Jiří Štrupl staví solární kola: Po Evropě se pohybujeme už běžně, ale v Africe to byla velká atrakce
Teď si uděláme výlet na solárním kole z Hradce Králové až na Saharu. Dva čeští borci právě takový cyklovýlet letos absolvovali. Jiří Štrupl a Michael Polák se na jaře zúčastnili soutěže The Sun Trip, během které musí závodníci zdolat zhruba 7 000 km, ale pozor, výhradně jen a pouze na solární, tedy sluneční pohon.
Jiří Štrupl je také známým českým stavitelem nákladních a teď už i solárních kol. Tak nám povězte, co jste to na jaře absolvovali s vaším parťákem Michaelem Polákem za cestu?
Na jaře jsme vyjeli z Hradce Králové a dojeli na start do francouzského Lyonu. Jeli jsme přes Poděbrady, pak dále na Prahu, Německo, Švýcarsko a Francie. Zhruba 1 000 km, než jsme dojeli do Lyonu. Tak jsme si vyzkoušeli, že kola fungují a můžeme se postavit na start.
Co je to za závod The Sun Trip 2024?
Thesuntrip.com, to je webová stránka té organizace. Sešlo se nás asi dvacet na startu, přičemž loni se hlásilo zhruba čtyřicet závodníků a polovina jich odpadla. Podmínkou je, že musíte jet na kole, které pohání pouze solární pohon. A jsou tam ještě nějaké další podmínky, jako třeba že plocha střechy nesmí přesahovat 2,5 metrů čtverečních.
Vyvíjíme nákladní kola, rozvážíme zásilky na kolech po centrech měst. V Hradci Králové můžete vidět kola různých velikostí a délek.
Jiří Štrupl, závodník a stavitel solárních kol
Kolo jedy tedy i se střechou, na které jsou solární panely?
Přesně tak. Když jedete někde, kde je hodně slunce, tak je to příjemné, být ve stínu. A navíc kde jinde získat tolik plochy než nad hlavou.
Čtěte také
Kola jsou to opravdu unikátní. Když si představíme elektrokolo, tak to má také baterii, kterou nabíjíme ze zásuvky. Kdežto solární kolo je uzpůsobené tak, že ho pohání jen energie ze sluníčka.
Nesmíme nabíjet klasicky elektřinou. Ale cestou na start, přiznám se, jsme měli asi tři deštivé dny, tak jsem kolo také strčil do zásuvky. Jinak bych nestihl start, což se bohužel jednomu účastníkovi také povedlo.
Vy máte v Hradci Králové firmu, která se specializuje na stavbu kol.
Vyvíjíme nákladní kola pro svoji potřebu. Rozvážíme zásilky na kolech po centrech měst. Tady v Hradci Králové můžete vidět kola různých velikostí a délek. Vozíme dokonce i europalety, vozíme balíky a kontejnery třeba pro pekárny. I různé potraviny.
Zajímavá věc, většina solárních kol se vyrábí v České republice. První dva závodníci, co letos vyhráli, měli oba česko-belgické stroje.
Jiří Štrupl, závodník a stavitel solárních kol
Takže pro vás nebyl problém vymyslet kolo, které bude mít nad sebou solární panely.
Vycházeli jsme z toho, že když vozíme všelijaký náklad, tak tím nákladem může být i střecha tvořící solární panely.
Čtěte také
Jak vás napadlo pustit se do takového závodu a na dalekou cestu?
Já jsem se nachomítl k tomu, když se Michael Polák připravoval na Sun Trip výlet do Číny, což bylo nějakých 13 000 km cesta tam. Takže nějaké zkušenosti už byly z roku 2018. Ale on jezdil už předtím v roce 2015, tuším. A bylo tam i víc českých jezdců v předchozích závodech.
Jsou si všechna ta kola podobná? Nebo si to někdo vynalezl úplně jinak?
Kola jsou hrozně různorodá. Co účastník, to unikát. Stává se, že třeba účastníci mají běžné elektrokolo a připojí si solární přívěs. Těch bylo tedy minimum, většina těch kol jsou ležících. A zajímavá věc, většina solárních kol se vyrábí v České republice. První dva závodníci, co letos vyhráli, měli oba česko-belgické stroje.
Ležící kolo. To tedy není klasické kolo, ale vy prostě v něm ležíte na zádech?
Zjistil jsem, že po 200 km už mě bolí zadek, takže ležící poloha je ideální pro tyto větší vzdálenosti.
Dojeli jsme až na Saharu a tam jsme zjistili, že při větším slunci máme méně výkonu. Ukázalo se, že nemáme vhodné solární panely.
Jiří Štrupl, závodník a stavitel solárních kol
Dobyli jste tedy při závodech Saharu?
Dojeli jsme až na Saharu a tam jsme zjistili, že při větším slunci máme méně výkonu. Říkali jsme si, že když bude svítit víc, pojede nám to lépe, ale opak byl pravdou. Tady v Hradci Králové to ukazovalo skvělé hodnoty, ale čím jsme se víc blížili k rovníku, tím to bylo horší. Ukázalo se, že nemáme vhodné solární panely. Trpěly trvalými deformacemi při použití a při vibracích prostě ztrácely výkon. Trpěly trvalými deformacemi.
Čtěte také
Tak to je ale pro vás jistě dobrý poznatek do budoucna?
Byl to určitě zajímavý poznatek. Kolega si právě objednal panely, co měl předtím cestou zpátky ze Španělska, aby se dostal do České republiky.
Jak se na takovém solárním kole jede? Když je lepší ležet, má to vůbec stabilitu? Ještě navíc se solárními panely nad hlavou.
Já jsem se s tím učil jezdit asi měsíc. A kamarád, co staví podobná kola, tak říkal, že po 3,5 tisících kilometrech už se na tom budu cítit komfortně. A měl pravdu. Po 3 tisících najetých kilometrech skoro jako kdybych se s tím narodil.
Co zážitky z cest? Jaký byl ten nejkrásnější?
Euforie byla při šplhání do Pyrenejí a následně pak v Africe, když jsme jeli přes pohoří Atlas, to jsou nezapomenutelné zážitky. Tak vysoko se tady člověk nedostane.
Čtěte také
Byly třeba i situace, které nebyly úplně zalité sluncem?
Paradoxně jsem si představoval krásnější pobřeží Atlantiku. Když jsme jeli od Gibraltaru přes Tanger do Casablanky, tak tam to nebylo zalité sluncem, ale mlhou a smogem. V těch aglomeracích se ta kola ani nechtěla moc dobíjet, sluníčko prostě nedosvítilo na panely přes ten smog. To jsem nečekal.
Museli jste i někdy tlačit během cesty?
Já jsem netlačil vůbec, jen jsem se na to připravoval. Měl jsem s sebou 144 převodových stupňů. Kolega to podcenil, měl jen jeden motor, tak v některých chvílích tlačil.
Co lidé, které jste cestou potkávali? Museli koukat na vaše atypické stroje.
Byla to pro ně velká atrakce. Když se objeví bílý člověk v Africe a ještě se solárním kolem, tak to přiláká spoustu lidí a psů. Někdy jsme je museli až trochu odhánět.
Co jste si z celé cesty odnesl? Asi mnoho profesních poznatků a zkušeností. To byl možná i jeden z cílů té cesty.
Samozřejmě. Já jsem ještě cestou navštívil některé pobočky našich partnerů, pro které rozvážíme zásilky. Takže to byl pro mě také zážitek, uctívali mě tradičními zvyky, viděl jsem, jak to funguje v jiných krajinách. Ta logistika, cargo osel nebo osel s přívěsem, to je tam běžná věc, jako u nás auto.
Čtěte také
Různých cest po světě máte za sebou už mnoho, ale tohle byla první cesta na solární pohon?
Má úplně první cesta na solární pohon to nebyla, ale byla to první cesta do Afriky nebo na jiný kontinent. Jinak po Evropě se pohybujeme na solárních kolech relativně běžně. Byl jsem takto už například na dovolené v Itálii v Kalábrii. Rodina mne požádala, že by chtěla za teplem, za sluníčkem. Tak jsem ale řekl, že letadlem nikam nepoletí. Poslal jsem rodinu do Kalábrie letadlem a sám jel na solárním kole. Potkali jsme se až tam. Letiště a let mi nepřišlo moc zajímavé, tak jsem si cestu užíval už týden dopředu.
Chystáte se teď brzy zase na nějakou takovou cestu či výpravu?
Přes zimu budu spíše odpočívat a věnovat se vývoji a logistice. Pak uvidíme, až zase začne nějaké pěkné období, jaká bude příležitost.
Naším hostem byl Jiří Štrupl, který letos na jaře dojel se svým parťákem na speciálních solárních kolech z Hradce Králové až do Afriky. Perfektní výkon, děkuji za zajímavý rozhovor.
Související
-
Úpická hvězdárna má nové návštěvnické centrum. Lidé v něm uvidí a dokonce i uslyší aktivitu Slunce
Hvězdárna v Úpici má nové návštěvnické centrum za 5 milionů. Vzniklo v místě bývalého slunečního domku a zájemcům umožní pozorování astronomických jevů i vědeckého výzkumu.
-
Hvězdárna v Úpici má naše Slunce pořád pod kontrolou, nonstop. A trošku rozptyluje možný strach lidí
V pondělí 16. května ráno dojde k úplnému zatmění Měsíce, ze kterého ale v Česku uvidíme jen jeho částečnou fázi. Naším hostem je Marcel Bělík, ředitelem Hvězdárny v Úpici.
-
Slunce, jak ho svět neviděl. Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila k hvězdě na 48 milionů km
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.