Expedice Monoxylon IV proplula 500 km Egejským mořem. Zkoumá zemědělskou kolonizaci ve Středomoří

Čtěte také

Pod povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili vědci fosfor. Tento prvek je příslibem vzniku života

Vědci objevili novou exoplanetu, která by podle nich neměla existovat. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. „Je to obří zrcadlo ve vesmíru,“ řekl astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile. 

Nálezce mimořádně rozsáhlého pokladu zlatých a stříbrných mincí, šperků a částí nádob z 15. až 17. století ve Vysoké u Jevíčka dostane od Pardubického kraje odměnu 560.000 korun. Objevil jej náhodně v roce 2020 na místě, kde dříve byla louka a později pole. Rozrytá půda odkryla část pokladu, které nálezce posbíral a odevzdal na městském úřadu v Jevíčku. Odměnu schválili krajští zastupitelé.

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba 500 kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi.

Čtěte také

Expedice Monoxylon 4 chce ověřit možnosti pravěké plavby Egejským mořem na dlabaném člunu s plachtou

Cílem expedice Monoxylon je přispět k poznání, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.

Český projekt Teplator, který používá jadernou energii pro výrobu tepla, by jako první mohlo v budoucnu využít severoukrajinské město Slavutyč. Společnost World ThermoExport uzavřela s ukrajinskými partnery smlouvu o budoucím odběru technologie, kterou vyvíjejí vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Smlouva počítá s dodávkou po skončení války na Ukrajině a po dokončení licenčního řízení technologie.

Autobiografická kniha Karla Gotta Má cesta za štěstím z roku 2021 získala zvukovou podobu, v níž zpěvákův hlas rozezněla umělá inteligence. Knihu načetla spolu s hercem Igorem Barešem. Český rozhlas (ČRo) a Karel Gott Agency ji představily ve čtvrtek 13. července, v předvečer zpěvákových nedožitých 84. narozenin. 

Čtěte také

První kompletní fotografický atlas rostlin v Česku připravují vědci. Bude obsahovat přes 3100 druhů

Katedra kybernetiky ZČU pracuje s technologií syntézy řeči od 90. let. Z poslední doby je známý například její projekt automatické konzervace hlasu, který vznikl hlavně na pomoc nemocným, jimž hrozí, že přijdou o hlas. 

Archeologové objevili pod Pálavou hroby patřící elitě germánského kmene Langobardů. Letošní nález čítá asi 80 hrobů z první poloviny šestého století, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí Akademie věd Markéta Růžičková. V hrobech se podařilo najít i dvě stříbrné mince z Itálie, zbraně či části oděvů. Hroby archeologové našli při výzkumu pohřebiště Mušov-Roviny, které je dosud nejznámějším pohřebištěm z dob stěhování národů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!