Jsme středně velká filozofická fakulta, máme tak blíž ke studentům, směje se děkan FF UHK Jan Prouza

Jak dlouho už tedy šéfujete fakultě? Protože vím, že to nebyl původně váš záměr, je to tak?
Je to tak, ano. Ke všem svým funkcím jsem přišel tak, že jsem neměl onu ambici, ale nějak se to přihodilo. Tedy tak to bylo i s onou děkanskou funkcí. Ale musím říct, že po těch čtyřech letech, co jsem ji vykonával, tak jsem tu touhu pokračovat měl, protože mě to naplňovalo.

Čtěte také

Budova hradecké Filozofické fakulty se pyšní zlaceným zábradlím jako má střecha Národního divadla

Poznal jsem přitom skvělé lidi, z nichž se stali i mí dobří přátelé. A chtěl jsem s nimi pokračovat dál v tom, co jsme započali. I v tom, co jsme museli někdy odložit, protože během mého prvního mandátu přišel covid, potom jsme se vystěhovali při rekonstrukci do jiné budovy a po dvou letech jsme se zase nastěhovali zpátky. Takže ten můj první termín byl takový spíše krizový. Je to dobrodružství.

Kdybychom měli fakultu trošičku představit.
My patříme v rámci České republiky mezi středně velké nebo středně malé filozofické fakulty. Ale není to pro nás nevýhoda, vnímáme to jako výhodu, protože máme mnohem blíže ke svým studentům. V rámci seminárních skupin máme 10 až 15 studentů, což je příjemné množství k tomu, aby semináře vypadaly tak, jak podle mě vypadat mají. Aby tam byla interakce mezi vyučujícími a studujícími. A také to má podle mě pozitivní vliv na naši kvalitu, protože pracujeme ve vědě, ve výzkumu, děláme archeologické průzkumy pod liniovými stavbami, takže se snažíme všemožně rozvíjet naše portfolio. Podle mne je střední velikost fakulty na něco lepší, než když jste velký kolos, který se těžko otáčí.

Africká nebo latinskoamerická studia nás činí specifickými v kontextu České republiky a do značné míry i střední Evropy.
Mgr. Jan Prouza, Ph.D., děkan Filozofické fakulty UHK

Pojďme to vaše portfolio oborů připomenout. Jsou to jednak samozřejmě tradiční obory, které se studují na všech filozofických fakultách, ale maté také netradiční a výjimečné obory.
Já nevím, co už je dnes tradiční nebo netradiční. Tak tradiční je určitě filozofie, historie nebo historické vědy obecně, potom archeologie, samozřejmě sociologie, politologie, máme i velký ústav sociální práce, na který jsme velice hrdí. Protože vzdělává budoucí sociální pracovnice a pracovníky, což je segment, který vzhledem ke stárnutí populace, bude velice důležitý. A vedle těchto, řekněme tradičnějších programů nebo oborů, máme i méně tradiční. Pokud narážíte například na africká nebo latinskoamerická studia, tak jsou to právě tyto programy, které nás činí specifickými v kontextu České republiky a do značné míry i střední Evropy.

Čtěte také

Nejlepší mezi českými vysokými školami. Hradecká univerzita uspěla v mezinárodním hodnocení

Je tedy mezi mladými lidmi zájem o studium filozofie a těchto oborů, které jste jmenoval?
Ten zájem je proměnlivý v čase a samozřejmě i v těch programech. Nově na nás přešly i pedagogické programy, kde se zaměřujeme na přípravu budoucích učitelů v dějepise a ve společenských vědách, a tam je o to obrovský zájem. Několikanásobně převyšuje počet zájemců naše kapacity. A to samozřejmě vedlo i k odklonu části uchazečů o tradiční historické programy nebo filozofii. Ale právě třeba ve filozofii díky filozofické olympiádě, kterou jsme začali před čtyřmi roky pořádat, tak letos máme obrovský nárůst přihlášek.

Vy sám jste studoval v Hradci Králové, pane doktore?
Část svých studií ano. Bylo to samozřejmě úžasné, jaké jiné by to mohlo na naší univerzitě být? Já jsem ještě studia začal před oddělením Filozofické fakulty z Pedagogické fakulty, takže jsem prošel jak ze začátku Pedagogickou fakultou, tak Fakultou humanitních studií a potom přejmenovanou Filozofickou fakultou.

Studium v Africe mě naprosto očarovalo a musím říct, že mě zásadně ovlivnilo na celý život. Ghana je pro mě druhý domov.
Mgr. Jan Prouza, Ph.D., děkan Filozofické fakulty UHK

Může to vypadat, že jsem studoval docela dost univerzit, ale vše to bylo v rámci bakalářského a potom magisterského programu. Tehdejší vedoucí katedry, dr. Jan Outlý mne tenkrát seznámil s jedním kolegou z Afriky, který přijel poprvé na naši univerzitu, když jsme začínali spolupracovat s Ghanou. A od té doby jsem propadl Africe, protože kolega Asante z Ghany mě naprosto nadchnul a slíbil, že se o všechno postará, když tam přijedu, což pak i splnil. Takže jsem pak studoval půl roku jako výměnný student na University of Ghana, což mě naprosto očarovalo a musím říct, že mě to zásadně ovlivnilo na celý život.

Čtěte také

Po opravách za 208 milionů korun se otevírá budova Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Jaká je tedy Afrika, když jste měl možnost tam žít?
To nejde říct nějak jednoduše, protože Afrika je druhý největší kontinent a je obrovsky rozlehlá. Když si představíte mapu, tak tam jsou všechny možné podnebné pásy, který potom samozřejmě ovlivňují zemědělství i tamní společnost. Tedy je to opravdu neuvěřitelně rozmanitý kontinent. Já se mohu omezit jen na to, že snad každý, kdo někdy v Africe byl, tak se tam pak musí vracet. Protože má obrovské kouzlo. Je to kolébka lidstva a tak to tam na člověka nějak působí, asi. Vracím se pravidelně do Ghany, navštívil jsem i další země, ale Ghana je pro mě takový druhý domov. Je to citová záležitost.

Fakultě povedete tedy další čtyři roky, jaké jsou vaše plány?
Víte, myslím si, jak se říká, člověk míní a Bůh mění. Měl jsem nějaké plány s tím mým prvním mandátem a pak to všechno dopadlo úplně jinak. Ale rád bych se teď věnoval více studiu, máme připravený nový interdisciplinární program, který by studujícím umožňoval se v průběhu studia více profilovat. Protože často, když studenti nastoupí na vysokou školu, tak nemají ještě přesnou představu, jestli je baví víc sociologie, historie, filozofie nebo politologie. Proto bychom rádi, aby studenti začínali s co nejvšeobecnějším základem a v průběhu studia se profilovali.

Tak vám budeme držet palce. Naším hostem byl znovuzvolený děkan Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Jan Prouza. Ať se vám daří.