František Zachoval: Kniha o Galerii moderního umění bude i jistým návodem, jak vnímat současný kumšt
Nejen divadla, koncertní sály nebo sportovní arény během tohoto roku osiřely. Ale také výstavní síně a galerie, což je pro ně určitě velmi složité a znamená to i nemalé finanční ztráty. Na vše se zeptáme ředitele Galerie moderního umění v Hradci Králové Františka Zachovala.
Jak se máte?
Mám dovolenou, užívám si vánočních svátků.
MgA. František Zachoval
Pochází ze Šumperka, je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze. V letech 2006 - 2014 působil v Akademii výtvarných umění v Praze jako vedoucí Digitální laboratoře, kde spoluzaložil audiovizuální archiv k výtvarnému umění Artyčok TV. Následně se stal ředitelem Českého centra v Bukurešti. Od 1. dubna 2019 je ředitelem Galerie moderního umění v Hradci Králové.
Ale jinak předpokládám, že normálně chodíte do zaměstnání i když je galerie uzavřena.
Část pracovníků naší galerie nechodí do práce, protože skutečně čerpáme dovolenou. I když se to nezdá, tak jsme i přes koronavirus a pandemii byli celý rok v práci a realizovali různé věci, které třeba nesouvisely přímo s výstavní činností, ale vytvářeli jsme doprovodné programy.
Během druhé vlny pandemie jsme využili čas a vyměnili kompletně druhé a třetí patro budovy galerie do nových expozic.
MgA. František Zachoval, ředitel Galerie moderního umění, Hradec Králové
Dá se tento čas také využít například k opravám či malování? I když budova Galerie moderního umění v Hradci Králové je po rekonstrukci.
Celá budova byla rekonstruovaná před čtyřmi lety, otevřela se na podzim 2016 a od té doby se tam čile vystavuje. Byla také zprovozněna nová expozice, kterou jsme letos obměnili. To znamená, že jsme během druhé vlny využili čas a vyměnili kompletně druhé a třetí patro do nových expozic. Konkrétně je to expozice dvacátého století, která se jmenuje Minulé století - 20 osobností, a třetí patro je věnováno současnému umění pod názvem Posledních 50 let.
Čtěte také
Takže jste prostory nějak upravovali?
To s tím samozřejmě souvisí, s těmi obměnami. Došlo k výrazné architektonické změně prostor, takže jsme přilepili výstavní fundus k současným stěnám a ty stěny jsme také malovali a opravovali.
Divadla nebo hudebníci využili internet a online vysílání. Nevím, jestli něco takového bylo možné i u vás?
Dá se to využít, ale podle mě to je slepá ulička. Všichni jsme se snažili v první vlně pandemie být online a ukazovat, co děláme. Ale byla to spíš taková psychologická hra, že kultura žije. V druhé vlně jsme zjistili, že to je naprosto vyčerpávající, protože děláme denní práci od rána do večera a ještě se věnujeme internetu, což je neudržitelné. K tomu máme děti na domácí výuce, takže to je vlastně absurdní moment. Tak jsme se online prostředí v druhé vlně vůbec nevěnovali.
Věnovali jsme se naší badatelské činnosti, připravovali jsme několik publikací k oněm novým expozicím. A připravujeme další knihu, která se jmenuje Galerie moderního (č)umění. Je to kniha o naší galerii, ale i obecný návod, co to vlastně znamená galerie, jak galerií procházet, co galerie vykonává, jaké profese tam najdeme a tak dále.
Sídlíte v krásné, historické secesní budově, která byla v roce 1912 postavena jako záložní úvěrový ústav. Ale už mnoho let je domovem umění. V roce 2017 byla po rekonstrukce dokonce vyhlášena stavbou roku. Co se ale v budově děje teď, když je galerie zavřená?
Je tam živo. Během první vlny jsme postavili velkou monumentální instalaci ve foyer naší galerie, kterou inicioval a navrhnul Dalibor Bača, který v této kostce tráví týdenní pobyty. Jde o takovou kostku se sociálním zařízením, s postelí a větracími trubicemi, které jsou napojeny na okna naší galerie. On je tak spojen s vnějším prostředím, a teď aktuálně tam tráví týden bez jídla, v absolutní tmě.
On je tedy teď v té kostce?
Ano, přesně tak.
Probíhá u nás projekt zabývající se psychologickým stavem člověka uzavřeného do vnitřního exilu, jen s vlastním vědomím a svědomím.
MgA. František Zachoval, ředitel Galerie moderního umění, Hradec Králové
A pokolikáté už tam je?
Je tam počtvrté. Smysl tohoto projektu má několik rovin. Ta první rovina je ta, že když vstoupíte do tohoto prostoru, tak vstupujete do celkem chladného prostředí, které svým zjevem nemá s galerií nic společného. I když je to galerie, kterou využíváme posledních 30 let od roku 1990. Protože původní funkcí to byla banka. A to znamená, že asociace s uměním tam je prakticky nulová.
Takže tato architektura vklíněná do pozdní secese je, řekněme, umělecký architektonický prvek, který může diváky a návštěvníky navnadit, že se tady odehrává něco jiného než ony chladné kamenné mramorové prostory, jejich původní účel. A další rovina souvisí s výzkumem Dalibora Bači, který ve svých dlouhých projektech sleduje procesy naší společnosti. A konkrétně tento projekt se zabývá jeho psychologickým a psychickým stavem. Co se odehrává, když se člověk utlumí a jde do nějakého svého vnitřního exilu, kde se zastaví a začne pracovat jen sám se sebou, s vlastním vědomím a svědomím.
Čtěte také
Je to vlastně taková meditace.
Samozřejmě hned každého napadne, že to je řekněme most k východním náboženstvím, buddhismu a hinduismu. Ale my máme ve východních Čechách dlouhodobou tradici těchto meditačních pobytů. Jsou to kobky mnichů a poustevníků během posledního tisíce let kolem Kuksu a na Broumovsku. Je to tradice spojená s benediktiny, když mluvíme o našem prostředí.
Kdo je to Dalibor Bača? Můžete nám jej představit?
Je to významný umělec pocházející ze Slovenska, ale 22 let žije už v České republice. Je konkrétně spjat i s Hradcem Králové, kde má trvalé bydliště, ale žije v Praze. Možná jste zaznamenali větší aféru, kdy vystavil v Košicích na výstavě Privátní nacionalismus československou vlajku, vůči které protestovala velká část politické elity. Takže je to angažovaný umělec.
Čtěte také
Teď je tedy zavřený v kostce v Galerii moderního umění. Kontrolujete ho nějak, jestli je v pořádku?
Na začátku jsme se všichni obávali, co to přesně znamená, protože nikdo z nás tuhle zkušenost neměl. Tak jsme si řekli zhruba v polovině jeho pobytu, že si dáme nějaký signál, zda Dalibor žije.
Co to bylo za signál, jestli se můžu zeptat?
Bylo to normální poklepání na onu kostku. Ovšem ten prostor je i zvukově izolovaný, takže Dalibor neslyší, co se kolem něj odehrává, slyší pouze šum, je odříznut od okolního dění.
Galerie moderního umění v Hradci Králové
je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. Od roku 2008 má galerie ve své správě další dva soubory uměleckých děl - sbírku Galerie Vladimíra Preclíka a Křížovou cestu - cyklus sochařských děl přístupný ve volné přírodě nedaleko Kuksu.
PO zavřeno
ÚT-NE 10:00-18:00
ČT 12:00-20:00
Bude mít tato instalace či performance nějaký výstup a umělecký dopad ještě do budoucna?
Když vstoupíte do galerie, tak vidíte celkem minimalistickou architekturu. A návštěvník dumá nad tím, co to znamená, co to je. Prioritou této instalace je, že my jako galerie umožňujeme, což je celkem nevídaný jev, výzkum v rámci těchto uměleckých projektů. Projekt trvá necelý rok, takže na konci pobytu Dalibora Bači, někdy v lednu, v únoru, by měla vzniknout další intervence do foyer. Doufáme, že bude už galerie otevřena a návštěvníci tuto intervenci budou moci vidět. Pokud ne, tak vznikne fotodokumentace, kterou budeme sdílet.
Jsem rád, že i když jsou galerie zavřené, tak v Galerii moderního umění to přesto žije. Naším hostem byl ředitel Galerie moderního umění Hradec Králové František Zachoval. Ať se daří a ať brzy zase otevřete.
Děkuji za pozvání, hezký den. Na shledanou.
Související
-
Kaleidoskop světa Vladimíra Preclíka hraje všemi barvami v hradecké Galerii moderního umění
V prvním patře hradecké Galerie moderního umění je vystavena část kolekce plastik, reliéfů, obrazů, objektů a serigrafií, kterou Vladimír Preclík věnoval v roce 2008 kraji.
-
Je radost, dívat se na krásný obraz. Ale ještě radostnější je, namalovat si svůj
Krédem Dany Činčarové, výtvarnice a lektorky, která vede kurzy relaxačního malování, jsou slova: radost je se na obraz dívat, ale radostnější je ho malovat.
-
Podoby české moderny zachytil a zvěčnil ve svém díle výtvarník a sochař Vladimír Preclík
V Galerii moderního umění v Hradci Králové najdete na několika metrech čtverečných více než desítku velikánů českého kulturního života, jak je zvěčnil Vladimír Preclík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka