Hradecké minuty! Tajemství stavby Bílé věže
Milí posluchači, při našem posledním putování hradeckou minulostí jsme začali poodkrývat tajemství obklopující dva významné symboly hradecké historie: zvon Augustin a Bílou věž.
A je to vskutku detektivní zápletka, neboť už na přelomu 18. a 19. století se podivoval hradecký historik František Švenda, že Hradečtí snad schválně nezachovali prameny týkající se výstavby věže. Událo se snad kolem budování kampanily něco zvláštního?
Čtěte také
Už víme, že Hradečtí chtěli zvonici stavět na počátku 16. století. Záměr oživili ve druhé polovině 16. století. Pokoušeli se totiž znovuvybudovat své městské panství, o které přišli po protihabsburském odboji v roce 1547 a které obnovili v následujících letech jen zčásti.
Z toho mála, co víme, se zdá, že se Hradečtí dozvěděli o prodeji jedno z východočeských panství, snad rychnovského. Protože pozemkový majetek byl pro jejich obecní pokladnu klíčovým zdrojem příjmů, intenzivně shromažďovali peníze na jeho koupi. Věděli, že investice se jim časem vrátí.
O jejich záměru se však zřejmě dozvěděl Maxmilián Druhý, který požadoval, aby mu peníze půjčili, jak bývalo tehdy zvykem a jak se to dělo nejednou i Hradeckým. Ti tedy urychleně změnili plány a prohlašovali, že peníze mají na výstavbu zvonice. Někdy koncem května roku 1574 se představitelé města usnesli, že bude postavena kamenná věž, a už 7. června byla stavba započata! Vskutku rekordní počin!
Čtěte také
Letopočet 1574 je i uveden na ostění nad vstupními dveřmi objektu. Stavitelem věže se stal Ital Burian Vlach, usazený v Hradci. Finanční potíže, které provázela dostavba věže, jak jsme si popisovali v minulém dílu, ale nepochybně i opakované královy finanční požadavky, aby mu město půjčilo peníze, lze dát do souvislosti s hradeckou žádostí o udělení privilegia na koňské trhy.
V roce 1579 proto Rudolf II. povolil Hradeckým pravidelné konání šesti koňských trhů a výběr cla z příchozích i odchozích koní na trh. I to byl velmi dobrý tah, který městu prospěl. Nebyla to náhoda: v době výstavby kampanily byl primasem města Martin Cejp z Peclinovce, muž s velkou autoritou, jemuž věnujeme některý z dalších dílů Hradeckých minut.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

