Ježíšek je s námi aneb Jak se žilo pod horami. Podkrkonošský betlém Zdeňka Horny a zaniklá řemesla
Unikátní vyřezávaný betlém Zdeňka Horny z Železného Brodu čítá 320 figur z lipového dřeva, které kromě tradičních postav zobrazují především řemesla typická pro Podkrkonoší a Krkonoše. Na sváteční návštěvě u betléma se s v multimediálním sále Městského muzea v Hořicích s řezbářem sešla redaktorka Vlaďka Wildová.
Zdeněk Horna získal první výtvarné vzdělání v Lidové škole umění pod vedením ak. malíře Vladimíra Komárka. Práce se dřevem ho vždy bavila a naplňovala. V mládí jako tramp vyráběl trampské trofeje, pracoval se samorosty, později vyřezal šachové figurky.
Čtěte také
Výzvou k vyřezávání betlému se stala sázka, a tak v roce 2005 vyřezal několik prvních postav - Svatou rodinu a Tři krále. Svůj betlém každoročně doplňuje o další figury - darovníky, řemeslníky, zvířata, stavby a předměty, typické především pro oblast Podkrkonoší. Pro hořickou výstavu vznikla postava sochaře.
V současné době čítá betlém více než 300 postav a objektů a je unikátní dokumentováním a precizním zpracováním mnoha dnes již zaniklých činností a řemesel.
Zdeněk Horna vyřezává postavy převážně z lipového dřeva, méně z javorového nebo švestkového, stavby jsou ze smrku. Vyřezávání se věnuje v zimních měsících, zatímco v létě je jeho velkým koníčkem chalupa ve Bzí, zahrada a hlavně včelaření. Jeho velkou láskou je také country hudba a hra na banjo.
Hlavní tematické okruhy betléma jsou: Svatá rodina a Tři králové, Darovníci, Pastýři a ovce, Muzikanti, Škola, Včelaři a kláty, Zemědělské práce, Práce v lese a myslivost, Řemesla, Studna a dění kolem, Hospoda, Drbny, Komedianti, Zvonice se zvoníkem, Děti a jejich hry, Huť a skláři, Kuchyň a ostatní.
Řemesla: Bednář, brusič nožů, doktor se zdravotní sestrou a pacienty, doškař, hrnčíř, kameník, knihař, kolář, kovář, košíkář, kominík, krajkářka, krejčí, lnářky, malíř, mlynář, natěrač, pašerák, pekař, pošťák, řezač prken, řezník, sklínkař s krosnou, sochař, sýrař, šindelář, švec, tesař, truhlář, uhlíř, voskař a zedník.
Čtěte také
Zdeněk Horna postupně doplňuje do betléma další figury a dál bádá po zaniklých řemeslech. Včelaří, sbírá sukulenty, hraje na banjo, ale vede i řezbářský kroužek a hledá nové talenty. Nebo také pokračovatele.
Rád se směje a na svět se dívá s laskavým nadhledem. Je to skromný nadšenec. Škoda, že jsme neměli čas, aby mi napověděl, jak nejlíp vytvořit ovečku, která pod mým řezbářským dlátem zatím spíše připomínala křížence vlka a berana.
„Kdo nic nedělá, nic nezkazí," říkám si a zkouším znovu ostrost dláta na lipovém dřevu. Pan Horna mě ale už naštěstí nevidí. Možná právě studuje další zaniklé podkrkonošské řemeslo, jímž doplní svůj nepolychromovaný betlém, který je „čtivým" příběhem řemeslnických generací.
Související
-
Braunův Betlém, unikátní skupinu soch z 18. století v lese u Kuksu, připravují restaurátoři na zimu
Téměř 300 let starý Braunův Betlém, unikátní sochařské dílo z první poloviny 18. století, zbavuje skupina restaurátorů mechů a lišejníků.
-
Pod rukama nejzkušenějších vambereckých krajkářek vzniká unikátní paličkovaný betlém
Ve vambereckém Muzeu krajky na Rychnovsku vzniká unikátní dílo. Místní krajkářky totiž pracují na paličkovaném betlému. Biblické výjevy jsou rozložené do několika částí.
-
Na Štědrý den si děti stavěly doma betlém. Stromeček se stal tradicí později a tento zvyk nahradil
Budeme si povídat o Vánocích a o tom, jak se na ně chystali v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově, kde připravili výstavu Šťastné a veselé Vánoce. Ale muzea jsou bohužel uzavřená.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.