Fenomén Josef Váchal. Česká televize natáčí ve východních Čechách dokument o svérázném umělci

7. březen 2019

Umělec, mystik a ironik. Josef Váchal, od jehož úmrtí letos uplyne 50 let, inspiroval filmaře z brněnského studia České televize k natočení dokumentu, který vzniká právě v těchto dnech. Scénáře a režie se ujal Vít Zapletal.

Magický svět Josefa Váchala!

03208879.jpeg

Dřevorytec, malíř, fotograf, mystik, rebelant a neúnavný opozičník vzdorující všemu oficiálnímu spjatému s politikou, ať kulturní či státní, odmítač moderního umění, anarchista a podle svého častého prohlašovaní též satanista. To byl Josef Váchal, neuvěřitelná postava naší kultury. V tomto kvízu vás zavedeme do jeho magického světa.

Josef Váchal byl mimořádně nadaným umělcem. Ovlivněný expresionismem a dalšími směry se už za První republiky pokoušel o vlastní, stylově nevyhraněný umělecký směr. Jeho vrcholnými grafickými díly jsou knihy, které sám napsal, vytvořil jejich ilustrační doprovod a jen v několika exemplářích vytiskl i svázal. Nejznámější z nich je rozměrná kniha Šumava umírající a romantická nebo zfilmovaný Krvavý román.

Polohraný dokumentární film představuje Váchala v jeho komplexnosti i neuchopitelnosti. Odhaluje fascinující šíři a hloubku jeho svébytného výtvarného a literárního díla, kterým se vždy vymykal dobovým uměleckým směrům a záměrně se vyhýbal diktátu politické poptávky.

Nástěnná malba

„Váchal je pro mě především ztělesněním obdivuhodného nadhledu a humoru, který jde hodně přes čáru, ale zároveň není nikdy nemístně vulgární nebo samoúčelný. Snad se nám podaří co nejvíc z jeho svérázné poetiky do filmu dostat," popisuje svůj autorský záměr režisér Vít Zapletal.

Anna Macková a Josef Váchal

Hraná část filmu je zasazená do východočeských Studeňan na Jičínsku v 60. letech 20. století, kde Váchal trávil poslední roky svého života.

„Tyto pasáže kombinujeme s dokumentárními sekvencemi složenými z výpovědí odborníků, sběratelů, galeristů a váchalologů,“ říká dramaturgyně Lenka Marešová.

A doplňuje: „Nabídneme i unikátní svědectví několika pamětníků, kteří se s Josefem Váchalem za jeho života setkali. Snímek doplníme širokou paletou dobových fotografií, které zachycují jednotlivé etapy Váchalova života od dětství v Písku, uměleckého života v Praze na začátku 20. století, až po stáří ve Studeňanech, včetně jeho služby v Rakousko-Uherské armádě během první světové války.“

Portmoneum - Muzeum Josefa Váchala, Litomyšl. Průvodkyně a kurátorka Hana Klimešová ukazuje skupince třeťáků z blízké základní školy malbu, na které se zvěčnil sám Josef Váchal. Natáčí je přitom režisér Vít Zapletal a zvukař Filip Sedláček

Snímek zavede diváky také do Portmonea - Muzea Josefa Váchala v Litomyšli.

Komunistický režim neměl pro Váchalovo umění pochopení, nechal ho dožít ve vlhké komůrce traktorové stanice, která vznikla ve znárodněném domě jeho družky a umělkyně Anny Mackové. Zlom nastal po roce 1966, kdy Váchal získal veřejné uznání díky výstavě v Národním muzeu v Praze. Přestože se bránil jakémukoliv propojení s tehdejším režimem, byl pět dní před smrtí vyznamenaný titulem zasloužilého umělce.

Portmoneum - Muzeum Josefa Váchala, Litomyšl, Jiří Látal - pedagog Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli a Jiří Kaše - hlavní restaurátor Portmonea vzpomínají, jak před  téměř 30 lety zachránili Váchalovy nástěnné malby před zánikem

Z Váchala se po jeho smrti stal fenomén, který vedl k založení knižního nakladatelství, vzniku několika recesistických spolků, vydání četných životopisných i odborných publikací, několika filmovým adaptacím jeho díla i divadelním hrám.

Film vzniká za podpory Pardubického kraje, města Litomyšl a Galerie Kodl.

autor: baj | zdroje: Česká televize , Televizní studio Brno
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.