže jsme si opravdu v první chvíli říkali, jestli na tohle zvíže vůbec máme. Pak se to naštěstí upravilo. On už si tam zvykl, už to pro něj není všechno nové a necítí se asi ohrožený.

Medojed kapský v Safari Parku Dvůr Králové

Tak to je medojed kapský. Jak vůbec vypadá?
Nejblíž je asi jezevec nebo rosomák, když si je představíte. Není to úplně velké zvíře, ale je tedy odvážný až by se dalo říct postrádající i v přírodě pud sebezáchovy. Je známo, že jde do konfliktů i s levhartem, s hyenou, rizika moc neřeší. Je takový houževnatý.

A tedy i s lidmi jde rád do konfliktu. Je vtipný, říkala jste.
Má smysl pro humor.

A co ti lvi, protože máte přírůstky. Vím, že se vám narodila dvě malá lvíčata.
Mám radost, že jsme po několika letech, kdy jsme měli spíš expoziční skupinu lvů, konečně teď dali dohromady chovnou skupinu čistokrevných lvů berberských. Máme dvě mladé samice, které jsme přivezli z Německa a dva samce. A letos se konečně zadařil odchov. Po 30 letech máme lvíčata, která se navíc odchovala opravdu úplně přirozeně, nijak jsme do toho nemuseli zasahovat. Matka, i když je velice mladá, je to prvorodička, tak se k tomu postavila čelem a je úžasnou mámou. Lvíčata se jmenují Kira a Kit.

Kolik je jim teď měsíců?
Tři a něco. Narodili se v květnu.

A už jsou k vidění?
Ano, chodí každý den ven. Jsou na těch menších výbězích. Nejsou ještě přímo v safari, ale na menších výbězích, kde je návštěvníci mohou vidět. A potom večer, když už návštěvníci opustí brány lvího safari, tak je začínáme učit chodit do velkého výběhu. Tam řádí, jak je to baví. Musím říct, že jejich matka z toho má menší radost, pořád je volá, okřikuje, pohlavkuje a poplácává. Docela ráda by je ještě držela u pavilonu, ale oni to využívají.

Lvíčata v Safari Parku Dvůr Králové

Vy ale nemáte na starosti jen velké šelmy, ale i malé šelmičky. Jaké například?
Mangusty, surikaty. Ty, co stojí na zadních nohách a panáčkují, sledují okolí.

Jak vy vlastně zvířatům zanecháte jejich přirozené pudy a instinkty, které by normálně v zajetí měla automaticky ztrácet?
Právě hračky jsou takovou nejviditelnější složkou, ale nemůže to být zúženo jen na ně. Enrichment, to je poměrně široká škála aktivit nebo prvků, které zvířatům předkládáme nebo nabízíme. Je to vlastně takové suplování nebo náhrada nějakých aktivit, která v přírodě zvířata prožívají. Co zažívají a co v lidské péči úplně není anebo to je nějakým způsobem limitované. Takže enrichmentem kromě už zmíněných hraček může být třeba i jen odlišný způsob podání potravy. Pokud máme zvíře, které v přírodě velkou část dne potravu hledá, někde sbírá, nebo loví, tak mu můžeme potravu nedávat přímo na misku pohodlně naservírovanou.

Lvíčata v Safari Parku Dvůr Králové

Jako doma pejskovi a kočičce.
Ano, přesně tak. Ale můžeme potravu rozdělit na několik menších částí a ty schovat po výběhu do dutých vydlabaných kmenů nebo i potom třeba do plastových barelů se závitem, kdy se zvířata opravdu naučí otevírat a používat závit, neničit ten plast fyzickou, hrubou silou.

Třeba opice se to naučí?
Určitě, tam opravdu fungují i poměrně náročné hlavolamy a systémy, jak se k potravě musí dostat. Aby vynaložili nějakou námahu, důvtip a invenci.

Aby se prostě museli snažit. Aby jen tak neleželi a dostali nažrat. Aby pro sebe sami něco dělali.
Nebo naopak třeba u velkých šelem zase funguje nedávat připravenou kýtu od řezníka, když to tak řeknu, ale dát jim třeba celé zvíře s kůži a srstí. Možná by byl něko docela překvapený jak lev narozený v zoo, když poprvé dostane celou ovci nebo antilopu, jak prostě neví co s ní, učí se, jak se do toho dostat, aby se vůbec nažral. Není to pro něj jednoduché, není to přirozené, opravdu to neumí z přírody. Takže to je enrichment.

Tedy i takto o zvířata pečujete, aby to nebyla už jen zvířata zavřená v kleci, v nějakém čtverci. Safari Park Dvůr Králové je toho důkazem, tam jsou nádherné výběhy nádherné, velmi přírodní a suplují skutečnou přírodu.
Právě tam je možná enrichment často spojován více s šelmami nebo primáty, ale musíme si uvědomit, že to není tak, že by tyto skupiny zvířat byly, řekněme, inteligentnější nebo potřebovaly víc hru nebo zábavu. Je to o tom, že například kopytníci, které máme v safari ve velikých výbězích, kde nedohlédnete z jedné strany na druhou, tak oni tam žijí v podmínkách, které jsou hodně podobné podmínkám v přírodě, kde mají celá stáda, rodinná uskupení, potravu si získávají přirozeným způsobem. Takže tam jde jen o to, že až tolik nepotřebují nějaké doplnění. Ale jinak vlastně každý živý tvor potřebuje komplexní soubor aktivit k životu. Jako člověk. Je to úplně stejné.

Jakub Schmidt a Gabriela Linhart ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Já moc děkuji za dnešní návštěvu. Gabriela Linhart ze Safari Parku Dvůr Králové. Zase jsme se něco zajímavého dozvěděli ze světa zvířat. Až se vám do safari parku na ta nádherná zvířata přijedeme podívat.
Určitě přijeďte, děkuji za pozvání. Na shledanou.

Spustit audio

Související