S vůní perníku! Pojďte se s námi vydat za tajemstvím i historií pochoutky, která láká nejen k mlsání
V pořadu „S vůní perníku" se s etnografkou Hanou Macháčkovou zastavíme na Šolcově statku v Sobotce, i v dílnách řezbáře perníkových forem Aleše Vostřeze a perníkářky Dany Holmanové. Zavoní ovocné dřevo z forem, ale hlavně med a koření. K poslechu voňavého vyprávění a tvorby vás zve redaktorka Vlaďka Wildová.
V rozhlasové Návštěvě "S vůní perníku" společně s etnografkou regionálního muzea v Jičíně Hanou Macháčkovou objevujeme tajemství výroby perníků - jak těch nejstarších, vytlačovaných do dřevěných forem, které se používají hlavně jako dekorace, tak i těch, jež lákají k mlsání díky znamenitému prolnutí medu a koření, kyprosti, ale také cukrovému zdobení.
Představíme vám perníkáře a řezbáře dřevěných perníkových forem Aleše Vostřeze z Hořic a perníkářku Danu Holmanovou, která v Třebihošti peče a zdobí klasické perníčky pro radost.Čtěte také
Medové těsto bylo známé už ve starém Egyptě. Starověcí Řekové a Římané jedli při slavnostech sladký a voňavý chléb a obětovali jej i bohům.
Perník má své pojmenování od pepře, v latině „piper", a ten býval součástí perníkového koření. Perníkářů si lidé vážili: například pražský pernikář Jakub měl přídomek „artepiperista", tedy umělecký pernikář.
Původní receptura perníku se skládala z mouky, medu a pepře. V období renesance se dokonce pekly tak opepřené perníky, že bývaly pochoutkou k pivnímu moku: zvyšovaly žízeň a hosté toho pak vypili víc.
Čtěte také
V Čechách máme první zmínky o perníku a pernikářích ze 14. století, například z Turnova z roku 1335. K největšímu rozkvětu tohoto řemesla v našich zemích došlo ve druhé polovině 16. a 17. století.
Od konce 19. století jsou perníky vtlačované do forem stále víc nahrazovány výrobky vykrajovanými pomocí plechových tvořítek. Na jejich povrch byly nalepovány barvotiskové obrázky, staniol, ale i zrcátka. Domalování ještě zajistila cukrová poleva, často už barevná. A tak bylo zaděláno na kýč.
Perník jako lék na zažívání
K perníkářskému řemeslu patřilo i zacházení s vůněmi. Z cizokrajných koření se používala skořice, nové koření, kardamom, z domácích fenykl a anýz. Do těsta patřil také hřebíček a badyán. Domácí chuť a vůni propůjčoval perníkům výtažek z mateřídoušky, rozmarýnu, levandule, pelyňku, majoránky, routy i angeliky.
Čtěte také
Díky tomuto koření byl perník doporučován na zažívací potíže a prodával se i v lékárnách. Důležité bylo řádné zpracování a uležení těsta, ale i jeho výsledná podoba - zdobení.
Perník obsahuje koření, které svou energií rozproudí krev v žilách. V zimě nás prohřeje a navíc ochrání před viry a bakteriemi. Med má zase vysoký podíl nutričních hodnot. A sladká chuť, to je příjemný bonus. Není tedy až tak důležité, co je na povrchu perníku, ale co se skrývá uvnitř a co do jeho výroby vložil sám tvůrce. Tím se potvrzuje i půvabné úsloví: Medový perníček - do srdce chodníček.
Kráse českých paní celý svět se klaní…
Nejstarší středověké formy na perníky byly hliněné, pak od konce 15. století jsou nahrazovány dřevěnými formami s jednoduchým ornamentem.
Čtěte také
Bohatší zdobení přinesl vývoj v 17. a hlavně v 18. století. Součástí forem byly i rodové znaky, erby, kočáry, jezdci na koních i dámy v krinolínách. Vytvářeli je profesionální řezbáři a rytci.
Obliba perníku rostla, rozšířil se i do lidových vrstev, měl jednodušší dekor a motivy: srdce, ptactvo, rejtara, děťátko, rostliny. A ve všem byla symbolika. Přibývalo také nápisů láskyplných, obdivných i vlasteneckých. Později pak žel i barev a pouťovosti.
Podle etnografky Hany Macháčkové se ale zároveň stále k perníkářské tradici věrně vracíme. V naší rozhlasové Návštěvě tento trend reprezentují perníkářka Dana Holmanová a perníkář Aleš Vostřez. Ten navíc umně vyřezává další dřevěné formy z ovocného dřeva.
Věříme, že kdybychom v předvánočním čase nahlédli do vašich domácností, zklamaní určitě nebudeme. Prostá krása voňavých medových perníčků s bílým cukrovým zdobením žije a zdobí dál.
Související
-
Perník byl dřív peprník, kromě mnoha druhů koření se do něj přidával i pepř
Perník se objevoval už ve starém Egyptě, Řecku i Římě, a to ještě vypadal spíš jako medový chléb. Pak se do něj začal přidávat pepř a z původního peprníku máme dnes perník.
-
Jak správně uskladnit hrušky samozřejmě dobře ví Láďa Hruška. A přidal i recept na jablečný perník
V naší rozhlasové kavárně vítáme dobrého rádce Láďu Hrušku. Ne náhodou, víme o něm, že studoval v Hradci Králové, k městu má vřelý vztah a k nám do studia jezdí s radami.
-
Pardubický perník, který ovšem pochází z Hradce Králové
Vydáme se společně napříč Českou republikou a ochutnáme krajové speciality.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.