Fenomén Josef Váchal. Česká televize natáčí ve východních Čechách dokument o svérázném umělci
Umělec, mystik a ironik. Josef Váchal, od jehož úmrtí letos uplyne 50 let, inspiroval filmaře z brněnského studia České televize k natočení dokumentu, který vzniká právě v těchto dnech. Scénáře a režie se ujal Vít Zapletal.
Magický svět Josefa Váchala!
Dřevorytec, malíř, fotograf, mystik, rebelant a neúnavný opozičník vzdorující všemu oficiálnímu spjatému s politikou, ať kulturní či státní, odmítač moderního umění, anarchista a podle svého častého prohlašovaní též satanista. To byl Josef Váchal, neuvěřitelná postava naší kultury. V tomto kvízu vás zavedeme do jeho magického světa.
Josef Váchal byl mimořádně nadaným umělcem. Ovlivněný expresionismem a dalšími směry se už za První republiky pokoušel o vlastní, stylově nevyhraněný umělecký směr. Jeho vrcholnými grafickými díly jsou knihy, které sám napsal, vytvořil jejich ilustrační doprovod a jen v několika exemplářích vytiskl i svázal. Nejznámější z nich je rozměrná kniha Šumava umírající a romantická nebo zfilmovaný Krvavý román.
Polohraný dokumentární film představuje Váchala v jeho komplexnosti i neuchopitelnosti. Odhaluje fascinující šíři a hloubku jeho svébytného výtvarného a literárního díla, kterým se vždy vymykal dobovým uměleckým směrům a záměrně se vyhýbal diktátu politické poptávky.
„Váchal je pro mě především ztělesněním obdivuhodného nadhledu a humoru, který jde hodně přes čáru, ale zároveň není nikdy nemístně vulgární nebo samoúčelný. Snad se nám podaří co nejvíc z jeho svérázné poetiky do filmu dostat," popisuje svůj autorský záměr režisér Vít Zapletal.
Hraná část filmu je zasazená do východočeských Studeňan na Jičínsku v 60. letech 20. století, kde Váchal trávil poslední roky svého života.
„Tyto pasáže kombinujeme s dokumentárními sekvencemi složenými z výpovědí odborníků, sběratelů, galeristů a váchalologů,“ říká dramaturgyně Lenka Marešová.
A doplňuje: „Nabídneme i unikátní svědectví několika pamětníků, kteří se s Josefem Váchalem za jeho života setkali. Snímek doplníme širokou paletou dobových fotografií, které zachycují jednotlivé etapy Váchalova života od dětství v Písku, uměleckého života v Praze na začátku 20. století, až po stáří ve Studeňanech, včetně jeho služby v Rakousko-Uherské armádě během první světové války.“
Snímek zavede diváky také do Portmonea - Muzea Josefa Váchala v Litomyšli.
Komunistický režim neměl pro Váchalovo umění pochopení, nechal ho dožít ve vlhké komůrce traktorové stanice, která vznikla ve znárodněném domě jeho družky a umělkyně Anny Mackové. Zlom nastal po roce 1966, kdy Váchal získal veřejné uznání díky výstavě v Národním muzeu v Praze. Přestože se bránil jakémukoliv propojení s tehdejším režimem, byl pět dní před smrtí vyznamenaný titulem zasloužilého umělce.
Z Váchala se po jeho smrti stal fenomén, který vedl k založení knižního nakladatelství, vzniku několika recesistických spolků, vydání četných životopisných i odborných publikací, několika filmovým adaptacím jeho díla i divadelním hrám.
Film vzniká za podpory Pardubického kraje, města Litomyšl a Galerie Kodl.
Související
-
Fantaskní malby ďáblů a strašidel zdobí Portmoneum - Museum...
Obyčejný domek, poznamenal by někdo. Do jisté míry je to pravda, na první pohled tak může Portmoneum působit. Pokud ale vejdete dovnitř, ocitnete se ve světě fantaz...
-
V jedné z ulic Litomyšle se stanete součástí Krvavého románu...
Litomyšl je nejen městem Bedřicha Smetany, ale také malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala. Ve městě má nejen svoje muzeum, známé jako Portmoneum, ale také je...
-
Mezi Jičínem a Radimí můžete putovat po stopách Josefa...
Vydejte se po stopách svérázných umělců – malířů a grafiků Josefa Váchala a jeho družky Anny Mackové. Z popudu Sdružení Český ráj a díky skupině jičínských a studeň...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.