Insolvenční řízení a oddlužení. Kam a na koho se obrátit? Praktické rady od právníka Tomáše Součka

28. březen 2023

Tématem dnešní radioporadny jsou dluhy a insolvence. Dozvíte se konkrétní rady. Právník Mgr. Tomáš Souček z advokátní kanceláře ADKINS Legal, s.r.o. hovoří v naší radioporadně na téma: podmínky pro insolvenci a novela insolvenčního zákona.

Pojďme začít pojmem insolvence. To je situace lidí, kteří mají více dluhů, než jsou schopni poplatit. Kolik lidí se s takovou situací v současné době u nás potýká?
Insolvence znamená platební neschopnost, tedy neschopnost platit své závazky. V praxi to znamená, že se člověk nachází v tzv. úpadkovém stavu. Ten je definován tak, že existuje více věřitelů, to znamená minimálně dva. Musíte alespoň dvěma různým subjektům dlužit peníze.

Po novelizaci zákona platí, že si nemůže dlužník návrh na povolení oddlužení, kterým se zahajuje insolvenční řízení, podat k soudu sám.
Mgr. Tomáš Souček, právník

Potom dále, že ony závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a člověk je není schopen plnit. To znamená, že například již zastavil platby jejich podstatné části nebo je má po splatnosti už delší dobu, například déle než tři měsíce. Nebo případně jeho majetek, který vlastní, tak není možné jeho prodejem dosáhnout uspokojení těch splatných závazků.

Čtěte také

Ten problém je skutečně v České republice obrovský, protože podle statistik české Exekutorské komory máme přes 4 miliony exekucí a mnohačetných exekucí, což jsou lidé, kteří mají exekuce tři a více, tak těch je přes 450 000. Dokonce lidí, kteří mají přes 10 exekucí, je přes 166 000. A tito všichni by už dávno měli být v režimu oddlužení, ale nejsou.

Paradoxně meziročně počet lidí, kteří do procesu oddlužení vstupují, klesá a toto je určitě obrovský problém. Protože to potom přináší i negativní konsekvence pro stát a všechny ostatní daňové poplatníky. Častokrát pak tito lidé žijí v šedé ekonomice, zatajují své příjmy, pracují načerno, případně příjmy různě optimalizují tak, aby se jim nesráželo tolik a aby dosáhli snáze na různé sociální dávky.

Což potom bohužel má dopad i na nižší odvody, kteří tito lidé odvádí do systému například sociálního a zdravotního pojištění. Což určitě poznáme už v brzkých letech na tom, že tito lidé budou mít velmi nízké důchody, protože zkrátka do systému sociálního pojištění odvedli na odvodech mnohem nižší částky než lidé, kteří jsou běžně zaměstnaní. Tedy tento stav určitě není dobrý.

Při insolvenčním řízení je stanoven insolvenční správce, který se pak o nás stará a provede nás celým procesem?

Čtěte také

Insolvenčního správce dlužníkovi, který o oddlužení žádá, přiděluje soud. Ten insolvenční správce není nikdy předem znám, aby se zamezilo třeba nějaké podjatosti, že to bude například nějaký kamarád dlužníka nebo příbuzný. Tedy soud ho vybírá tzv. kolečkem. To znamená, máme několik set správců, kteří jsou postupně přidělovány každému dlužníkovi.

Potom má ten insolvenční správce má v rámci insolvenčního řízení několik povinností a úloh. Především zjišťuje, jestli onen dlužník například nevlastní nějaký majetek, který by se v rámci oddlužení dal zpeněžit. Existují určité výjimky, který majetek se nezpeněžuje, je to například majetek nepatrné hodnoty, potom dále majetek, který dlužník nezbytně potřebuje zachovat za účelem generování příjmů, aby mohl splácet splátkový kalendář oddlužení.

Čtěte také

Potom je to tzv. chráněné obydlí, to znamená, když obydlí, byt nebo dům dlužníka nepřesahuje hodnotu, která je určena prováděcím právním předpisem, tak se mu nezpeněží automaticky v oddlužení.

Další činností insolvenčního správce je kontrola, jestli dlužník nezatajuje nějaké příjmy, dále správce rozděluje ony získané prostředky mezi jednotlivé věřitele. Ať už z prodeje majetku nebo ze splátkového kalendáře. A v neposlední řadě insolvenční správce přezkoumává přihlášené pohledávky věřitelů.

Tedy správce hodnotí a zkoumá, jestli si věřitelé pohledávky přihlásili po právu, nebo například nenárokují nějaké nemravné smluvní úroky, pokuty nebo promlčené dluhy. Tolik asi ve zkratce k činnosti insolvenčního správce.

Nejdůležitější je vůbec o oddlužení požádat. Jakým způsobem to udělat, kam se obrátit?
Tady je potřeba říct, že po novelizaci Insolvenčního zákona platí, že dnes si nemůže dlužník návrh na povolení oddlužení, kterým se zahajuje insolvenční řízení, podat k soudu sám. Pokud tedy nemá vysokoškolské, právnické nebo ekonomické vzdělání, musí se obrátit na právního profesionál. Nejčastěji to jsou advokátní kanceláře, které zpracovávají zhruba 2/3 návrhů na povolení oddlužení.

Čtěte také

Potom tyto služby poskytují insolvenční správci, paradoxně i soudní exekutoři, notáři a potom tzv. akreditované osoby, což jsou neziskové organizace, které dostaly akreditaci Ministerstva spravedlnosti. Člověk se musí na některý z těchto subjektů obrátit, následně mu potom dodat určité podklady k tomu, aby návrh na povolení oddlužení mohl zpracovat.

Zejména to jsou podklady k příjmům za posledních 12 měsíců a k příjmům aktuálním, potom podklady, kterými je možné prokázat úpadek dlužníka. Že dlužník má více věřitelů, že má závazky po splatnosti. Tedy mohou to být například podklady od exekutorů, soudů, případně od těch věřitelů, upomínky.

A potom poskytuje případně další dokumenty, které zákon vyžaduje, například rozsudek o výživném, když dlužník má povinnost platit výživné. Právní profesionál potom následně podle těchto podkladů zhodnotí, jestli dlužník podmínky pro oddlužení splňuje a jestli je to pro něj vhodné.

Měl by ho samozřejmě informovat a případně upozornit na to, co to bude vše obnášet pro daného člověka, protože to samozřejmě není úplně procházka růžovým sadem. Následně sepíše pro dlužníka návrh na povolení oddlužení a podá ho za něj k místně příslušnému soudu, což jsou krajské soudy v místě bydliště dlužníka. Tím je insolvenční řízení u soudu zahájeno.

Celou právnickou oddlužovací radioporadnu s Mgr. Tomášem Součkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související