Dnes slavíme Den učitelů. Ti prožívají letošní rok v prázdných třídách. Jaká je škola bez dětí?

28. březen 2021

Už více než rok se rodiče, žáci a učitelé musí přizpůsobit distanční výuce. Pojem, který jsme donedávna ještě neznali a který asi navždy poznamená celou jednu generaci dětí. Pro učitele to mnohdy znamenalo seznámit se nebo zdokonalit v práci s digitální technikou. 

Čtěte také

Jak se osvědčila distanční výuka, přinesla i něco pozitivního a jak vypadá škola bez dětí ? Redaktorka Jiřina Šmídová nahlédla do prázdné třídy v základní škole v Dobřanech.

Celosvětově se slaví Den učitelů až 5. října, protože tento den v roce 1966 byla na mezivládní konferenci UNESCO v Paříži přijala tzv. Charta učitelů, což je výčet doporučení, jejichž splnění by měly zajistit všechny státy OSN.

Charta učitelů je považována za jeden z prvních pokusů, jak stanovit obecné principy v oblasti pedagogiky, které jsou jinak dodnes formovány převážně jednotlivými státy.

V České rebulice ovšem připadá Den učitelů na 28. března, kdy si připomínáme výročí narození Jana Ámose Komenského (28. březen 1592).

Čtěte také

Součástí oslav je i každoroční předávání cen a vyhlašování výsledků ankety Zlatý Ámos pro nejlepší učitele. Vítězem letošního 28. ročníku ankety o nejoblíbenějšího učitele České republiky a držitelem titulu Zlatý Ámos 2021 se stal Tomáš Pírek ze Základní školy U Krčského lesa v Praze. Zároveň získal i sympatie žáků soutěžících škol a odnesl si i titul Dětský Ámos.

Jan Amos Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko „Učitel národů“.

autoři: Jiřina Šmídová , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.