Dobrá duše Chytré karantény. Tou je studentka vojenské medicíny v Hradci rtm. Kateřina Jersáková

14. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kateřina Jersáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Do boje s koronavirem se zapojilo hodně lidí, včetně studentů zdravotnických lékařských oborů. Ti pomáhali v nemocnicích a ve zdravotnických zařízeních. A náš dnešní host pomáhá už od začátku. Sedmadvacetiletá medička, studentka pátého ročníku všeobecného lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Kateřina Jersáková.

V neděli 29. března mi zavolal kamarád, že je potřeba několik dobrovolníků na hygienu do Brna. Tak jsem se sebrala a hned jela.
Rtm. Kateřina Jersáková, studentka 5. ročníku všeobecného lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Povězte mi, jako voják jste to dostala na jaře rozkazem nebo jste šla pomáhat sama od sebe? Jak to bylo?
Potom to bylo rozkazem, ale už v neděli 29. března mi zavolal kamarád, že je potřeba několik dobrovolníků na hygienu do Brna. Já to mám kousek, protože jsem z Vyškova, tak jsem jela hned, moc jsem nad tím nepřemýšlela. Chtěla jsem se zapojit, ale nevěděla jak, ani jak dlouho to všechno bude trvat. A když už to potom bylo zprostředkované armádou, tak jsem jela.

Kateřina Jersáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Kateřino, vy jste pomáhala zejména s Chytrou karanténou. Věděla jste co budete dělat?
Vůbec ne. Prostě řeklo se, že potřebují do Brna pět lidí. Řekla jsem, rozumím, jedu.
Školu jsem víceméně hodila za hlavu, tou dobou, si myslím, že všichni studenti.

Čtěte také

Co jste se dozvěděla, když jste dorazila do Brna?
Že jsme tam celkem brzy. Asi tři dny jsme se tam jen tak oťukávali, poznávali jsme se s tím stálým stavem a postupně jsme zjišťovali, jak vypadá epidemiologické šetření a podobně. Pomáhali jsme tam se vším, s čím bylo potřeba. Přepisování dat do počítačů, nějaké statistiky a podobně. Potom jsme byli proškoleni a druhý den jsme začínali obvolávat rizikové kontakty. Spadli jsme do toho během pár hodin.

Jak fungovalo na začátku trasování a obtelefonování rizikových kontaktů? Vy jste tedy byla v Brně.
Začínala jsem v Brně, potom mě přesunuli do Vyškova. Pak jsem zase potřebovala něco řešit v Brně, tak jsem přejížděla tam a zpátky. Ave výsledku jsem byla na obou těch pracovištích.

Čtěte také

Vy v Hradci studujete Fakultu všeobecného lékařství Univerzity obrany, ale jste z Moravy, konkrétně z Vyškova. V čem konkrétně spočívala vaše práce?
Telefonovalo se přes počítač, takže se sluchátky. Během toho jsme zapisovali ještě další informace o kontaktech. A epidemioložky obvolaly pozitivní pacienty. Oni nahlásili rizikové kontakty a ty jsme potom obvolávali my. Když měl někdo dotazy, jak to vše bude probíhat, tak jsme to vysvětlovali. Ze začátku se to strašně měnilo, obvolávali jsme i praktické lékaře, jim jsme říkali, co je nového, co se změnilo. Když bylo zapotřebí, tak jsme těm kontaktům vystavili i žádanku na test a někdy jsme byli v kontakt i déle, když měli další doplňující dotazy.

Univerzita obrany představuje centrum obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje Armády České republiky

Jak na vás lidé reagovali? Co vám říkali?
Já jsem měla strašné štěstí, podle mě už jen z toho důvodu, že nezapřu, že jsem z Moravy, ať se snažím sebevíc. Takže když jsem volala s Brňáky, někomu by to mohlo možná přijít neprofesionální, ale když jsem místo Královo Pole řekla Krpole, tak lidé potom reagovali mnohem líp. Byli otevřenější. Celkově jsou na Moravě specifičtí lidé. Reagovali dobře. Ze začátku z toho byl každý vyplašený. Teď už to trvá dlouho a lidi to přestává bavit. Ale začátek byl perfektní, už jen to, jak si všichni ušili sami roušky.

Čtěte také

Mimochodem vaše rektorka, paní plk. Kročová řekla, že na vás stojí celá Chytrá karanténa. Je to tak?
Ono se to všechno postupně nabalovalo. Já jsem začala s ženskými na hygieně. Tam jsme si celkem brzy potykaly. Navíc já i tady znám spoustu lidí, kteří jsou už vystudovaní a ze začátku byli na centrálním řídícím týmu. Takže když potřebovali nějaké informace z té spodní roviny, když to tak řeknu, tak se obrátili na mě. Potom bylo potřeba školit, tak jsem školila. Když se něco řešilo s dalšími hygienickými stanicemi, tak jsem to řešila. Nenápadně se to nabalovalo a najednou jsem pořádně nevěděla, kde to vlastně jsem.

Možná takový centrální mozek Chytré karantény?
To byli úplně jiní lidé.

Kateřina Jersáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pojďme se vrátit k medicíně jako takové. Proč jste si vybrala medicínu jako životní obor?
Já jsem stále nevěděla, co dělat. Bavila mne matematika, což na medicíně moc není. Ale biologie, chemie, fyzika, prostě všechny logické věci. Jako dítě jsem si nedokázala představit nějakou fakultu, co bych mohla studovat, čím bych se potom živila. Takže medicína byla asi to jediné, co jsem si představit dokázala.

A proč u vojáků?
Já jsem ani nevěděla, že je to u vojáků. Ale otec je bývalý voják, tak to jen tak naťuknul, že něco takového existuje a já jsem si k tomu začala zjišťovat další věci. Líbilo se mi na tom, že tam je také tělocvik, měli jsme plavání, všelijaké lezení, slaňování, záchranu tonoucího. To se mi na tom líbilo.

Táta má titul Ing. a byl na dvou misích v zahraničí. Já na něj chci navázat titulem MUDr. a účastí ve třech vojenských misích.
Rtm. Kateřina Jersáková, studentka 5. ročníku všeobecného lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Když něco dostanete rozkazem, tak prostě musíte jít.
Přesně tak. A jsou tam navíc i další předměty. Třeba medicína katastrof. Tam se hodně řeší první pomoc, spíše teda z pohledu bojiště, ale člověk si tam stejně vyzkouší věci, který použije kdekoliv. A protože to máme každý rok v čase, kdy všichni ostatní mají prázdniny, tak to máme víc zažité a trošku jiný vztah.

Čtěte také

Co byste chtěla jednou dělat? Jste v pátém ročníku, to znamená, že příští rok vás čekají státnice? Byla byste ochotná jet jako voják i na nějakou zahraniční misi do světa?
Já jsem nad misí přemýšlela už dlouho. Jak říkám, otec bývalý voják. On byl inženýr, má v titulu tři písmenka. Já potřebuji titul MUDr., což jsou čtyři písmena. Táta byl ve dvou misích, tak já potřebuji jet na tři.

Takže vy spolu soutěžíte. Chcete tátu trumfnout.
Chci na něj navazovat.

Univerzita obrany představuje centrum obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje Armády České republiky

Medicínu byste tedy chtěla jednou praktikovat.
Uvidíme, jak se to všechno vyvine. Navíc příští rok během státnic je tam spousta praxí. Budeme v nemocnicích tři, čtyři měsíce v kuse, ne jako teď pár hodin. Takže člověk si to vše osahá úplně jinak. Je možné, že úplně změním názor, nevím. A půjdu na oční.

Jakub Schmidt a Kateřina Jersáková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Věřím, že i vaše zkušenost z Chytré karantény se bude jednou ve vaší profesi a odbornosti hodit. Ať se vám vše v životě splní.
Děkuji.

Naším hostem byla Kateřina Jersáková, studentka pátého ročníku všeobecného lékařství Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Mějte se krásně Kateřino. Na shledanou.
Děkuji. Na slyšenou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související