Domácnosti zasažené covidem nesmí třídit odpadky. Pečlivě zavázaný pytel patří vždy do popelnice
Rodiny, kde žijí lidé s pozitivním testem na covid-19 nebo jsou její členové v karanténě, nesmí třídit odpad. Zákaz vydalo ministerstvo životního prostředí. Důvodem je ochrana pracovníků, kteří s odpady následně pracují. Podle vědeckých výzkumů totiž koronavirus dokáže na povrchu předmětů přežít až několik dnů.
Nakládání s odpady v domácnosti zasažené koronavirem má jasná pravidla.
Čtěte také
Podle Petry Roubíčkové z ministerstva životního prostředí se všechny odpadky musí dávat do jednoho pytle, pokud je tenký, pytle mají být dokonce dva.
„Plastové pytle by měly mít minimální tloušťku 0,2 milimetru. Po naplnění je třeba pytel pevně zavázat a na povrchu ošetřit dezinfekčním prostředkem. Pokud pytle nemají odpovídají tloušťku, je třeba použít alespoň dva a samozřejmě ten vnější pytel dobře zabezpečit a opět ošetřit na povrchu dezinfekcí."
Takový pytel s odpadky patří do černého kontejneru nebo popelnice, ať už v něm jsou například plasty nebo třeba papír. Lidé je nesmí stavět vedle sběrné nádoby.
Přísná pravidla má i nakládání s nebezpečným odpadem, kam se řadí použité roušky, rukavice nebo třeba papírové kapesníky.
Takové předměty se nesmí vhazovat volně mezi ostatní odpadky.
„Předtím je potřeba je umístit do sáčku, ten pevně zavázat, a pak ho vložit do dalšího sáčku, který se opět zaváže."
Ministerstvo životního prostředí vydalo toto nařízení kvůli ochraně pracovníků, kteří s odpady manipulují. Jejich ochranu dále řeší zaměstnavatelské firmy.
Čtěte také
Podle obchodního ředitele jedné z největších společností na zpracování odpadu Marius Pedersen Pavla Borůvky platí pro svozové pracovníky další opatření.
„Jedná se zejména o to, že se snažíme svozové posádky držet odděleně od sebe a vybavujeme je samozřejmě dezinfekčními prostředky a rouškami. Posádky, které pak přepravují výslovně infekční odpad, to znamená z nemocnic nebo zdravotnických zařízení, jsou vybaveny přímo respirátory třídy FFP2 a jednorázovými rukavicemi tak, aby si je mohly často měnit."
Pavel Borůvka tvrdí, že krátkodobé netřídění odpadu životní prostředí nijak nezatíží.
Směsný komunální odpad míří většinou do spaloven, které jsou vybavené dioxinovými filtry, které do ovzduší nevypouští karcinogenní látky.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.