Hrad Vízmburk vstal po staletích „z mrtvých“. A chystá aplikaci, která vás zavede až do středověku
Máme pro vás tip na výlet za poznáním! Navštívíme spolu české Pompeje, tedy hrad Vízmburk, který se na několik staletí doslova ztratil v zemi nad údolím Úpy v Havlovicích. Až přišli na přelomu 70. a 80. let minulého století archeologové, kteří ho doslova vykopali ze země, udělali z něj velké turistické lákadlo a vtiskli mu novou tvář.
Jedním z těch, kteří stáli u obovy hradu, je Jaroslav Balcar. Kvůli Vízmburku dokonce před lety zastavil i svůj dům. Jak to dopadlo, máte kde bydlet?
Ano, všechno funguje, vše se zvládlo, takže je to v pořádku.
Jak to bylo s tím vaším domem? Na co jste tenkrát potřebovali velké peníze?
V roce 2019 jsme získali velké finanční prostředky z evropských dotací, a protože jsme museli onu dotaci předfinancovat, tak jsme si museli půjčit peníze u banky. Ta sice ochotně peníze půjčila, ale samozřejmě vždy za to něco chce. Jiná cesta nebyla, než že jsem do toho musel vložit svůj dům.
Zpevnily se zdi, byla vytvořena kovová konstrukce s dřevěným zastřešením, vznikly různé expozice. A máme i mučírnu.
Jaroslav Balcar, Sdružení pro Vízmburk
Všechny peníze jste potřebovali na to, abyste vtiskli Vízmburku novou tvář, viďte?
Ano. Hrad byl zastřešen pouze ocelovým lešením a my jsme vytvořili projekt, který nejen památku zachránil, ale zároveň ji zastřešil a vtiskl jí turistickou tvář.
Je pravda, že lidé, kteří byli na Vízmburku před mnoha lety, a přijedou tam nyní, tak to místo možná ani nepoznají. Je tam všechno úplně jinak.
Máme úžasné ohlasy. Protože jsou opravdu pamětníci, kteří tam byli naposledy před 30 lety, dnes přijedou a jsou ohromeni tím, co se z hradu dokázalo vytěžit, zachránit a zpřístupnit.Čtěte také
Vy jste založili Sdružení pro Vízmburk s tím cílem, že chcete těm českým Pompejím vtisknout postupně novou tvář?
Sdružení bylo založeno v roce 2002 kolegou a kamarádem, předsedou Honzou Košťálem. Nejdříve jsme měli za cíl shromáždit archeologické nálezy, které tam byly v 70. letech nalezeny. Což je nějakých 150 banánových krabic různých keramických, kovových a dalších nálezů. A já jsem se spolu s partou lidí v okolí Havlovic, do toho sdružení implantoval v roce 2008. Zajímá nás samozřejmě osud toho hradu, takže od toho roku 2008 se na tom snažíme pracovat.
Na Vízmburku je krásná nová, netradiční a výjimečná střecha, protože zdi a celý hrad byl deštěm a povětrnostními vlivy poškozován. Co ještě se tam vybudovalo?
Zpevnily se veškeré zdi, pospárovaly se, aby nedocházelo k drolení. Dále tam byla vytvořena taková kovová konstrukce s dřevěným zastřešením, potom různé expozice z dob, kdy byl hrad ještě vykopáván. Částečně je expozice věnována archeologii, oněm 70. letům, a potom těm rokům, které jsme hradu věnovali my. A samozřejmě máme tam mučírnu, to je lákadlo pro děti.
Ovšem střecha byla zásadní, protože ochrání zdi. A pak můžete budovat expozice.
Vytvořili jsme například hodovní místnost, tam jsou stoly plné jídla, které konzumovali ve středověku, skleněné a kovové nádobí. Dále tam jsou figuríny z tehdejšího běžného života, zpřístupnili jsme i sklepy, kde jsou informace o tom, jak byl hrad založen Tasem z Vízmburka, dále potom zbořen v době, kdy měl hrad v majetku Jiří z Dubé. A postupně se snažíme doplňovat další drobnosti, které by hrad oživily.
Máme novinku hlavně pro školní skupiny či tábory, a to je možnost přespání na hradě. Třeba potkáte naši bílou paní.
Jaroslav Balcar, Sdružení pro Vízmburk
Pojďme připomenout, proč byl vlastně hrad postaven?
V 2. polovině 13. století byl hrad postaven Tasem z Vízmburka. To byl člověk, který měl ve správě panství v Klodsku, dále potom Pomořansko, Krakovsko a Sandoměřsko, tedy sever tehdejšího českého království. Poprvé je hrad zmiňován v roce 1279.
A jak došlo k tomu, že potom na několik staletí Vízmburk zmizel v zemi?
Když přeskočíme období zhruba 200 let a dostaneme se do roku 1447, tak hrad byl v majetku Jiřího z Dubé. A tenkrát po husitských válkách docházelo k tomu, že pohusitská česká šlechta vyrážela do celkem bohatého Slezska vykrádat katolické kostely a města. A naopak Slezané se pak přicházeli mstít do Čech, vraždili civilní obyvatelstvo. Tak bylo rozhodnuto, že hrady v tom pohraničí, budou prodány slezské šlechtě a pobořeny.
Čtěte také
Jaká je letošní sezóna? Přijelo se k vám podívat hodně lidí?
Sezóna je slušná, každý rok stoupá počet návštěvníků. Jsme za to rádi, snažíme se pro turisty udělat různé drobné úpravy, změny a atrakce. Letos jsme na jaře opravili západní parkánovou hradbu, která je takřka dokončená. Dále jsme připravili zastřešené posezení, zhruba 50 lidí se tam vejde. A připravili jsme pro děti interaktivní hry, takové pexeso a další dřevěné věci. A máme také novinku hlavně pro školní skupiny či tábory, a to je možnost přespání na hradě. Už jsme tam měli asi 8 nebo 10 takových skupinek. Teď chystáme takovou zajímavost, aplikaci do mobilních telefonů.
V čem bude ta aplikace unikátní?
Návštěvník, který si stáhne aplikaci, může být třeba v Praze, nahraje si základní údaje a ukázky toho, jak to u nás vypadá, aby ho to přilákalo k návštěvě. A když přijde na samotný hrad, tak se mu otevřou možnosti virtuálních prohlídek současného stavu v době, kdy hrad zanikl, to znamená v onom roce 1447. Dále tam budou hrané scénky a videa, takže se najednou dostane do období středověku a může se doslova procházet mezi tehdejšími lidmi.
Prázdniny sice pomalu končí, ale vás čekají ještě v září a říjnu minimálně dvě velké akce.
V září máme otevřeno každý den, takže i pro školy a nějaké skupinky je to lákadlo. A na 16. září chystáme Vízmburské slavnosti, kde bude středověká hudba, rytířské souboje a ležení, kat také bude na hradě. A 14. října máme potom Řemeslné trhy, to je zase zajímavost hlavně pro ženy, které si tam jistě něco krásné vyberou.
Potkal jste už vízmburské strašidlo?
Strašidlo jsme tam měli asi před 14 lety, byla to vízmburská bílá paní. Jinak strašidel tam máme spoustu, protože začátkem července každoročně pořádáme strašidelný večer, kde je třeba i bezhlavý rytíř.
Tak se přijeďte na Vízmburk podívat. Všechny vás zve Jaroslav Balcar ze Sdružení pro Vízmburk. Moc děkuji za zajímavé povídání.
Související
-
Vízmburk zdobí po několika desítkách let nová střecha. Celý hrad tím získal úplně jinou dimenzi
Zřícenina hradu Vízmburk na Trutnovsku je pod střechou. A nejen to, stavební práce spojené se zakonzervováním zdí a obnovením části hradu, jsou také téměř hotové.
-
Odhadem 400 tun kamene už prošlo rukama řemeslníků při obnově hradu Vízmburk na Trutnovsku
Pokračuje oprava zříceniny hradu Vízmburk v Havlovicích na Trutnovsku. Po obnově sklepů a obvodových zdí bude na řadě nové zastřešení a vybudování vyhlídky.
-
„České Pompeje“. Nad řekou Úpou u Havlovic stál už ve 13. století hrad z bílého kamene - Vízmburk
Z hradu Vízmburka nedaleko Úpice na Trutnivsku zbyly pouhé zříceniny, přesto nic neztratil na své atmosféře a podivuhodném příběhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
