Hradecké minuty! Věž Kropáčka

Čtěte také

Procházka časem v Muzeu východních Čech. S virtuální realitou se podíváte na zaniklá místa Hradce

Ten vyhlásil nepřátelství Starému Městu pražskému a následně i jeho spojencům, mezi něž patřil Hradec Králové. V roce 1508 se dokonce jeden z Jiříkových spojenců - Halama z Běchar - pokusil Hradec vypálit, kdy si s Hradeckými touto cestou chtěl vyřídit účty. Byl však chycen a předán do Prahy, kde byl demonstrativně popraven, aby šlechta na oko dokázala, že s násilím nesouhlasí.

Stavba kampanily šla tedy v těchto bouřlivých časech stranou a nashromážděné peníze byly využity na výstavbu jiné věže, nazývané podle majitele pozemku Kropáčka. Ta byla vystavěna v letech 1509-1516 a sloužila jako vězení pro šlechtice. Nebylo totiž možné, aby byli šlechtici vězněni společně s městským obyvatelstvem.

Město využilo stavbu Kropáčky i jako demonstraci síly, kdy do okolí pomyslně vysílalo signál, že je připraveno jakéhokoli provinilce zajmout. Hold to bylo období slabé vlády Vladislava Jagellonského, který v Čechách ani moc nepobýval.

Věž Kropáčka v Hradci Králové, před rokem 1906|foto:Sbírka Muzea východních Čech

V době výstavby hradecké pevnosti ve druhé polovině 18. století změnila věž svou podobu a účel využití, kdy fungovala mj. jako rezervoár na vodu a skladiště. Nešťastná formulace v dějinách hradeckého historika Františka Švendy, který o ní hovořil jako o vodní věži, způsobila, že si historici dlouho mysleli, že měl Hradec jako naše jediné město dvě vodní věže.

Skutečně neměl. Vystavěl si pouze jednu, které budeme věnovat pozornost příště.

Věž Kropáčka stála za dnešním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, v horní části Gočárova schodiště. Pro svůj zchátralý stav byla na počátku 20. století zbořena. Dnes na její existenci upomíná jen informační tabule.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.