Víte o tom, že domácnosti, které jsou v karanténě nebo pozitivní na covid-19, nesmí třídit odpad?

30. říjen 2020

Domácnosti v karanténě nesmí podle ministerstva životního prostředí třídit dočasně odpad. Koronavirus totiž ulpívá na povrchu předmětů až několik dnů a odpadky proto mohou ohrožovat popeláře. Pro nakládání s odpadem teď proto platí zvláštní pravidla. Podrobnosti zjišťovala reportérka Jana Házová. 

Čtěte také

Jak by tedy měly domácnosti v době pandemie při nakládání s odpadky postupovat?

Domácnosti s pozitivně testovanými členy rodiny nebo ty, co jsou v karanténě, tak opravdu nesmí dočasně třídit odpad. Vše musí ukládat do jednoho pytle a ten potom vhodit do směsného kontejneru nebo popelnice. Takový pytel s odpadky se musí po naplnění pevně zavázat a na povrchu postříkat dezinfekcí.

Pokud pytle nemají předepsanou tloušťku, která je v tomto případě 0,2 milimetru, je zapotřebí použít alespoň dva. A samozřejmě vnější pytel dobře zabezpečit a opět jej na povrchu ošetřit nějakým dezinfekčním prostředkem. Takové pytle také nesmí lidé odkládat mimo popelnice nebo kontejnery, to znamená stavět je okolo. Je důležité je dávat do odpadní nádoby.

Čtěte také

Speciální postup vyžaduje také nakládání s použitými ochrannými pomůckami, jako jsou například roušky, respirátory, rukavice, ale také například použité papírové kapesníky. To vše patří jen a jedině do směsného odpadu. Navíc se tyto věci nesmí vhazovat do pytle volně mezi ostatní odpadky. Musí se samostatně dát do dvou sáčků a každý z nich zavázat.

Zní to celkem neekologicky a zdlouhavě, ale tím vším chráníme před potencionální nákazou popeláře a další lidi, kteří s odpadem jakýmkoliv způsobem nakládají.

Množství odpadu se dá eliminovat například používáním látkových pratelných roušek, místo těch jednorázových. Ale důležité je opravdu po celou dobu karantény odpady netřídit.

Logo

Znamená to tedy, že například PET lahve místo do žlutého kontejneru musí nakažení lidé a občané v karanténě dávat do klasického odpadu?

Čtěte také

Lidé jsou už roky zvyklí dávat například plastový odpad do speciálního pytle a ten potom odvážet do tříděných kontejnerů. Ovšem ve chvíli, kdy je kdokoliv z domácnosti v karanténě nebo má pozitivní test na covid-19, je nutné dávat vše dohromady. Plasty samozřejmě co nejvíce zmáčknout, papíry třeba natrhat.

Popelnice jsou svým obsahem nadhodnocené, odpad by se do nich tedy měl vejít. A jde opravdu jen o dočasnou záležitost, která platí jen po již zmíněnou dobu.

Mnoho domácností je v současné době v karanténě nebo jsou jejich členové pozitivní na onemocnění covid-19. Když nikdo z nich nebude třídit, nezatíží to příliš životní prostředí?

Čtěte také

Podle jedné z největších společností na nakládání s odpady v naší republice by to neměl být problém. Se směsným odpadem je u nás nakládáno dvojím způsobem. Buď míří do spaloven nebo na řízené skládky. A právě skládky jsou na žebříčku priorit až na posledním místě.

Co se týká spaloven, tam by neměl být problém s ekologií, protože ty disponují takzvanými dioxinovými filtry. To znamená, že nedochází k žádnému úniku karcinogenních látek do ovzduší. A protože se opravdu jedná o krátkodobou záležitost, tak by to nemělo ekologii žádným způsobem ovlivnit.

Pokud někoho napadla otázka, proč tedy odpady vůbec třídíme, tak hlavním důvodem je, že se spousta odpadu dá ještě znovu nějakým způsobem využít a zpracovat. Pokud bychom netřídili odpad, potom by byla ekologická zátěž z dlouhodobého hlediska určitě horší.

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.