Hudební skladatel Jan Jirásek a výtvarnice Vladislava Mlada Jirásková hosty v rozhlasové kavárně

Našimi milými hosty jsou hudební skladatel Jan Jirásek a jeho žena, výtvarnice Vlaďka Jirásková. Nedá mi to, abych nezačala letošními osmdesátinami našeho rozhlasového studia. Honzo, jak vzpomínáš na své rozhlasové začátky? To nebylo tady v této budově, ale bylo to ve Vrchlického.
Vzpomínám to ně moc rád, musím se přiznat, protože pro mě to byl jeden ze zásadních životních zlomů. Přechod do rozhlasu.

Čtěte také

Jan Jirásek: Spolupráce s hradeckým rozhlasem byla pro mne odrazovým můstkem k filmové hudbě

Vzpomínám si, když jsem učil na tehdejší Lidové škole umění v Náchodě, že mi volal Radek Navara, což byl tehdejší šéf hudební redakce a nabídl mi místo hudebního redaktora.

Ono to tenkrát bylo vlastně hudební redaktor, hudební režisér a dramaturg. Byly to kumulované funkce. A pro mě to znamenalo strašně moc. A potom příchod do rádia, já jsem se tady strašně moc naučil. Jedním z mých rozhlasových učitelů byl, bohužel nedávno zesnulý, Pavel Krejčí, náš vzácný kamarád.

Na tu spolupráci s ním vzpomínám hrozně rád. My jsme ze začátku kolem sebe chodili tak trošičku jako po špičkách, já jsem k němu vzhlížel, protože Pavel už měl postavení v rozhlasové hierarchii rozhlasové. A on mi nabídl, jestli bych mu nenapsal hudbu pro rozhlasovou hru, což byl pro mě úplný sen.

Hudbu jsem napsal a vzpomínám si, když jsme to točili a šlo to dobře, povídali jsme si o tom, to jsme si ještě pořád vykali. A Pavel potom říkal, pane Jirásku, my bychom si mohli tykat. Tak já jsem hned šel s napřaženou rukou a on dodal, ale na to bychom si asi měli připít.

Čtěte také

Návštěva u skladatele Jana Jiráska: Chalupa je mé útočiště pro soustředění bez civilizačního hluku

Bral jsem to jako výzvu a šel jsem koupit láhev bílého vína, a to byl Bušek z Velhartic. Nebylo to úplně víno na vrcholu gastronomie. Takže jsme si potykali a potom, v budoucích letech, to víno bylo kolikrát předmětem špičkování a vtipkování, že si připijeme Buškem z Velhartic.

Zažil jsem tady strašně krásné věci při té spolupráci, protože Pavel byl kreativní a nechal mě dělat to, co jsem chtěl. Vzpomínám si, to bylo ve staré budově ve Vrchlického ulici, ještě jsme pracovali na starých magnetofonech, na štúdrech, dnes je to vše digitalizované.

A technici nebo zvukaři, Jirka Václavíček, Slávek Kubík a další, tam sestěhovávali ty magnetofony, protože na každém byly jen dvě stopy a já jsem potřeboval smíchat třeba 10 stop dohromady. Takže oni tam přitáhli obrovské a těžké magnetofony do režie, kde pak už nebylo k hnutí. Ale my jsme tak pracovali. Třeba i přes noc do půl páté do rána.

Lada Klokočníková, Vladislava Mlada Jirásková a Jan Jirásek v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s hudebním skladatelem Janem Jiráskem a výtvarnicí Vladislavou Mladou Jiráskovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.