Korfbal je úžasná společná hra holek a kluků. Fake basketbal bez driblinku, smějí se korfbalistky

Nejdříve gratulace k čerstvému ocenění, Kláro, čekala jste to?
Klára Nováková: Moc děkuji. A popravdě řečeno, nečekala jsem to. Na poslední chvíli jsem zjistila od své trenérky, že jsem nominovaná na tohle ocenění, a pak mi přišel e-mail s tím, že jsem byla vybraná. Takže do poslední chvíle jsem to nevěděla. Ale radost mám velikou.

Korfbal vznikl v Holandsku při hodině tělocviku. Jeden učitel chtěl, aby holky mohly hrát dohromady s kluky. A vymyslel hru pro všechny.
Klára Nováková, korfbalistka, držitelka ocenění Talent Náchoda

Pojďme trošku představit váš sport, tedy korfbal. Jak byste ho popsaly?
Denisa Kolářová: Úplně jednoduše, korfbal je míčový kolektivní sport a hlavní, co já na něm ráda vyzdvihuji, je, že jej hrají holky a kluci dohromady. Tedy je to kolektivní smíšený sport, jde tam souhra holky - kluci, takže si ho pojďte všichni zkusit.

Tedy genderově vyvážený sport.
Denisa Kolářová: V dnešní době je gender všude velké téma.

Čtěte také

Naděje hradeckého sportu, krasobruslařka Tereza Vorlíčková, trénuje na kolečkových bruslích v garáži

Je to ovšem také kontaktní sport. Tak nemáte Kláro trošku obavy z toho, že narazíte do muže?
Klára Nováková: Korfbal je prezentovaný jako bezkontaktní sport, ale kontakty tam určitě jsou, ovšem pravidla to dobře regulují. Holky mohou bránit jen holky a kluci zase také pouze navzájem. Tím by měl být nějaký nebezpečnější kontakt omezen.

Co je cílem v této hře?
Denisa Kolářová: Cílem je vstřelit koš. Máme 3,5 metru vysoké koše, takže ještě o půl metru vyšší než jsou basketbalové, samozřejmě u dětských kategorií jsou koše nižší. A hráči se snaží vstřelit koš, který je umístěn ve dvou třetinách na každé polovině hřiště. Takže můžeme hrát kolem koše a střílíme ze všech stran.

8 fotografií

To je rozdíl oproti basketbalu, se kterým ale má asi korfbal mnoho společného, ne?
Denisa Kolářová: Má to hodně společného. Ale my nemáme driblink, nemůžeme běhat s balonem, v momentě, kdy hráč má balon, tak si pouze může nakročit kolem osy své nohy a nahrává. A máme bráněnou střelu. Tedy v pozici, kdy hráč brání druhého, kluk kluka nebo holka holku, tak by se nemělo střílet na koš. V momentě, když se vystřelí, tak je to bráněná střela. To jsou takové hlavní rozdíly oproti basketbalu. My korfbalu říkáme fake basketbal. To je takový náš joke.

Ráda hráče podporuji a vedu, ale na jejich úspěchu mám jen částečnou zásluhu. Jako trenérka talent rozvíjím, ale dát ho nikdy nikomu nemůžu.
Denisa Kolářová, trenérka a korfbalistka

Kdy vlastně korfbal vznikl?
Klára Nováková: Vznikl v Holandsku v minulém století při hodině tělocviku jednoho učitele, který právě chtěl, aby holky mohly hrát dohromady s kluky. Nechtěl, aby holky musely hrát fotbal, který se spíše taková mužská záležitost, a kluci, aby zase nemuseli hrát třeba přehazovanou. Tak vymyslel vyrovnanou hru pro všechny. A u nás v Náchodě máme dost nadějných hráčů.
Denisa Kolářová: Právě v kategorii mladších žáků jsme na tom hodně dobře, ti získali třetí místo v republice. A naši starší žáci hráli druhou ligu a tam obsadili druhé místo. Takže úspěchy máme.

Čtěte také

Od čtyř let jezdí Jakub Novotný autokros, v devatenácti je mistr Evropy: Obhajovat bude ještě těžší

Kláro, jak dlouho už korfbal hrajete? A co vám to přineslo? Podívala jste se do světa?
Klára Nováková: Já už ho hraji hodně let. I do světa jsem se s korfbalem podívala, minulý rok jsem byla na mistrovství světa na Tchaj-wanu a dva roky zpátky na světových hrách v Americe.

Dá se tímto sportem uživit jako vrcholový sportovec?
Klára Nováková: U nás v České republice ne, ale v Holandsku, které je kolébkou korfbalu, jsou profesionální placení hráči.

Vy teď studujete na vysoké škole?
Klára Nováková: Ano, jsem studentka vysoké školy v Liberci, studuji zdravotnického záchranáře.

S korfbalem jsem se podívala do světa. Loni jsem byla na mistrovství světa na Tchaj-wanu a dva roky zpátky na světových hrách v Americe.
Klára Nováková, korfbalistka, držitelka ocenění Talent Náchoda

Jste čerstvou držitelkou ocenění Talent Náchoda. Zásluhu na tom má jistě i trenérka, reprezentantka Denisa Kolářová.
Klára Nováková: Určitě. ale je to nejen díky trenérce, samozřejmě také i díky celému týmu, se kterým hraji nebo jsem hrála.

Je Denisa přísná trenérka?
Klára Nováková: Přísná je na palubovce a mimo palubovku je to kamarádka.

Čtěte také

Natálka se narodila do lyžařské kolébky. Pod vedením mamky teď získala tři zlata na dětské olympiádě

Deniso, vy talenty nejen při tréninku objevujete, ale věnujete se korfbalu stále také aktivně.
Denisa Kolářová: Letos už budu končit 21. sezónu, takže se kupu let opravdu korfbalu věnuji. A Klárka je takovou mojí pýchou a hrdostí. Jsem na ni nesmírně pyšná, ale vše je to samozřejmě také o její píli. Já můžu jako trenérka talent rozvíjet, ale nikdy ho nikomu nedám. Ráda všechny hráče podporuji a vedu je nějakým směrem, ale na jejich úspěchu mám jen částečnou zásluhu, ta větší část je vždy na nich samotných.

Proč jste si vybrala právě korfbal?
Denisa Kolářová: Na základní škole se tenkrát před lety dělal nábor dětí na korfbal a já byla v první třídě, moje mamka tam učí. Tak jsem šla na korfbal, ale byla jsem takové trochu nešikovné dítě, a sama paní Pavlovičová si z toho teď dělá srandu, že tenkrát říkala, tak tahleta nám tady asi nebude moc platná.

Jsem týmový hráč. Dělala jsem chvíli korfbal spolu s atletikou, ale pak jsem si vybrala korfbal právě kvůli týmu. Kolektiv je pro mě nejvíc.
Denisa Kolářová, trenérka a korfbalistka

Ve sportu vidíte možnost růstu, změny, vývoje, což může být přitažlivé. Vy to tak máte i ve své profesi, které se věnujete.
Denisa Kolářová: Určitě. Já jsem týmový hráč a nikdy jsem nejela na sólo výsledky. Dělala jsem chvíli korfbal spolu s atletikou, a když jsem se potom měla rozhodnout, čemu dát přednost a dělat na té nejvyšší úrovni, tak jsem si vybrala korfbal právě kvůli tomu týmu. Protože kolektiv je pro mě to nejvíc.

Denisa Kolářová v laboratoři|foto:Radek Plžík - archiv Denisy Kolářové

Jste vědkyně, tam je týmová práce a spolupráce důležitá. Jako chemička jste v excelentním týmu profesora Michala Holčapka. Čemu se tam věnujete konkrétně?
Denisa Kolářová: Děláme hmotnostní spektrometrii, přímo se zaměřujeme na lipidy, laicky řečeno tuky, i když to není úplně správný výraz.

Čtěte také

Zapamatujte si jméno Ilona Plecháčová. Obrovská naděje českého biatlonu: Bez bolesti není úspěchu

A u nás je hlavní výzkum zaměřený na detekci rakovin, momentálně zejména rakoviny slinivky břišní, což je velice závažné onemocnění. Vyvíjíme metody, abychom mohli z kapky krve co nejrychleji detekovat, zda tam rakovina je. Na tom teď pracuji a já opravdu tam vidím ono spojení. Správný kolektiv je důležitý jak ve vědě, tak ve sportu.

Jak se s takovou prací dá skloubit vrcholový sport?
Denisa Kolářová: Občas je to neuvěřitelné, časově náročné, ale samozřejmě, když si to člověk umí zorganizovat, tak se to dá.

Jaké jsou vaše cíle, Kláro? Dokončit vysokou školu a co dál?
Klára Nováková: Já jsem takový velký neplánovač. Ale určitě je teď přede mnou úspěšně ukončit vysokou školu a nadále bych chtěla pokračovat ve svém oboru zdravotnického záchranářství. Takže jezdit třeba se záchrankou.

Klára Nováková, Pavla Kindernayová a Denisa Kolářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká skvělá korfbalistka Klára Nováková, která byla i se svou trenérkou Denisou Kolářovou hostem Českého rozhlasu Hradec Králové. Držím palce, aby se vám všechny vaše plány a sny naplnily.