Spisovatelka Zuzana Maléřová & dcera, zpěvačka Alžběta Mrva Bohdanová. A jejich velké Severské snění

Dámy, víte, po kolika letech jste u nás v rozhlasové kavárně? Osm let jste tady nebyly. Takže první otázka je jasná, co za ty roky zásadního ve vašem životě změnilo?
Zuzana Maléřová: Dá se říct, že nám vstoupilo do života severské snění, protože zhruba takovou dobu trvalo procestovat všechny kouty a krásy Skandinávie. A napsat o tom knížku, která má 400 stran. Je to takové mapování mé inspirace.

Čtěte také

Zpěvačka Alžběta Bohdanová a spisovatelka Zuzana Maléřová. Nikdy neznáme konec příběhu

Alžběta Mrva Bohdanová: U mne se za těch pár let také mnoho změnilo, z osobního hlediska. Vdala jsem se a teď s manželem čekáme první přírůstek do rodiny. A z pracovního hlediska byly nejrůznější divadelní role. Odskočila jsem si hostovat do Jihlavy, ve Viole v Praze jsem hrála monodrama Hřebce grošáka a vzniklo za tu dobu i mé nové, druhé cédéčko Pátá planeta.

Zuzana Maléřová: Abyste věděli, že sever není odtržen ani od našich privátních záležitostí. Tak například o ruku dceru požádal pan architekt Mrva na cestě severem. A je to také v knize. Všechno souvisí se vším a ty zásadní i soukromé okamžiky života, které se týkají naší rodiny, jsou v Severském snění a jakoby rámovaly naše příběhy, potkávání, sbližování a poznávání.

Knížka Severské snění má podtitul mé soukromé hygge. To znamená něco jako my bychom řekli bezpečný, příjemný či útulný pocit ze života, prožívání maličkostí. Ale Skandinávci to neříkají, oni to nepojmenovávají, pro ně je to princip života.

Musím říci, že jsem sever opravdu projela celý. Původně to mělo být jen Dánsko. To vzniklo tím, že v Dánsku začal syn studovat a já jsem tam najednou získala druhý domov. Místo, kam se vracím a které mě okouzlilo. Pak jsem si vzpomněla, že můj první dotek se severem byl už před 35 lety ve Švédsku.

A pamatuji si, jak už tenkrát jsem tu zemi opouštěla se steskem. Ale tohle byl jiný pocit, to bylo jiné, než když se vracím odjinud. Tak jsem si řekla, udělám celou Skandinávii, což znamenalo ještě Norsko a Švédsko. Pak jsem si řekla, udělám celý sever, takže se přidal Island a Finsko.

Čtěte také

Spisovatelka a publicistka Zuzana Maléřová. Nosí na řetízku raději houslový klíč, nebo křížek?

Ovšem pak jsem si říkala, musím udělat i autonomní oblasti, které patří k těm královstvím a zemím. Tak jsem podstoupila další cesty po Faerských ostrovech, Grónsku a Oaklandských ostrovech. Když to takto řeknu, tak to zní velmi dobrodružně nebo dokonce nebezpečně, ale vůbec to tak není.

Já jsem opravdu putovala všude tam, kde žijí lidé a zvířata, kvetou květiny, byť občas arktické. A je tam naopak velmi bezpečno a vlídno. I když to vlídno musíme dávat do kontrastu, protože ty země jsou plné kontrastů. Buď je tam neuvěřitelné světlo, které nikdy nezapadá, nebo tma, kdy slunce téměř nevyjde.

Ale pro mě byl třeba mnohem fascinující i únavnější pocit, že tam nežiji a nejsem schopná odpočívat. Když bylo 24 hodin denní světlo, tak jsem prostě jela 24 hodin. Zapomněla jsem, jak vypadá tma.

Lada Klokočníková, Zuzana Maléřová a Alžběta Mrva Bohdanová v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kdežto v zimě, když Slunce vyjde třeba až v 11 hodin dopoledne a má teoreticky zapadat v půl jedné odpoledne, ale všude je bílý sníh, a to nízké, nádherné fialkové slunce než zapadne, se odráží, tak najednou je půl čtvrté odpoledne a vám nepřijde ten rozdíl tak veliký, protože všude jsou ohně a světla.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové se spisovatelkou a moderátorkou Zuzanou Maléřovou a její dcerou, zpěvačkou a herečkou Alžbětou Mrva Bohdanovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.