Dřevěný kostel ve Slavoňově přežil i totalitu. Funguje nepřetržitě přes 460 let

14. červenec 2016
Česko – země neznámá

Dřevěný kostelík ve Slavoňově nedaleko Nového města nad Metují láká turisty z tuzemska i zahraničí. Najít zde ostatně mohou hranolovou zvonici se třemi zvony, patrně nejstarší vyobrazení Nového Města nad Metují i barvitou historii.

Zmínky o původním dřevěném gotickém kostele v Novém městě nad Metují se objevují už v roce 1350. Zanikl nejspíše za husitských válek, kdy došlo k jeho poboření. Zbyla z něho jen část, která dnes tvoří jakousi vstupní bránu areálu, kde se nachází kostel, hřbitov a roubená márnice.

Současný kostel postavili místní sedláci, zejména otec a syn Koltačkovi z nedaleké obce Blažkov. Je z dubových, jedlových a smrkových trámů, má šindelovou střechu a návštěvníka na exteriéru upoutají okna, která nejsou souměrná. Při stavbě si prý sedláci příliš nelámali hlavu se symetrií.

Zvonice starší než kostel

Dřevěná hranolová zvonice vznikla na zbytku původního kostela. Jsou v ní zavěšeny tři zvony, největší Jan Křtitel je z roku 1773 a váží 1 200 kilogramů, prostřední Jan Nepomucký z roku 1662 má 600 kilogramů. Nejmenší je také nejmladší z roku 1950, nese jméno sv. Václava, váží 320 kilogramů a pravidelně zvoní poledne. Ze zvonice mají návštěvníci hřbitov i s kostelem jako na dlani.

Patrně jedno z nejstarších vyobrazení Nového Města nad Metují

Původně byl slavoňovský kostelík zasvěcen sv. Martinovi, který je také vyobrazen na výmalbě uvnitř kostela. A hned vedle obrazu sv. Martina najdeme patrně nejstarší vyobrazení Nového Města nad Metují. Kostel je nyní zasvěcen Janu Křtiteli a ke změně došlo nejspíš za rekatolizace koncem 17. století.

Stále živý kostel

Ačkoliv se kostel během svého života dočkal několika oprav, nikdy se zde nepřestaly sloužit mše. Od roku 1553 funguje pro věřící z okolních obcí. Přežil i totalitní režim, který církvi zrovna nepřál. Dokonce došlo v 70. letech k restaurování jeho interiéru. Stropní kazety se obnovily speciální technikou.

Zvonice na místě původního kostela z 14. století

Na zdejší faře se prý pekl zvláštní chléb, kterým se malba na dřevě potírala, po ní vynikla kresba a teprve potom mohly být kazety restaurovány. Na stropě najdeme také motiv husitství – kalich, který připomíná i krátké období, kdy kostel sloužil utrakvistům.

Spustit audio