Hasič a muzikant každým coulem Augustin Kraus: Fungovat musí vždy celá parta, u požárníků i v kapele

8 fotografií

Co jste říkal na to, že o vás natočili dokument a zařadili mezi významné osobnosti Trutnova?
Nebyl jsem vůbec schopen přijmout, že si takovou poctu zasloužím. Protože slavné osobnosti, které jsou na tom seznamu přede mnou, to jsou skutečné osobnosti města. Já jsem jen obyčejný hasič a vedoucí hudby z Trutnova. Takže jsem byl velice překvapený.

Hasičina obsahuje hlubokou myšlenku, a tou je práce pro lidi. To je nádhera. Na to nejraději vzpomínám. Spolehnutí jednoho na druhého.
Augustin Kraus, hasič a muzikant

Profesně jste celý život prožil u hasičů, v roce 1976 jste se stal velitelem Okresního veřejného požárního útvaru Trutnov, jaká byla ta cesta mezi hasiče?
Mezi hasiči jsem se ocitl hned po vojně. Před vojnou jsem pracoval v Jutě v Úpici, ale pak už jsem se tam vrátit nechtěl. Dal jsem si žádost na odbor pracovních sil ONV, a tehdejší náčelník na odboru pracovních sil si vytáhl mě. Takže jsem v říjnu 1972 nastoupil na ONV na odbor okresní inspekce požární ochrany, kde jsem byl čtyři roky před oním velitelováním. Tak jsem se dostal do rodiny hasičů.

Čtěte také

Dlouholetá hasičská tradice. Ve Žďáru nad Metují otevřou úžasné Muzeum historické požární techniky

Maturita na střední průmyslovce v Náchodě pro tuhle činnost byla předpokladem, ovšem odborný vzdělání muselo být hasičské. Tak jsem musel znovu do školy, na dva roky na dálkové studium střední školy ve Frýdku-Místku. A když už jsem potom byl ve funkci velitele, tak byla nutná vysoká škola. Takže jsem se v roce 1988, 18 roků po maturitě, přihlásil na vysokou školu a musel jsem si při zaměstnání dodělat vzdělání na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Takže jste jezdil každý víkend do školy.
Každý víkend do školy střídavě do Prahy a do Ostravy. Tenkrát nás v roce 1988 začínalo v prvním ročníku 120 uchazečů, a když jsme v pátém ročníku končili vysokou školu, tak nás tam zůstalo 13.

Na co nejradši vzpomínáte ze svého profesního života?
Nejraději na práci s lidmi, dobrý kolektiv a zázemí. Je to radost, pomáhat lidem. Hasičina obsahuje ohromně hlubokou myšlenku, a tou je práce pro lidi. To je nádhera. Na to nejraději vzpomínám. Spolehnutí jednoho na druhého. Tam prostě musí fungovat celá parta. Když jde jeden dopředu, musí druhý jít s ním a jistit ho. Prostě musí fungovat celá parta, to je důležité. V hasičské službě se musí spolehnout jeden na druhého.

Augustin Kraus - oceněný velitel hasičů a vedoucí trutnovského dechového orchestru Krakonoška|foto:archiv Augustina Krause

Pojďme teď za muzikou. Protože kapela, to musí být také správná muzikantská parta. Jak jste se dostal k trumpetě?
Až v páté třídě, protože můj o pět let starší bratr nastoupil do učení do Malých Svatoňovic na zedníka, kde působil jeden velice dobrý muzikant, který ty kluky hned podchytil. Takže bratr si přinesl domů trumpetu a mně se to moc líbilo. Tak jsem říkal, že chci také na něco hrát. Dali mne do hudební školy a začal jsem se učit hrát na křídlovku. Od páté do deváté třídy základní školy jsem chodil do ZUŠky v Úpici, kde jsem se učil na trubku hrát.

V roce 1977 jsem nastoupil do Krakonošky, v roce 1991 jsem se stal organizačním vedoucím a od té doby to už 30 let takto pokračuje.
Augustin Kraus, hasič a muzikant

A první kapela?
V té deváté třídě už si pan kapelník Jarý tenkrát některé dobrý kluky vytáhl a říkal, budeš chodit k nám do velké, úpické kapely. Sedni si tady k tomu muzikantovi, čti s ním noty, dívej se, a když ti to půjde, tak to s ním hraj. Mně to šlo, takže jsem od devátý třídy už pak hrál ve velkém dechovém orchestru města Úpice. Tam jsem začínal, to byly začátky. Hrál jsem s nimi do roku 1977, kdy jsem se oženil a odstěhoval se do Trutnova. Od té doby se tam vystřídali kapelníci a Zdeněk Möglich to pak převzal a městskou úpickou hudbu oživil do dnešní podoby.

Čtěte také

Dechový orchestr města Hradce Králové staví na kamarádství a lásce k muzice. Vztahy na celý život

A co Krakonoška?
Krakonoška vznikla v roce 1956 jako dechová hudba. Když jsem do ní nastoupil v roce 1977, tak už měla dvacetiletou historii a byla na velmi dobré úrovni. A od té doby tam funguji. Zažili jsme i několik zahraničních zájezdů a vystoupení v Polsku, Německu a na Slovensku.

Vy jste to také v Krakonošce dotáhl z trumpetisty až na kapelníka, na vedoucího kapely.
Ne, kapelník jsem nebyl. Ale v roce 1991 náš tehdejší dirigent, kapelník a vedoucí orchestru byla pořád jedna a ta samá osoba. Chtěli jsme to rozdělit, aby se kapelník mohl věnovat hudbě a hudebnímu vyžití a někdo jiný organizoval činnost kapely. Takže jsem se stal v roce 1991 organizačním vedoucím Krakonošky a od té doby to už 30 let takto pokračuje.

Co ještě máte rád kromě muziky a bývalého vašeho celoživotního hasičského povolání?
Mám ještě několik jiných koníčků. Zabývám se třeba rybařinou, na Rozkoši mám karavan, celé léto trávím tam. Doma mám motorku, silnou třináctistovku, takže přes léto jezdím i na chopperu a užívám si svobodu. Hrajeme s kamarády i organizovaně mariáš, pořádáme pro trutnovské kuželkáře turnaje, už budeme mít teď devátý ročník. A po ukončení služby hasiče z povolání jsem vyměnil uniformu za dobrovolného hasiče, takže ještě funguji jako dobrovolný hasič.

Augustin Kraus a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jsem moc rád, že jsme vás mohli posluchačům dnes představit. Hasič, muzikant, vášnivý rybář i motorkář Augustin Kraus z Trutnova byl dnes naším hostem.